VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Afghánec je u sousedů učněm roku

Linec - Mehdi Hosseini (20) z Afghanistánu, který v patnácti letech přišel z Iránu do Rakouska, byl porotou Hospodářské komory a online hlasováním zvolen salcburským Učněm roku, informuje PNP. Výsledek překvapil i samotného laureáta, kterému už byl statut azylanta přiznán.

5.12.2017
SDÍLEJ:

Nejlepším učněm Salcburku je Mehdi.Foto: Deník/repro PNP

Zostří boj s kormorány?

Léta přibývá kormoránů, kteří se na cestě k zimovištím střídají na hornorakouských vodách – někteří na pár dnů, jiní na měsíce. Zemský šéf rybářů Siegfried Pilgerstorfer jejich aktuální počet odhaduje na 1500. Loni podle něho padlo těmto hejnům za oběť 65 000 kilogramů ryb, hlavně vyhynutím ohrožených lipanů. Problém chtějí rybáři řešit rozšířením lovu „pytlačících“ ptáků. K tomu je ovšem třeba změnit normy ochrany druhů, a kolem toho se přiostřuje, píší OÖN.

Rybáři na novelizaci měsíce pracovali, ale nyní Svaz ochrany přírody, BirdLife, WWF a další organizace vzaly podle lovmistra nečekaně zpět souhlas s kompromisy„ které s nimi vyjednaly úřady ochrany přírody.

Linecký list připomíná, že v Evropské unii nemá kormorán žádnou zvláštní ochranu. Už teď smí být až pět procent z jejich stavu na silně frekventovaných místech v době od 15. srpna do 15. března „odňato“. Zamýšlená změna v Horních Rakousích počítala se zdvojnásobením této kvóty a na Traunu, Steyru a Ennsu s prodloužením doby „nehájení“ do 1. dubna, aby lipani měli čas se vytřít. Lov těchto ptáků měl být povolen i ve dvou územích s ochranou přírody.

Pro ochranáře je to nepřijatelné, uvádí list a cituje předsedu jejich svazu Josefa Limbergera: „Chráněná přírodní území mají být pro takové akce tabu – masivně by zneklidněly ohrožené druhy vodního ptactva, úspěch opatření by byl sporný.“ Jako argument uvádí příklad nádrže Rosenau na Ennsu, odkud od začátku střílení kormoránů před sedmi lety zmizely lysky a stavy kachen divokých a poláků poklesly o 90 procent.

Pilgerstorfer oponuje: „Zdá se, že myslí jen na druhy na vodě, ale ne pod hladinou,“ říká a má na mysli především právě lipany. Do jejich udržení investovali rybáři jen loni 60 000 eur, z nichž třetinu poskytla zemská vláda. „Kdyby novela ztroskotala, byl by to pro lipany nejspíš rozsudek smrti,“ míní.

Vánoce na dluh

Vánoční dárky jsou drahé, pro část Rakušanů až přespříliš, píše linecký Volksblatt a uvádí z průzkumu inkasní kanceláře Intrum Justitia, že 13 % si půjčuje peníze nebo přetahuje své konto. Dobrá polovina si půjčuje u vlastní rodiny, další u bank a přátel. Každý třetí vydává víc, než zamýšlel. 38 % uvedlo, že „často mají velké potíže se zaplacením účtů“. Jako poslední jsou hrazeny dluhy a pokuty, včas naopak nájemné a provoz mobilů.

„Rodiče v Rakousku přitom stojí nejen o Vánocích pod tlakem svých dětí,“ uvádí list. „Během roku mu podléhá 24 % dotazovaných a dětem kupují věci, které si vlastně nemohou dovolit: mobily, především značkové oblečení, boty a počítačové hry, jak ukázal European Consumer Payment Report zjišťováním ve 24 zemích.“

Když humanita zamrzá…

Studené zimní období dopadá obzvlášť tvrdě na lidi bez domovů. Proto Caritas arcidiecéze Vídeň znovu volá po „zimním balíčku“, darech, z nichž mohou být financována nouzová ubytování, například v ubytovně „Krypta“, ale také spací pytle a teplé jídlo, uvedl Volksblatt. Peněz je ale málo, protože darů ubylo.

