Festival končí v prosinci a měl by být alternativou k dnešnímu konzumnímu a uspěchanému stylu života.
„Není protestem ani bojem proti tomuto stylu, snaží se jít pozitivní cestou a přinášet a zachovat lidem podněty a impulsy, které jsou v dnešní době upozadněny díky například politice, masmediím, honbě za penězi a materialismu,“ řekl k festivalu Tomáš Bílý z Cheironu T.
Podle něj se smysl lidského života a tím i touha po poznání a jeho naplnění bohužel v dnešním tempu života vytrácí a lidé jsou degradováni na pouhou výrobní jednotku.
Oáza pro setkání
Festival původně začínal pod názvem Drogy a umění. V průběhu let se však název stal příliš svazujícím a pořadatelé se ho nakonec rozhodli změnit.„Festival byl vždy o tom, aby přinášel věci opomenuté, ať už jde o kulturu či historii. Původní název se odvíjel od záměru formou besed a činností představit lidem drogy, s nimiž měli problémy. Toto téma je stále aktuální, ale novým názvem jsme chtěli poukázat na širší spektrum problémů,“ vysvětlil Bílý.
Festivalem se snaží uchovávat naději, že je možné pořád najít něco, co životu dává hlubší smysl než je dnes běžné. „Měl by být oázou pro setkávání lidí, jejich zkušeností a umění, o nějž se můžeme vzájemně podělit a obohatit. Ne však ve smyslu materiálním, nýbrž duchovním.
Festival rovněž představuje lidi, kteří se těžko ve společnosti prosazují, a přitom mají co nabídnout. To je případ i známého „pouličního“ umělce Jiřího Pekárka, který ve čtvrtek festival odstartoval vernisáží výstavy obrazů. „Maluji dvacet až třicet let pět obrazů denně. Je to dřina hlavou; všechny obrazy musí být moderní a zajímavé. Příští výstava by mohla být za čtyři měsíce, to bych vystavil nějaké portréty,“ prozradil Pekárek, jemuž údajně říkali Picasso za dvacku.
O zpestření se postaral dýdžejskými vstupy klient centra Rybka Dj Tygr alias Pavel Maleta, jehož někteří znají i jako básníka. Výstava Města snů, jak Táboru Pekárek říká, potrvá v kavárně kina Svět do 19. prosince.

David Peltán