Postřiky jedovatými pesticidy jsou přitom v národních přírodních rezervacích přísně zakázány. Podle Hnutí DUHA udělila Správa výjimku z tohoto zákazu k „asanaci“ polomu protizákonně. Hnutí DUHA přitom v nedávné minulosti v podobném případu vyhrálo soudní proces se Správou NP Šumava, kterým byla zrušena nezákonná rozhodnutí o povolení toxických postřiků a tzv. insekticidních sítí za ředitele Jana Stráského.

Hnutí DUHA se proti rozhodnutí odvolá. Správa ovšem vyloučila odkladný účinek odvolání, což znamená, že Lesy ČR mohou po 15. červenci v národní přírodní rezervaci začít stříkat jedovaté pesticidy a konečné verdikty ministerstva nebo posléze soudů padnou až s dlouhým časovým odstupem po aplikaci chemie. Hnutí DUHA proto zvažuje i jiné právní postupy, které by mohly rozhodnutí Správy zvrátit.

Chemický postřik nezabije pouze kůrovce proti kterému je nasazen, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají. Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází i ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají. K těm patří v této oblasti i kriticky ohrožený tetřev hlušec. Hnutí DUHA upozornilo, že tetřevi kvůli narušení okolních lesů těžbou mohou v jarním a letním období využívat polom jako místo k hnízdění a úkryt.

Vydání výjimky k chemickým postřikům musí podle zákona předcházet posouzení možných dopadů na chráněné druhy a přírodní stanoviště. Nelze-li negativní vliv zcela vyloučit, musí Správa zadat posouzení jeho možných dopadů a teprve potom rozhodnout. Ministerstvo životního prostředí Správu v průběhu řízení výslovně upozornilo na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který v jednom z rozsudků uvedl: “… orgán ochrany přírody musí v prvé řadě zhodnotit, zda významný vliv záměru na předmět ochrany (zde populaci zvláště chráněného živočicha) je možné bez rozumných pochybností naprosto vyloučit, anebo zda tento negativní vliv přinejmenším do určité míry vyloučit nelze”.

Hnutí DUHA v rámci správního řízení doložilo odbornými studiemi negativní vliv používání jedovatých pesticidů včetně populace tetřevů. Studie profesora Jaroslava Červeného a jeho spolupracovníků například výslovně uvádí: „Negativní vliv používání biocidů vůči populacím tetřevovitých je uváděn jako jeden z důvodů poklesu populací těchto druhů v recentní době, což znamená v rámci managementu zvláště chráněných druhů a předmětů ochrany Ptačí oblasti Šumava jejich používání vyloučit“.

Správa CHKO Šumava však překvapivě napsala stanovisko, ve kterém možnost významného negativního vlivu na předměty ochrany vylučuje (!) a výjimku Lesům ČR vydala. Hnutí DUHA označilo takový postup za brutální porušení právního procesu. Správa přitom má k dispozici soudní verdikt, kterým byla na základě žaloby Hnutí DUHA zrušena podobná nezákonná rozhodnutí z roku 2012. Soud jednoznačně konstatoval, že: „Aplikace biocidů při ochraně lesa proti kůrovcům je … činnost, která může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území Evropsky významné lokality Šumava (konkrétně může dojít k zahubení mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového či k narušení a ohrožení populace tetřeva hlušce)“.

Hnutí DUHA zároveň upozornilo, že Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero těžce zdevastovalo postupné kácení kůrovcem napadených stromů a následných větrných polomů, které Správa Lesů ČR v minulosti umožňila. Z velké části rezervace jsou tak nyní obrovské holiny – viz přiložené letecké snímky. Další pokračování “asanace” ani tímto způsobem již není možné. Podle ekologické organizace musí Lesy ČR zasáhnout proti kůrovci v níže položených partiích lesů, nikoliv v přirozených horských smrčinách, a už vůbec ne v národní přírodní rezervaci. Použítí jedovaté chemie není náhradním řešením, ale jen “vytloukání klínu klínem”.

Vladimír Bláha, Hnutí Duha