Generální sekretář charity Klaus Schwertner řekl, že „lehké mínus“ z celorakouského objemu kolem 630 milionů eur dopadá na vnitrozemskou pomoc „pár statisíci eur“. Situace prý není ještě tak dramatická, aby museli pomoc redukovat, ale dělá jim starosti. Prezident charity Michael Landau upozorňuje, že poptávka po jejich službách je konstantní – jen v Kryptě vydali do konce listopadu 114 000 jídel a umožnili 20 400 přespání. K tomu přibývá 85 000 osob, které byly zásobovány teplou polévkou z jejich rozvážkového „canisibusu“, a téměř 8000 ošetření mobilní lékařskou praxí „Louisebus“. Jejich klienti jsou podle Landaua stále mladší – asi třetina těch, kteří se na ně obracejí kvůli bydlení, je mladších 30 let. Prezident v té souvislosti tvrdě oslovuje politiky: „Dokud budou peníze z daní utápěny v bažinách vzdálených ostrovů, nechci slyšet, že si už nemůžeme dovolit sociální stát…“

Zákaz kouření a gastronomie

„Že je gastronomie skeptická k zákazu kouření, přijatého v roce 2015 a vstupujícího v platnost 1. květnem příštího roku, má jednoduchý důvod – kuřáci představují 38 % jejích hostů. Mají tak v restauracích větší podíl než na obyvatelstvu, který je 29 %, u mužů 32 %,“ píše Volksblatt s odvoláním na květnovou analýzu trhu konzultační společností Kreutzer Fischer & Partner. Z jejích zjištění dále vyplývá, že s věkem podíl kuřáků rychle ubývá – mezi 15 a 29 roky kouří alespoň příležitostně 38 % lidí, ve skupině nad 60 let jen 13 %.

Autoři analýzy odhadují, že rakouské lokály navštíví za rok kolem 604 milionů hostů. Skupina do 29 let na tom má podíl 39 %, tedy téměř dvakrát větší než na obyvatelstvu, lidé ve věku 30-44 let představují 31 % všech návštěv. Celkem je jich tedy 70 procent – a 37 procent z nich kouří.

Rasismus, nebo ne?

Skupina mládeže KiRiKi v Kirchbergu (okr. Regen) pořádá od začátku osmdesátých let masopustní benefiční ples jako součást dárcovské akce pro Afriku, konkrétně pro děti ze slumů Nairobi, a pro Jižní Ameriku, která ročně vynášela pro tento účel 10 000 až 14 000 eur, většinou právě z tohoto bálu, píše PNP. Zpočátku koncem sedmdesátých let nesla tato masopustní party název „Mládež tančí pro Afriku“, stala se kultovní akcí a brzy dostala přezdívku „Negerbál“, kterou organizátoři posléze z marketingových důvodů jako zavedenou „značku“ převzali.

Roky se vedla diskuse, zda název není rasistický. K „odlomení“ hrotů pozvali organizátoři v polovině devadesátých let k akci Afričany z ubytovny žadatelů o azyl ve Viechtachu, a dodnes vzpomínají na úžasnou atmosféru tohoto večera. Po 18 letech akci přestěhovali do hostince Downtown v Kirchbergu, kde jim majitel umožnil provozovat bál ve své režii, což vynášelo větší zisk pro jejich projekty.

Loni KiRiKi umístil k reklamě informaci o bálu na svém facebooku. Asi po měsíci si jí všimla uživatelka z Deggendorfu, usoudila, že jde o akci vysoce rasistickou, a proč prý proti tomu nikdo nic nedělá. Následovalo asi 300 souhlasů s pořadateli, ale občanku to nepřesvědčilo a oznámila bál jako zneužitelný rasistický vzkaz. Facebook stránku z tohoto důvodu stáhl, ale to zase vzbudilo další vlnu pozornosti. Bavorský rozhlas (BR) informoval v hlavní relaci Abendschau, o bále psal satirický časopis Quer, vysílala o něm řada rádií, tématu se chopily i celoněmecké deníky včetně Süddeutsche Zeitung a Berliner Zeitung, o bále „negrů“ informovala dokonce v anglickém a německém programu ruská televize.

Na podzim se pořadatelé definitivně rozhodli název bálu změnit. Důvodem byly především mnohdy zraňující radikálně pravicové dopisy a komentáře. Některé litovaly, že KiRiKi „kleknul“, ustoupil. Manžele Lescheovy prý ale nejvíc „nadzdvihl“ výrok na adresu jejich skupiny: „Ti žijí v nejhlubší díře Bavorska, je tedy přece jasné, že u nich je slovo negr normální…“

Od příštího roku tedy v Kirchbergu budou místo Negerballu pořádat Megaball, píše PNP. „Cíl ale zůstává stejný – až dodnes šly veškeré příjmy na rozvojové programy pro Afriku,“ uvádí list.

