„Bylo to největší lavinové neštěstí posledního desetiletí,“ předesílá list. Výpravu z Brna strhlo v neděli v 9.20 hodiny v rozsedlině Randkluft ve výšce 2800 metrů lavinové pole široké 200 a dlouhé 400 metrů. „Nikdo nepřežil…“

V sobotu se v horské chatě Seethaler na okraji dachsteinského ledovce ubytovali stálí hosté Andrea G. (37) a její přítel Marek V. (46). Tentokrát přijeli se známými, Ivetou S. (30), Dagmar L. (27) a Lukášem Z. (28). „Vlastně chtěli na túru vyrazit už v sobotu, ale kvůli vichru si to nechali vymluvit,“ říká v listě chatař Wilfried Schrempf. Do 22 hodin hráli karty, pak šli spát. V neděli v sedm posnídali a kolem osmé za nádherného počasí vyšli se sněžnicemi. Schrempf je prý upozornil, že mají třetí stupeň lavinového nebezpečí, v oblasti Randkluftu v noci navál vítr o rychlosti až 80 km/h hodně sněhu. Kvůli odtání ledovce v minulých letech se terén stal příkřejším, sklon má asi 45 stupňů, a nový sníh se na něm snadno dává do pohybu. Tentokrát se ale pětice nenechala odradit. „Byli dobře vybaveni, ale lavinovou signalizaci neměli,“ uvádí chatař.

OÖN pokračují, že kolem 9.20 Schrempf odklízel frézou nový sníh od vchodu chaty, když mu zavolal kolega ze Simonovy chaty o velké lavině v Randkluftu. Okamžitě se vydal se sněžným skútrem na místo. Neprodleně alarmoval záchranáře. Do nasazení šla horská služba z Hallstattu, Obertraunu a Ramsau, alpská policie, tři psovodi a osádky sedmi vrtulníků, celkem sto lidí. Lavinoví psi našli první tři zasypané po půldruhé hodině. „Sondami se podařilo najít i zbývající dva,“ řekl velitel zemské horské služby Christoph Preimesberger. Oběti byly osmdesát centimetrů hluboko. Kolem 11.10 byl zásah ukončen, těla dopravili do Hallstattu, přes české velvyslanectví byli informováni pozůstalí.

„Turisté mohli sami lavinu vyvolat,“ uvádí linecký list. Ve Volksblattu míní Thomas Poltura, předseda Alpského svazu Rakouska, že možná podcenili noční navátí sněhu. Ke značnému lavinovému nebezpečí, stupni 3, řekl, že v těchto výškách je tomu tak půlku zimy. „Nepamatuje si ale, že by v posledních deseti letech na Randkluftu spadla lavina. Nedělní neštěstí je tragickou výjimkou, i když je území kvůli hlubokým trhlinám v ledovci v zimě i v létě životu nebezpečné,“ pokračuje deník.

Připomíná, že 15. dubna 1954 na Dachsteinu se z výpravy deseti školáků a čtyř průvodců vrátila jen průvodkyně, která se sešla dolů dřív k návštěvě příbuzné. To jí zachránilo život. Vyhledávací akce byla největší v dějinách Alp, trvala devět dnů. 350 záchranářů pak našlo devět těl, poslední dvě až 28. května.

Jen letos v únoru se na Dachsteinu stalo šest mimořádných událostí. 22. února spadl šestiletý český chlapec při sestupu z Dračí stěny a zahynul před očima matky, den poté musel strávit noc ve skalní stěně nad Traunsee ve výšce 200 m kvůli vichřici 33letý Čech. Toho se podařilo zachránit. Byl jen lehce podchlazený, píší OÖN.

Vyčenichává netopýry

Julia Kropfbergerová s Friedou.Zdroj: Deník/OÖN/privát

Rakouský svaz ochránců přírody trénuje psy k vyhledávání ohrožených druhů zvířat, píší OÖN. Vycvičena k tomu je také Frieda, čtyřletá fenka pinče bioložky Julie Kropfbergerové (41) z Ottensheimu. Hledá v dutinách stromů dubových a bukových lesů netopýry velkouché (foto dole). Její „panička“ je expertkou svazu na tento druh, pověřená zjišťovat jejich stav v Horních Rakousích.

