Autorem podoby znaku a vlajky je heraldik Jan Tejkal, jehož návrh schválili budislavští zastupitelé loni v srpnu. Do znaku usadil modrou lilii stejně jako býčí rohy.

„Lilie jakožto mariánský atribut symbolizuje budislavský kostel, figury býčích rohů a hrotu střely odkazují na pečeť Ondřeje z Budislavě z roku 1382, tedy ze stejného roku, kdy se připomíná Ondřej Opat z Budislavě. Figury rohů lze tušit také v erbovním znamení rodu Zoubků z Budislavě, doloženém pečetěmi v letech 1402 a 1407, i když znamení na uvedených pečetích je nezřetelné a bývá interpretováno i jako „červ vprostřed ohnutý" nebo „kresba podkově podobná"," vysvětluje dva zvolené motivy znaku.

Význam jednotlivých figur1. modré přepásané lilie jako mariánský atribut symbolizující budislavský kostel Nanebevzetí Panny Marie z první poloviny 14. století, v němž je deset starých náhrobních desek se šlechtickými znaky a nápisy.
2. vydutý hrot jako heroldská zkratka figury vztyčené radlice z pečeti Příbka z Budislavě z roku 1361.
3. býčí rohy a hrot střely odkazují na pečeť Ondřeje z Budislavě z roku 1382. Rohy lze tušit také v erbovním znamení rodů Zoubků z Budislavě, doloženém pečetěmi v letech 1402 a 1407.
4. figura tří kostek v dolním znakovém poli je zobrazena na pečeti Oldřicha Babky z Budislavě z roku 1384. Počet kostek přitom vystihuje současný počet místních částí samosprávné obce Budislav, jimiž jsou Budislav, Hlavňov a Záluží u Budislavě, stejně jako historický počet vsí patřících k budislavskému panství před konstitucí obecního zřízení v polovině 14. století.

Nový znak BudislaviTaké vlajka obce odkazuje na stejnou symboliku. Jak popisuje heraldik Jan Tejkal, do třetiny délky listu opakuje posunuté znakové figurální kompozice s modifikací figury hrotu do podoby dolního pruhu s hrotem.

„List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a modrý, a to v poměru 4:1. V bílém jsou mezi dvěma červenými býčími rohy u horního okraje tři červené kostky. Pod nimi modré přepásané lilie, zakončující vydutý hrot, který vyrůstá z modrého pruhu ve druhé a třetí šestině jeho délky. V hrotu je bílý vztyčený hrot střely," dodává s tím, poměr šířky k délce je 2:3.

Starosta Roman Čížek předpokládá, že do měsíce přijde od předsedy poslanecké sněmovny pozvání k osobnímu převzetí symbolů obce.

„Pak si je budeme muset nechat zhotovit a počítám, že křest spojíme s oslavou 60 let našeho domova seniorů," naznačil starosta.
Znak dostane místo na nové fasádě obecního úřadu a půjde také na hranice katastru obce, aby každý řidič věděl, že vjel do vesnice s vlastním znakem. Vlajka se dostane na světlo vždy při oslavách obecních výročí.

Grafické ztvárnění znakuVe stříbrném štítě mezi dvěma červenými býčími rohy, nahoře tři červené kostky, nad horní polovinou modré přepásané lilie zakončující z dolního okraje štítu vyrůstající modrý, vydutý snížený hrot, v něm z dolního okraje štítu vyrůstá stříbrný hrot střely.Jan Tejkal v této chvíli na žádném návrhu pro obec z Táborska nepracuje. Ve stejný čas s Budislaví mu podvýbor schválil i návrh znaku a vlajky pro Bošice z prachatického okresu a nyní začíná na tvorbě znaku pro Lčovice, které leží rovněž na Prachaticku.

Jeho rukopis je však na Táborsku známý z minulosti. „Pro okres Tábor jsem navrhl znak a vlajku například pro obce Bečice, Pohnání, Slapy nebo Vlčeves a ještě další. Svůj znak má už téměř polovina ze 110 obcí. Jen za posledních pět a půl roku ho získalo jedenáct vesnic. Loni si spolu s Budislaví žádaly i Myslkovice, které ho získaly již loni v červnu.

Obec může požádat o schválení a udělení symbolů podle zákona o obcích, který jim toto právo přiznává. Mohou užívat své historické symboly, ale pokud je nemají, požádají o nové. Podoba musí splňovat heraldická (nauka o znacích) a vexilologická (nauka o vlajkách) kriteria. Na dodržení dbá expertní skupina podvýboru PSP ČR. Na základě jejich souhlasu pak znak a vlajku uděluje předseda sněmovny. „Nejčastěji se při tvorbě vychází ze starých pečetních nebo erbovních znamení. Znak a vlajka by měly respektovat historii dané lokality," dodává odborník Jan Tejkal.