Vyšlo mu toto pořadí (průměrná cena za ubytování – celková cena služby):
1. Sofie: 70 – 88, 2. Kyjev: 83 – 95, 3. Jakarta: 77,33 – 99, 4. Varšava: 72,56 – 105,01, 5. Šarm aš-Šajch: 89,71 – 108,74, 6. Kuala Lumpur: 80,98 – 109,40, 7. Budapešť: 86,32 – 109,72, 8. Hanoj: 78,56 – 114,54, 9. Praha: 95,81 – 123,08 (sendvič 10,69, láhev vody 2,31, vodka 4,18, kola 2,27, buráky 2,21), 10. Moskva: 91,13 – 123,29 eura. Nejdražší jsou New York (320,88 – 379,99), Curych (251 – 322,51) a Londýn (253,29 – 304,54).

Sousedé v tísni

Na neplacenou celorakouskou tísňovou linku 0800 112 112 pro lidi v nesnázích volalo loni 11 442 lidí, tedy asi 29 denně, píší OÖN. Ve špičkových dnech to bylo ale 50 až 80 osob. 62 procent z nich byly ženy. Celkově je to méně než v roce 2013 (12 251). Ve dvou třetinách volaly oběti trestných činů, ve 12 procentech jejich příbuzní. Ostatní byly telefonáty lidí hledajících radu, jiných institucí a zaměstnavatelů poškozených. Tísňovou linku volali někdy i sami pachatelé nebo jejich rodiny. Ve 23 procentech případů šlo o násilí, ve 21 procentech o majetkové delikty, v 17 procentech o omezování osobní svobody.

Azylanti pro obec?

Nedostatek lidí ve stavebních zařízeních města Lince, kde je aktuálně šestina pracovních míst neobsazena, by lidovci chtěli řešit zapojením azylantů především do čistění ulic, píší OÖN. Podle předsedkyně klubu jejich zastupitelů Elisabeth Manhalové sice dle zákona běženci nesmí vykonávat žádné zaměstnání, ale obecně prospěšné práce pro veřejnost podle ní mohou až dělat až 24 týdnů v roce. Jejich nejvyšší výdělek může být šest eur za hodinu. Manhalová odkazuje na pozitivní zkušenosti města Salcburku. Strana ale požaduje, aby i v případě jejich nasazení zůstal počet „civilních" zaměstnanců stavebního dvora zachován.