Zachraňují netopýry.Zdroj: Deník/OÖN
„Netopýři velkouší žijí například mezi kůrou a kmenem odumřelých stromů,“ vysvětluje. Když je Frieda vystopuje, zkouší bioložka přesvědčit majitele polesí, aby starý kmen neodstraňovali, ale zachovali jako životní prostor pro netopýry. Tak se prý podařilo jejich stav opět zvýšit.

S výcvikem svého pinče začala, když byl psík starý dva roky. Učil se cítit netopýry na jejich trusu. „Díky profesionálnímu výcviku je Frieda první certifikovanou hledačkou netopýrů v Rakousku,“ uvádí linecký list. Loni na podzim založený svaz chovatelů psů-ochránců přírody takto cvičí i specialisty na vyhledávání divokých koček, rysů, hmyzu, sov a dalších druhů.

Ubývá civilkářů

Loni bylo k civilní službě v Rakousku povoláno 14 660 mladých mužů, o 69 víc než v roce 2018, píše Volksblatt. Je to historicky třetí největší počet dosažený díky tomu, že mnoho povolaných nástup až do loňska odkládalo. Potřeba poskytovatelů, kteří se o tyto pomocníky hlásí, ale byla naplněna jen z 90 procent – měli pro ně připraveno 16 331 míst. Počet nových přihlášení se k této formě základní služby loni poklesl o dvě procenta na 13 428. Zájem mladíků je výrazně vyšší než před deseti roky, ale silně ubylo těch, kteří pro základní vojenskou službu jakéhokoliv druhu byli uschopňováni – ze 39 600 v roce 2010 na loňských 29 800. Z nich se 56 procent rozhodlo pro službu se zbraní a 44 procent pro civilku, zatím co před deseti lety bylo těch druhých jen 35 procent.

Loni nejvíc z nich bylo zařazeno u záchranných složek (40,5 procenta), k pomoci postiženým a potřebným (28,9), opatrování starších (10,7) a k práci v nemocnicích (6,2). Uprchlíkům se věnovalo 3,2 procenta, v zemědělství pomáhalo 1,1 procenta. Nejvíc mladíků bylo umístěno ve Vídni – 3386, dále v Horních Rakousích 2770. Rozebralo si je celkem 1623 poskytovatelů.

Koronavir zabil německého turistu

Ranní pasovská PNP informuje o prokazatelném úmrtí prvního německého nemocného na koronavir. Je jím 60letý muž, který před týdnem vycestoval na zájezd do Egypta. Z oblíbeného Luxoru zamířil do přístavní Hurghady. Po příjezdu měl zvýšenou teplotu a v nemocnici u něho zjistili Sars-CoV-2. Jeho úmrtí oznámilo v neděli egyptské ministerstvo zdravotnictví. Je údajně také první obětí tohoto viru v Africe vůbec.

Bavorské ministerstvo zdravotnictví oznámilo další dva nakažené v Dolním Bavorsku: v Dingolfingu-Landau poblíž okresu Pasov je v domácí karanténě muž, který byl s rodinou na lyžích v jižním Tyrolsku, druhý pacient je v okrese Kelheim. V okrese Řezno je nakažen pár z Zeitlarnu, také po dovolené v jižním Tyrolsku.

V Rakousku se počet onemocnění zvýšil na 112, z toho devět v Horních Rakousích.

Mírný únor v Bavorském lese

Neobvykle mírný, bouřlivý a velmi vlhký byl letošní únor v Bavorském lese, píše PNP. Mimo jiné poprvé za nejméně 42 let nespadly průměrné denní teploty ani jeden den pod nulu – nejméně bylo 6. února, a to plus půl stupně. V sedmi dnech teplota vystoupala nad deset stupňů, 16. února na skoro 14 stupňů. V měsíčním průměru pendlovaly nejvyšší teploty kolem šesti stupňů, tři stupně nad dlouhodobým průměrem, minimální při nule (loni mínus pět). Všechna data byla měřena na stanici v Grainet-Hobelsbergu v 800 metrech nad mořem.