„Totální uzavření malých hraničních přechodů kvůli koroně dopadlo i na něho,“ popisují PNP a OÖN. Dosud mezi loukami přejížděl bez problémů po polních a lesních cestách. Teď ale obec Untergriesbach vyvěsila na těchto místech tabule a dopravní značky, na přechody – také v Neustiftu a Oberkappelu - umístila závory a betonové roury. „Vyhnaný“ sedlák zaměstnal kvůli transportu močůvky na své louky politické a úřední instance, kauza přechodu Haitzendorf šla až do Berlína, ale přejít tudy dál nebylo možné.
Pilsl nabídl, že zátarasy při každé jízdě odstraní a zase nainstaluje, ale nebyl vyslyšen, nikdo prý k tomu nebyl kompetentní. Už se na statku nutně potřeboval páchnoucího nadělení zbavit. Na bavorském území to nebyl problém, ale jak dostat cenné hnojivo k sousedům?! Oficiálně to bylo možné jen přes hraniční přechod Hanging u Wegscheidu, 45 kilometrů jízdy místo čtyř… Pilsl tedy místo toho najal podnikatele s tahačem, kontejner na dvoře naplnili a zacouvali k hraničnímu kamenu číslo 47. Pilsl sám dojel traktorem na Hanging a taky odcouval k místu z druhé strany. Močůvka pak byla pomocí velké pumpy přečerpána z Bavorska do Mühlviertlu přes čáru z kádě do kádě a zemědělec ji na své rakouské louky vystříkal. Postup pozorovali strážci pořádku obou zemí, jejich zásah proti korektní akci ale nebyl zapotřebí, uvádějí listy.
Od 13. května se zemědělcům a lesníkům vybaveným oprávněním například od bpoli.passau@polizei.bund.de otevírají další malé přechody, tedy i Haitzendorf, a Pilsl je rád. „Protože kdyby byly hranice uzavřeny až do první seče, byl by si musel v Rakousku pronajmout silo,“ končí deníky.
Málo pečovatelek…
Jak zaznamenal linecký Volksblatt, v pondělí přijelo prvních asi 80 rumunských pečovatelek vlakem do Rakouska. Všechny podstoupily negativní test na koronavir a mohly nastoupit do nepřetržité služby v celém Rakousku, sděluje odborný svaz Hospodářské komory. V úterý naopak odcestovalo 45 ošetřovatelek zpátky do Rumunska. Pro další spoj k sousedům, který pojede ve čtvrtek, má už místa zadáno více než 100 zájemkyň. „V Rakousku je na 24hodinovou pomoc odkázáno asi 33 000 osob,“ uvádí Volksblatt. „Asi polovina pečovatelek o ně je z Rumunska. Při protikoronavirových opatřeních si mnoho z nich pobyt v Rakousku prodloužilo, zřízení zvlášního vlaku ke střídání směn dlouho řešily vlády obou zemí, až kooperaci převzaly rakouské dráhy ÖBB a Hospodářská komora. Zatím vlaky přivezly celkem asi tisíc osob z Rumunska a z Chorvatska.“
Jiný problém v souvislosti s nedostatkem tohoto personálu řešili v bavorském Traunsteinu. Tamní soud uložil v pondělí dva roky podmíněně na dvě léta a peněžitý trest 2610 eur 42leté Chorvatce za to, že desetkrát propašovala do Německa srbské pečovatelky ochotné v zemi pracovat po šest týdnů. PNP problém vysvětluje – Srbsko a Chorvatsko nejsou v Evropské unii, takže jejich občané mohou Německo navštívit jen na tři měsíce jako turisté. K práci tam potřebují povolení. Správní řízení k jeho vyřízení přes německé velvyslanectví trvá až devět měsíců. „Kdo přivede pečovatelky bez pracovního víza, je převaděčem,“ uvádí list.
Vídeň přispěje na konzumaci
Všech 950 000 privátních domácností s hlavním sídlem ve Vídni dostane od poloviny června dobropis na nápoje a jídla v restauracích, píší OÖN. Město tak chce přispět gastronomům „vykořistěným“ koronakrizí, řekl starosta Michael Ludwig (SPÖ). Osaměle žijící občané obdrží bon na 25 eur, rodiny 50 eur. Budou je přijímat všechny zúčastněné restaurace a kavárny do konce září. Na alkoholické nápoje se poukázky nevztahují. Vídeň na akci „ve volebním roce“, jak poznamenává linecký list, vydá 40 milionů eur. Profitovat by z ní mělo kolem 6000 restaurací s asi 60 000 zaměstnanci a na 3000 kaváren.
