Díky iniciativě Stop Janoch vznikla petice, která čítá více než 3500 jmen. Jak přiblížila jednatelka dobrovolného sdružení Jana Horáková z Purkarce, podpisy stále přibývají. Petice se už dostala i k ministrovi průmyslu a obchodu Karlovi Havlíčkovi, který přislíbil osobní jednání. „Máme zprávy, že se k nám ještě spousta archů nedostala, ty zařadíme už do druhé vlny sběru,“ informovala.
PRÁVO NA KVALITU ŽIVOTA
Podle petentů se stát chová k obcím s arogancí a oni se hodlají bránit. „To, že nám technokraté chtějí megalomanskou stavbu postavit za humny je nepřijatelné. Máme právo na kvalitní život jako lidé z jiných regionů,“ sdělila Jiřina Kolářová.
Iniciativa Stop Janoch v čele s Janou Horákovou se tak pustila do boje s větrnými mlýny. Umístění úložiště v jižních Čechách není podle občanů zasažených obcí správným rozhodnutím. „Chceme lidi informovat. Na Malešickém jarmarku chodili podepisovat petici i s dotazy a mohli se napít čisté vody,o kterou můžeme kvůli výstavbě přijít,“ zdůraznila.
Lokalita Janoch
Do oblasti patří obce v katastru Hluboká nad Vltavou, Dříteň, Olešník a Temelín.
Podle Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) má výborné geologické vlastnosti, homogenní horninu a nenachází se zde ani významné vodní zdroje.
Na základě 13 kritérií spadá do užšího výběru čtyř lokalit, kde by se mohlo do roku 2056 vzniknout hlubinné úložiště vyhořelého jaderného odpadu.
O ZÁMĚRU SE NEVÍ
Mnoho lidí o záměru vybudovat úložiště na Českobudějovicku podle jejích slov vůbec netušilo. „Někteří lidé to nevěděli, někteří s výstavbou souhlasili z neznalosti a nedostatku informací. Mysleli si, že to bude výhodné pro město či obec,“ vysvětlila Jana Horáková.
Lenka Hošková z Dřítně dodala, že při stavbě Temelína se zdevastovaly obrovské plochy přírody, lesů, polí a zaniklo několik vesnic. „To poznamenalo mnoho lidí. Tyto zásahy jsou neobnovitelné. Další monstrózní výstavba by byla pro tuto lokalitu fatální. Nechci abychom se stali skladištěm pro nebezpečný odpad z celé Evropy,“ sdělila svůj názor.
UŽ JE TU JINÁ EKOLOGICKÁ ZÁTĚŽ
Do Nové Vsi se před 10 lety přistěhovala i Jana Kopecká. „Chtěla jsem bydlet s dětmi ve zdravém prostředí, užívat si procházky a přírodu. Nechci žít vedle ohromného oploceného areálu a vykáceného lesa, hluku a emisí ze stavby, z rušné silnice, s úložištěm ve „sklepě“ jako dědictvím potomkům. Máme jadernou elektrárnu, ekologickou zátěž v Mydlovarech a další skládky,“ popsala, že nechce, aby se všechen odpad a ekologická zátěž hromadily na jednom místě.
Negativně se k záměru Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAU) staví i samospráva dotčených obcí. Starostové již dříve připravili dokument, v kterém se prezentovali zamítavé stanovisko k průzkumům i dalším krokům ke zbudování úložiště, požadují plnění slibů i transparentní komunikaci.
NEVYJASNĚNÉ OTÁZKY
„Stále považujeme za nevyjasněnou otázku jaké konkrétní dopady budou mít další kroky na obce, ať už jde o hledisko životního prostředí především spodních vod či ochranu majetku občanů,“ říká dokument.
Jak sdělil starosta Olešníku Milan Kotýnek, obce umožnily petici podepisovat na úřadech a dali ji ve známost. „K této petici se nehodlám vyjadřovat. Mrzí mě, že ji podepisovali i lidé myslící si, že Janoch je krycí jméno pro něco,“ uvedl.
ŽÁDNÉ NOVINKY
Videokonference s ministrem Karlem Havlíčkem nepřinesla dle jeho vyjádření žádné nové informace, kromě slibu pana ministra navštívit lokalitu Janoch. „Naše generace odpad vytvořila, naše generace by se ho taky měla zbavit a ne to předávat našim vnukům,“ míní.
Ani podle starosty Dřítně Josefa Kudrleho nic nového z tohoto jednání nevzešlo. „Bylo dohodnuto, že pan ministr přijede osobně se zástupci SÚRAO, co nejdříve. Nepředpokládáme, že to bude do voleb,“ uzavřel.