Zastav se a koukej. Meresiew pokřtili své první album a představili nového zpěváka

Debutová deska obsahuje devět skladeb, trvá 31 minut a název dostala podle stejnojmenné písně. O nahrání, master i mix se postaral kytarista z táborské Peshaty Martin Mareda. Skladby z desky reflektují život kapely od začátku až do současnosti.

„Potřebovali jsme už ten materiál natočit, udělat tlustou čáru a začít dělat na nových věcech. Některé písně prošly všemi etapami skupiny a zažily už třeba čtvrtou verzi. Zasekli jsme se na tom, že jsme pořád někoho zaučovali,“ říká Martin Kučera.

Desku je možné objednat na webových profilech kapely. Vyšla zatím v nákladu sta kusů a jeden stojí 80 korun.

Návrat na scénu

Meresiew vznikli setkáním po téměř jedenácti letech tří bývalých členů metalové formace Cerberus – Rosťa Gálik (Roosta)-kytara, Martin Kučera (Marthas) -baskytara a Roman Táfl (Motalík)-bicí, která svou činnost ukončila po čtyřech letech na jaře 1996. O jedenáct let poději se začíná tvořit Meresiew.

„Dohodli jsme se tehdy, že zajdeme jen tak do zkušebny a zajamujeme si. Byl podzim 2007 a od jara 2008 už fungujeme jako Meresiew,“ začíná vyprávět baskytarista Martin Kučera.

Se skupinou je spojen i její specifický hudební žánr. Originalitě se meze nekladou, a tak je pod plakáty mnohdy napsáno ratata core.

„To jsme si vymysleli, protože se sami neumíme zaškatulkovat do konkrétního hudebního žánru, neuměli to ani lidé, se kterými jsme se bavili, a ani se vlastně někam zařazovat nechceme. Bylo to, jako když hodnotíte víno a nikdo nedokázal striktně říct, co vlastně hrajeme. Je tam nádech toho a toho. Začali jsme pak pořádat festiválek Ratata a bubeník tehdy řekl, že máme všechno ratata. A bylo to,“ vysvětluje Kučera. „Doufáme, že nám styl nikdo nevezme. Nedej bože, aby ho dokonce někdo začal používat!“ dodává kytarista Rosťa Gálik.

Oba se následně shodují, že zkrátka hrají, co je baví a každého z členů ovlivňuje to, co poslouchá. V hudbě proto naleznete těžké metalové prvky, rock, hardcore i známky punku. A kde se vzal název skupiny?

„Ten je podle filmu Příběh opravdového člověka, který jsme v dobách minulých měli nařízený jako povinný výukový snímek. Pojednává o sovětském stíhači Meresjevovi, kterého sestřelili, přišel o nohy, ale do letadla se vrátil. V podstatě se vrátil na scénu. Stejně jako my. Jen jsme jeho jméno poangličtili,“ vysvětlují hudebníci.

Od naprosto tvrdých rockových žánrů navíc kapelu odkloňovaly nevydařené pokusy se zpěvačkami. Ve skupině se v průběhu života Meresiew vystřídaly tři. Každý Ratatafest vystupovala kapela s jinou.

„Je to těžký najít zpěvačku, která by k naší hudbě a představám seděla. Žena v kapele se mi líbí. Je to vždy oživení, vzhledem i hlasem, a donedávna to na hudební scéně nebylo úplně běžné. I když poslední dobou už je to trendy,“ říká Rosťa. Skupina nakonec upustila od ženského prvku a na postu zpěváka se k nim před několika měsíci přidal Radek Špáda (ex Born in Comedy, Panic Vision aj.).

„Každý Ratatafest jiný zpěvák, to je taková naše tradice, kterou bychom rádi porušili. Doufáme, že to třeba teď vyjde, alespoň na dva ročníky. Ty holky jsme museli vždycky vést. Teď to ale vypadá slibně a má to koule,“ usmívá se Martin s tím, že kdyby uměl někdo ze tří stálých členů zpívat, dělali by to.
„K Meresiew jsem se dal z několika důvodů. Je to jedna mála z kapel, která mi žánrově tady v Táboře vyhovuje, za druhý ve spoustě věcí ohledně hraní se sejdeme v názorech, například, že se zpívá česky. Za třetí, že jsou kluci v pohodě, žádný podrazáci, což se bohužel o mých některých lidech v kapelách z minulosti říct nedá. Má to prostě pro mě budoucnost,“ popisuje nový zpěvák Radek Špáda, který se za měsíc naučil zpívat celý repertoár skupiny. Do kapely by měl přinést prvky moderního hardcoru. Základy metalu a punku tam však zůstanou. „Jeden nový song bychom chtěli představit už na Ratafestu, myslím, že je vydařený. Jinak s hraním kluků jsem spokojený, jenom pár věcí ještě dopilujeme a bude to pecka,“ dodal.

K Vánocům deska

Meresiew se ale holky v kapele zdát zcela nechtějí. Kdyby prý byla nějaká zaškolená, zkusili by to.

Všichni členové už plně pracují, takže skupina zkouší jednou týdně, před akcí i vícekrát. Hrát se naučili všichni sami. Rosťa si koupil v devadesátých letech výukovou audiokazetu a podle ní to zkoušel kytaru, Martin zůstal jen u koupě. Přiznávají, že jejich „neumění“ je možná znát, ale nevadí jim to. Hrát hodlá kapela ještě dlouho.

„Padesátka je dobrý mezník, tehdy možná skončíme, ale uvidíme. Už nám není dvacet, děti mnohdy velké, takže je čas. A cíle? Žádné speciální nemáme,“ shodují se. Za největší „prasárnu“ na koncertech považují Rosťovi kabely ke kytaře. Na zkouškách jsou v pohodě, ale při koncertech vždy zlobí.

Už nyní Meresiew plánují další desku, se zcela novým materiálem. Vyjít by měla příští rok. K Vánocům.

David Peltán