Zemědělci si polepšili

Německé zemědělství je letos po dvou krizových letech na cestě k hospodářskému ozdravění, příjmy zemědělců zase stouply, bilancuje Německý zemědělský svaz.

PNP z jeho zprávy uvádí, že produkce zemědělských provozů stoupne v tomto roce na více než 57 miliard eur. Farmy prvovýrobců a potravinářské zpracovatelské podniky vytvářejí aktuálně každé deváté nové pracovní místo v Německu.

Zatím co chovatelé krav loni v létě dostávali v celoněmeckém průměru 22,8 centu za litr mléka, dnes je to 39,4 centu. Za kilo jatečné váhy prasat brali chovatelé začátkem roku 2016 jenom 1,30 eura, od loňského do letošního září cena stoupala na 1,50 až 1,70 eura.

Podle svazu je v Německu 275 400 zemědělských provozů, z nichž až 95 procent obhospodařují rodiny. V 67 procentech jsou držena užitková zvířata. V agrárním sektoru je zaměstnáno kolem 940 000 lidí, z toho 286 000 na sezónní práce.

Bude státní smlouva s Romy?

Klub sociální demokracie v bavorském zemském sněmu požaduje uzavření léta plánované státní smlouvy se zemským Svazem Sinti a Romů v Bavorsku na jaře příštího roku. Sněm v roce 2015 uložil z podnětu Zelených a se souhlasem všech stran vládě takový dokument připravit.

V Bavorsku žije asi 12 000 Sinti a Romů, uvedlo ministerstvo kultury na interpelaci SPD. Zmiňovaná státní smlouva má podle něj umožnit jejich zemskému svazu „trvale se zasazovat za požadavky menšin“. Podle předsedy klubu Markuse Rinderspachera je státní smlouva „významným příspěvkem k historické odpovědnosti Bavorska, výrazným znamením proti diskriminaci a rasismu, a správnou odpovědí Svobodného státu na negativní nálady proti Sinti a Romům ve společnosti“, píše PNP. Podobné smlouvy jsou už ve více spolkových zemích, mezi nimi v Bádensku-Württembersku a Hessensku.

Gayové se budou brát

Rakouský ústavní soud zrušil zákon, který homosexuálním párům dosud bránil uzavírat manželství, napsaly OÖN. Rozhodnutí odůvodnil zákazem diskriminace zakotveným v ústavním zákoně o rovnosti. Od 1. ledna 2019 bude registrované partnerství rovno manželství, pokud zákonodárce do té doby nerozhodne jinak.

Helmut Graupner, právní zástupce žalujících žen, které žijí v registrovaném partnerství a chtějí uzavřít manželství, zdůraznil na facebooku, že vídeňský „první a nejstarší ústavní soud na světě“ je tak prvním evropským soudem, který zrušil zákaz uzavírání sňatků mezi páry stejného pohlaví. Rakousko je pak podle něho první zemí Evropy, která rovnost v manželství uznala jako lidské právo a realizuje je. V jiných zemích je tato rovnost „určena“ jen politickou cestou.

Proti novinám zdarma

Provozovatel metra ve Vídni zažaloval u obchodního soudu mediální skupinu Österreich, která vydává stejnojmenný deník rozšiřovaný zdarma, o 241 697 eur – podle žaloby náklady na uklízení prostor metra za tři roky s úroky. List OÖN vysvětluje, že „Österreich“ na rozdíl od konkurečního „Heute“ se na nákladech úklidu nepodílí. Žalovaná skupina zase „protitahem“ uplatnila proti dopravci nárok na náhradu škody v milionech – vytýká mu, že na stanicích metra nesměla na rozdíl od Heute postavit odběrné (odpadové) boxy na „použité“ výtisky…

Autor: Vladimír Majer

5.12.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Pojištění dětí? Jde o nadstandard, důležitější je pojištění rodičů

Zima očima Romana Szpuka.
11

OBRAZEM: Šumavské počasí fotoaparátem Romana Szpuka

Kusy meteoritu se zatím nenašly

České Budějovice – Už je to přes deset dnů, co na území českobudějovického sídliště Máj a Zavadilky, dopadly části takzvaného bolidu čili jasného meteoru.

Na co zajít do kina

Táborsko - Přinášíme přehled programu kin.

Praděd padl za války, rodina z Prachatic nezapomíná

Prachatice – Najít své předky a zjistit původ rodiny je snem nejednoho člověka. Takový sen se z velké části splnil Lucii Kuttenbergové z Prachatic, která začala pátrat po svém pradědečkovi.

Tříletý polobezdomovec a brutální agresor v tramvaji: Prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve čtvrtek 14. prosince 2017.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT