Nahoru se lidé dostanou po ocelovém schodišti těžkém 45 tun, které bylo zřízeno v rámci sanace vrcholku vnitrem věže. „Byl nejvyšší čas snést všechny staré pomocné dřevěné žebříky k údržbě z roku 1902, protože některé hlavní trámy už byly způlky shnilé,“ říká v OÖN stavební mistr chrámu Wolfgang Schaffer. K výstupu je ovšem nutná dobrá fyzička – k vyhlídce vede i se spodním úsekem konstrukce staré 118 let celkem 633 schodů.

Stavební mistr jde vzhůru…Zdroj: Deník/Volksblatt

Celkově je to třetí nejvyšší „rozhledna“ ze stavebního díla v Rakousku – jen salonek vídeňského mrakodrapu DC Tower (207 metrů) a restaurace Dunajské věže ve Vídni (170 m) jsou ještě výš. Lineckou atrakci může navštívit najednou maximálně osm lidí. Až do konce roku je vyhrazena pro „patrony věže“, kteří sanaci dómu podpořili „kmotrovským“ darem alespoň 200 eur. Mohou se jimi stát i další lidé, informace najdou na www.turmpate.at. Pak bude vyhlídka otevřena pro všechny.

Na snímku je zakroužkováno místo vyhlídkového ochozu na věži dómu, na dolním obrázku stoupá po schodech Wolfgang Schaffer. Foto: Deník/Volkblatt/Mariendom Linz

Úplatek – no a?!

Každý třetí Rakušan shledává uplácení úředníků „často nebo vždycky“ akceptovatelným, píše Volksblatt ze zprávy agentury Evropské unie pro základní práva (FRA). Rakousko to řadí k evropskému průměru. Ke špičce zato tato země patří v míře obav z politických stran nebo organizací – jejich nátlaků ve volebních kampaních se bojí deset procent občanů, tedy nejvíc v unii. Rakousko v tom následují Bulharsko a Rumunsko s osmi procenty „skeptiků propagandy“. Nejméně jich je v Estonsku a na Kypru – jen jedno procento. Průměr EU je pět procent.

Názor, že lidé získají v republice snáze zaměstnání nebo povýšení, jestliže patří k vládnoucí straně, má 71 procent Rakušanů, o deset procent víc než v průměru EU. V Řecku si to myslí dokonce 92 procent občanů. Nejméně, 18 %, je jich v Dánsku a v Nizozemsku.

Studie byla vedena loni ve všech 27 státech EU, v Británii a v Severní Makedonii, odpovídalo kolem 35 000 lidí starších 16 let.

Obsluha bez masek

V Rakousku ruší k 1. červenci antivirová omezení aktivit ve sportu na otevřených hřištích i v halách. Musí být jen vedena listina přítomných aktérů. Padá také povinnost obsluhy v gastronomii nosit roušky, ale kancléř Sebastian Kurz prosí „ještě je nezahazovat“, ještě jich prý bude třeba, píší OÖN. Uzavřené akce pro maximálně 100 hostů jako svatební veselice a podobně už nemají uzavírací hodinu. Od září mají být povoleny sportovní i kulturní akce venku do 10 000 lidí, uvnitř do 5000, s podmínkou vymezení míst k sezení a dodržení pravidel odstupu.

Fidelio na scéně

Divadlo hudby v Linci uvede 1. července první vystoupení Brucknerova orchestru po více než třech měsících koronavirové pauzy. Na programu bude jediná Beethovenova opera Fidelio. Začátek bude v 19.30, do hlediště může jen 250 diváků. Sóla zazpívají Fenja Lukasová z Mnichova, studentka brněnské rodačky Kateřiny Beranové na Privátní univerzitě v Linci, Mathias Frey, Dominik Nekel, Adam Kim a další, také noví členové scény Erica Eloffová z Jihoafrické republiky a Slovinec Matjaž Stopinšek.

Hundertwasserův Schiele

Hundertwasserovy hlavy.Zdroj: Deník/OÖN

Rakousko vzpomíná 20. výročí smrti Friedensreicha Hundertwassera, jak zní umělecké jméno vídeňského rodáka Friedricha Stowassera (1928–2000), malíře, grafika, ekologa, architekta, spolutvůrce přírody atd., proslulého po celém světě. „Jeho výročí by šlo vzpomenout životní přehlídkou díla, ale Leopoldmuseum hornorakouského ředitele Hanse-Petera Wipplingera mělo mnohem zajímavější nápad,“ píše Volksblatt. „Propojilo“ někdejšího „divočáka“ s Egonem Schielem, který byl idolem jeho mládí a jako spřízněná duše ho provázel v mnoha rovinách až do smrti, ačkoliv zemřel deset let před Hundertwasserovým narozením. Také v eseji „Miluji Schieleho“ z roku 1951 ho letošní jubilant označuje za prvotřídní, milovaný a obdivovaný vzor, který chce následovat, uvádí list.

Tento vztah muzeum dokumentuje četnými příklady. „Mladý Hundertwasser měl Schieleho před očima, když maloval některé autoportréty. ,Spirálovou´ formu, která ho charakterizuje, našel v některých Schieleho dílech, jiné formální prvky, například drobné barevné plošky, se objevují v pracích obou umělců. Nadto si Hundertwasser vytáhl ze Schieleho obrazů jako důležitý prvek téměř mystický vztah k přírodě,“ líčí linecký deník.

Výstava „Image tomorrow“ doplňuje známý fenomen Hundertwaser významným aspektem Schieleho vlivu. Expozice přerušená pandemií je prodloužena do konce roku. Na snímku je Hundertwasserova „Souřadnost 99 hlav“. Repro Deník/Volksblatt/Namida AG