Vyčistí si lesy?
Začátkem května se zavázal rakouský dřevařský průmysl, že stáhne z lesů 200 000 plnometrů dřeva. Jeho hornorakouští zástupci v úterý u kulatého stolu se zemským radou pro zemědělství Maxem Hiegelsbergerem přislíbili, že během nadcházejících tří týdnů svezou a zpracují dalších 100 000 plnometrů napadeného dřeva, které dosud v lesích leží, píší OÖN. Podle Hiegelsbergerova úřadu tak budou odstraněny všechny skládky této suroviny u lesních cest, což by mělo omezit dalšímu šíření kůrovce. „Podpora nového zalesnění byla rozšířena o deset procent na 23 milionů eur,“ uvádí list a připomíná, že letos zůstalo v lesích střední Evropy 112 milionů plnometrů kůrovcového dřeva. „Při vichřici Kyrill v roce 2007 to byla ,jen´ polovina,“ končí OÖN. Ilustrační foto: Deník/OÖN/Volker Weihbold
Co kupovali Rakušané
Při vypuknutí koronakrize nakupovali lidé v Rakousku hlavně košťálovou zeleninu, zeleninové a ovocné konzervy, mražené produkty o asi 20 až 30 procent víc než před rokem, a rekordně hotových pokrmů, píší OÖN. Mnohem víc šly na odbyt i vejce, brambory, čerstvá zelenina a máslo. V posledních týdnech to byly hlavně „suché“ polévky, ravioli v plechu a podobně. V březnu celkově stouply tržby maloobchodu s potravinami o 23 procent. Poněkud poklesl prodej masných výrobků kvůli omezení rodinných oslav a párty.
Dunaj se „ztrácí“
„Dunaj od poloviny 19. století ztratil 134 kilometrů na délce a 40 procent šířky,“ píše PNP z projektu Evropské unie DanubeSediment. Ten tři roky zkoumal následky staveb přehrad, protipovodňových opatření a dalších zásahů do toku. „Jen deset procent Dunaje je ještě ve stavu blízkém přírodě,“ upřesnil Bavorský zemský úřad životního prostředí.
Silně se projevují proměny sedimentů, zejména v deltě řeky, kde se množství snesených jemných kalů zmenšilo za tu dobu z původních 40-60 milionů tun ročně na nynějších 15-20 milionů.
Jinak je proměnou kalů silně dotčena třetina toku dlouhého 2857 kilometrů od Černého lesa k Černému moři. Zejména před velkými vodními díly se shromažďuje množství písku, který naopak chybí pod přehradami. Prohlubování toku pod nimi vede k poklesu spodních vod a k vysychání mokřadů. Na ilustračním snímku jsou sedimenty v ústí Isaru jižně od Deggendorfu. Foto: Deník/PNP/www.agroluftbild.de.
„Kravské“ neštěstí…
Rakouský Nejvyšší soud potvrdil rozsudek Vrchního zemského soudu v Innsbrucku o spoluzaviněních smrtelného útoku krávy v Pinnistalu v roce 2014, napsaly OÖN. Jak náš web podrobně informoval, 28.července 2014 byla 45letá turistka z Německa na procházce se psem náhle atakována kravami a ušlapána. Po dlouhém právním sporu byl loni v únoru sedlák v civilním procesu odsouzen nahradit vdovci a jeho synovi 180 000 eur a platit každému měsíční rentu celkově ve výši 1500 eur. Trestní řízení s majitelem krav bylo zastaveno. Účastníci civilního sporu podali proti rozhodnutí odpor. Nejvyšší instance ale potvrdila názor, že zemědělec musel vědět o nebezpečnosti svých otelených krav. Měl na to reagovat alespoň oplocením pastviny. Poškozená zase jako držitelka psa neměla ignorovat varovné nápisy a měla držet potřebný odstup od stáda. Podle nového rozhodnutí přísluší vdovci náhrada 54 000 eur a měsíční renta 600 eur, syn dostane 24 000 eur a rentu 180 eur, uzavírají OÖN.