Zájem pacientů je vyšší

Pasov – Portál hodnocení lékařů na internetu je v zásadě přípustný, řekl úřední soud v Mnichově. Zájem veřejnosti o možnosti lékařského ošetření spolu se svobodou názoru a komunikace poskytovatelů informací převyšují nad právo (lékařů) na „informační sebeurčení", rozhodl soud.

Ve věci šlo o portál, který zveřejňuje  zdarma informace o poskytovatelích zdravotnických služeb včetně jmen, titulů, odbornosti, ordinační době, kontaktním spojení a dalších k praxi se vztahujících údajů i s prostorem pro hodnocení od pacientů známkami a volným komentářem. Ty provider anonymizuje a zpřístupňuje i dalším uživatelům jako tzv. cizí informaci. Ti, kteří přitom hodlají na portál umístit svůj názor, musejí uvést svou e-mailovou adresu, která je při registraci přezkoušena.

Praxi zažaloval ženský lékař, který byl dvěma ze tří komentářů k jeho činnosti velmi dobře hodnocen. Podle jednoho je doporučován jako skvělý lékař,  druhý pisatel uvedl stručně: „ach jo…" a třetí ho označil jako kompetentního, milého lékaře, a doporučil jeho služby.

Gynekolog žádal stažení svých dat s tím, že k jejich zveřejnění nedal souhlas. Provozovatelka stránek to odmítla a úřední soud to potvrdil. K námitkám žalobce poukázal na to, že autoři případných zápisů schopných poškodit lékařovu pověst mohou být zpětně identifikováni a údaje o nich si může dotčený lékař od provozovatelky stránek vyžádat. Právo žalobce na ochranu osobnosti včetně seberozhodování o nakládání s jeho údaji je takto dotčeno, ale v celkovém pohledu převažuje právo internetového provozovatele na svobodu názoru a komunikace posílené zájmem veřejnosti o nabídku zdravotnických služeb. Portál poskytuje smysluplnou pomoc při volbě lékaře. I proto je veřejný zájem na zveřejňování takových dat, řekl soud v pravomocném rozhodnutí.

Hospodští žalují stát

V roce 2009 začal v Rakousku platit nový tabákový zákon, který mimo jiné předepisoval oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky v restauračních zařízeních. Letos v červnu nejvyšší správní soud rozhodl, že nekuřáci nemají být nuceni ani procházet místnostmi kuřáků třeba cestou na toaletu. Provozovatelé nyní musejí svá zařízení znovu adaptovat a chtějí kvůli tomu žalovat stát, kterému už nevěří. Argumentují údajnými tvrzeními politiků, že nová norma bude platit dlouhodobě.

Nově požadovaná úprava k úplné ochraně nekuřáků je prý ranou do tváře dvanácti tisícům hospodských, kteří celkově do přestavby investovali 96 milionů eur. „Vídeňský gastronom Heinz Pollischansky nyní podal s podporou Hospodářské komory žalobu na stát, od něhož požaduje až 50 000 eur náhrady škody," píše deník OÖN. Pokud uspěje, chtějí hospodští žalovat o celých 96 milionů, nebo o opravu zákona. Ten byl přijat ještě před érou nynějšího ministra zdravotnictví Aloise Stögera. Jeho mluvčí  Christoph Ertl prohlašuje, že průchod kuřáckým prostorem tehdy řešen nebyl a panoval právní názor, že je to pro nekuřáky únosné. „Úředníci ministerstva tedy nejednali protiprávně, když to tak gastronomům vysvětlili," říká.

Podle mluvčí hospodských investovali provozovatelé do úprav až 20 000 eur, a to při ziskovosti v gastronomii jen kolem dvou procent.

Pěstěná babička

Babička kulturistka.Gritě Großové z Freyungu je 46 let, váží 47 kilogramů a měří 158 centimetrů. Má tři děti a vzorně se stará o tři vnoučata. 19 let žije se svým manželem a má ráda své zaměstnání ošetřovatelky, píše o ní deník PNP. Ale také dělá úspěšně kulturistiku a umisťuje se v popředí četných soutěží, dodává.

Její otec získal titul nejsilnějšího muže města Halle, jejich rodiště, její bratr dělá silový sport už 30 let. Ona sama jako dítě závodně plavala a tančila. Bodybuildingu se začala věnovat teprve asi před dvěma roky.  Tehdy vypomáhala jako obsluha v bistru fitnessstudia ve Freyungu. Její známý, který tam byl jako trenér, se jí zeptal, zda by neměla o kulturistiku zájem. Dlouho se rozmýšlela a pak začala. Zakrátko to dotáhla až na deváté místo v celoněmeckém mistrovství. Všechny její konkurentky byly mladší.

Pro svá vystoupení hledá vždycky něco zvláštního – teď například prvky z Labutího jezera a z filmu Černá labuť. Kvůli tomu také podstupuje baletní výchovu. Nejmladší 15letá dcera ji vyprovází k závodům a stará se o její makeup a účes.

Překonala už řadu ran osudu. Rodiče jí už zemřeli, sestra, k níž měla nejbližší vztah, zahynula při nehodě, ona sama si před deseti lety při havárii na motocyklu rozlámala nártní kosti. Když potom onemocněla rakovinou, vážila jen 39 kilogramů, přidaly se přetrhané šlachy a ztráta sluchu. Zdá se, že ji ty rány jen zocelily, píše PNP.

V žádném případě nesáhla při svém soutěžení po anabolikách. Na otázku pasovského listu, zda pro ni není těžké pečlivě dbát na výživovou disciplínu, říká, že jako sportovkyně byla ukázněná vždycky. „Po závodech jdu ale často k McDonald´s nebo si dám vepřové koleno, to si opravdu vychutnávám," směje se.

Na snímku z PNP je v vnučkou Mayou.

Dumping u holičů?

Bavorští kadeřníci doufají, že v dubnu zavedená celospolková minimální mzda omezí dumpingové podnikání konkurence v příhraničí k Durynsku a Sasku. „Nižší ceny u holičů v sousedních zemích přitahují už léta také bavorské zákazníky," říká zemský cechmistr kadeřníků Andreas Popp. Ředitelka cechu Doris Ortliebová dodala, že sice dál počítá s o něco nižšími cenami v Durynsku a Sasku, ale rozdíl prý by už neměl být tak vysoký. Od dubna totiž pro západní země platí minimální mzda holičů 8,50, pro východní země 7,50 eura, vysvětluje PNP.

Velikáni v Pasově

Giscard d’Estaing, vzácný host v Pasově.„Vést dialog, podporovat výměnu, usilovat o porozumění" – tak formuluje vydavatelka Angelika Diekmannová svou motivaci k tomu, že už sedmnáct let přivádí do Pasova největší osobnosti současnosti v rámci projektu Lidé v Evropě, píše deník PNP.

Byli tady už například Helmut Kohl, Angela Merkelová, Helmut Schmidt, Michail Gorbačov, Henry Kissinger, Hans-Dietrich Genscher, dalajláma, Caroline von Hannover und Anna Netrebková. 22. října převezmou v Mediencentru Vydavatelské skupiny Pasov za své působení pro dobro Evropy letošní Cenu Lidé v Evropě Valéry Giscard d'Estaing a Romano Prodi.

K laureátům list mj. připomíná, že dnes 87letý Valéry Giscard d'Estaing (na snímku z PNP) se jako francouzský prezident zasazoval spolu s Helmutem Schmidtem o sbližování Evropy a mj. v roce 2002 předsedal evropskému konventu, jehož úkolem bylo vypracovat evropskou ústavu. Ta sice nebyla přijata pro negativní referenda ve Francii a v Nizozemsku, ale velká část jejího textu byla přejata do lisabonské smlouvy, uvádí deník.

Romano Prodi (74) byl vedle italského premiéra předsedou Evropské komise v době, kdy bylo do EU přijato deset nových členů. Což byl podle PNP krok, který dodnes zejména v případě Řecka naráží na velkou kritiku.

Slavnostní projev při udílení Ceny Lidé v Evropě pronese bývalý rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Pódiová diskuse začne v 18 hodin.

Orodují za žebráky

„Kulatý stůl lidských práv" v Salcburku nechal vědecky zkoumat situaci žebráků a jako řešení požaduje zřizování nouzových ubytoven, centrálních shromažďovacích prostor na nádražích a ve starých městských centrech, poskytování základního zabezpečení a zdravotní ambulance, píše deník PNP. K tomu by jim podle Ursuly Liebingové, členky Kulatého stolu, měla být nabídnuta alternativa k žebrání: dovede si prý představit, že by prodávali pouliční noviny či suvenýry, nebo obsluhovali sanitární zařízení pro jiné potřebné.

Podle průzkumu přichází ročně do Salcburku kolem 1350 „cestujících v nouzi", z nichž je téměř 80 procent z Rumunska a zbytek z dalších jihoevropských zemí. V rámci studie mimo jiné rozmlouvali od února do května studenti z jihovýchodní Evropy se 170 žebráky v Salcburku. Přitom prý nenarazili na jediný náznak nějakých kriminálních organizací v pozadí, jak řekl autor projektu  Heinz Schoibl. Podle něho prý jde o „sousedské" skupinky, přičemž samozřejmě jede často společně třeba pět lidí z jednoho místa, aby minimalizovali náklady na cestu. V Salcburku by chtěli v první řadě pracovat, „ale když to nejde, musejí žebrat, aby ufinancovali svůj život v Salcburku a doma". Kromě žebrání jde prý také o často dlouhé čekání na nabídku příležitostné práce, kterou přijímají i za euro nebo euro a půl na hodinu. Večer musejí opustit město a nocovat lidsky nedůstojně v autě. List k tomu ale dodává, že vyšetřování policie ukazuje zcela jiný obraz.

Na závěry Kulatého stolu podle očekávání ostře odmítavě reagovala lidová strana v Salcburku. Místostarosta Harry Preuner nechce v žádném případě takto poskytováním bydlení a jiné pomoci dávat nové podněty k žebrání ve městě. Návrhy jsou prý kontraproduktivní a situaci ještě vyostřují. Studie podle něho nebere v potaz „neúnosné obtěžování občanů" přístřešími pro žebráky a zamlčuje organizovanou žebrotu, převaděčství, kuplířství a ilegální prostituci. Zasazuje se nadále za komplexní zákaz žebrání, který dosud rudo-zelená většina v městské radě odmítá.