František Janeček měl oko na talenty. Michalu Davidovi svým nápadem změnil život

František Janeček se narodil 14. září 1944 v Praze. Od pěti let hrál na klavír, později i na akordeon. V mládí ho hodně ovlivnil jeho soused Miloš Kirschner, pozdější interpret Spejbla a Hurvínka, který už v té době hrál loutkové divadlo. Janeček byl členem ochotnického spolku, který hrál v Klicperově divadle v Kobylisích a toužil po kariéře herce nebo režiséra.

Jenže na konci studia na Gymnáziu U Libeňského zámku mu třídní profesor nedal doporučení na uměleckou školu. Janeček tedy po maturitě vystudoval pedagogickou fakultu a začal učit biologii a chemii. Jeho sestra právnička ho inspirovala k tomu, že vystudoval ještě práva.

Extravagantní, výjimečná a hlavně svá. Taková vždy byla a je zpěvačka, skladatelka a textařka Jana Kratochvílová:

play_fill

Jana Kratochvílová je dodnes zjevením. Komunisté na ni kdysi připravili past

Hudba

Jako muzikant spolupracoval s Naďou Urbánkovou, Jiřím Schelingerem i Františkem Ringo Čechem. Potom s Milanem Dykem založil v roce 1975 skupinu Kroky, později Kroky Františka Janečka.

Jako kapelník měl nos na nové talenty. S jeho kapelou vystupovali Jana Kratochvílová, Iveta Bartošová, Jan Cézar, Pavel Horňák, Markéta Muchová, Josef Melen, Arnošt Pátek nebo Sagvan Tofi. Největší slávu zažily Kroky v době, kdy s nimi vystupoval Michal David, který také napsal mnoho hitů pro ostatní zpěváky Janečkovy party.

close info Zdroj: se svolením Supraphonu zoom_in Skupina Kroky Františka Janečka v dobách své největší slávy

Byl to právě Janeček, kdo objevil nadějného jazzového pianistu Vladimíra Štancla, přetáhl ho do své skupiny a přesvědčil ho, aby si změnil jméno na lépe znějící Michal David. Spolupráce těchto dvou mužů byla velmi úspěšná. Počty prodaných desek šly do milionů. Hudební publicista Josef Vlček o Janečkovi prohlásil, že byl takovým cynickým podnikatelem, ovšem podnikatelem, kteří byli třeba ve Velké Británii běžní. „Dokázal tu svou skupinku lidí uživit a starat se o ně,“ uvedl Vlček v dokumentu Michal David – žít tak, jak se má.

„Franta Janeček ze mne udělal hvězdu, to je jeho práce. On byl producent západního typu. Kdybych nepřišel k Frantovi, byl bych možná řadový jazzový muzikant, chudý jak kostelní myš. Napsali jsme spolu spoustu hitů, které žijí dodneška,“ řekl Michal David.

Sám Janeček je autorem zhruba dvou set písní, které napsal hlavně pro své svěřence.

Blízký přítel Karla Gotta

Po sametové revoluci Janeček nějaký čas podnikal mimo hudbu, ale pak se k ní vrátil. V roce 1992 začal spolupracovat s Karlem Gottem, kterého do té doby zastupovala agentura Pragokoncert. Dokázal Gottovi zajistit mnohonásobně vyšší honoráře než tři nebo čtyři tisíce korun za vyprodanou halu, které zpěvák dostával předtím. V roce 1993 spolu založili agenturu GoJa, která začala produkovat hlavně světově známé muzikály a uvádět je na vlastní scéně na holešovickém Výstavišti v Praze.

Janeček s Gottem byli blízcí přátelé. Nezřídka se stávalo, že zpěvák po odehraném koncertu zašel ke svému manažerovi na kus řeči a spolu pak seděli a povídali si do pěti do rána. „Většinou jsme si povídali o muzice a o naší branži, která nás spojovala,“ vzpomínal producent.

Chtěl hrát jazz, ale v knize osudu měl napsáno, že se stane králem diskoték. Jak se Michal David dostal na vrchol?

Cesta Michala Davida na vrchol? Vyhodili ho z Pionýra, hvězdou se stal přes noc

Hudba

Názorově se střetávali snad jen kvůli repertoáru koncertů. Gott chtěl zpívat hlavně nové písně, zatímco Janeček zpěváka přesvědčoval, že fanoušci chtějí slyšet především staré šlágry. Spolupracovali až do roku 2010, kdy se rozešli kvůli neshodám ohledně Gottova připravovaného turné s Evou Urbanovou. Po odchodu Gotta z agentury GoJa se Janeček nadále věnoval hlavně uvádění světoznámých muzikálů.

Jako producent stojí za tituly Bídníci, Miss Saigon, Ples upírů, Čarodějka nebo Fantom opery.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, David Sedlecký, CC BY-SA 4.0 zoom_in 2019. S Jaromírem Hanzlíkem na Pražském hradě před zahájením smutečního obřadu za zpěváka Karla Gotta

Co se týče Janečkova soukromého života, oženil se jen jednou, a to v roce 1980. Z manželství má syna Filipa a dceru Alici. Od roku 2003 byla jeho partnerkou sopranistka Tereza Mátlová, s níž má dceru Emilly Ann.

Hráli jste kličkovanou? Toto jsou příběhy zpěváků z 80. let

Také jste zpívali, že chcete žít non stop s Michalem Davidem, nebo jste hráli kličkovanou spolu s Daliborem Jandou? Vzpomínáte na hity Ivety Bartošové, Michala Penka, Mariky Gombitové, Sagvana Tofiho, Pavla Vítka, Věry Martinové, Stanislava Hložka, Petra Kotvalda a dalších hvězd československé populární hudby?

Potom je seriál Deníku Zpívali v osmdesátkách určen přímo pro vás. Od 2. srpna v Deníku každou středu vychází seriál, ve kterém se dozvíte, jak skončili zpěváci a zpěvačky, kteří nás provázeli osmdesátými léty minulého století.

Dočtete se v něm, jak prožívali dobu největší slávy i co dělají dnes. Připomeneme vám i jejich nejslavnější písně, které nás provázely hitparádami pozdního socialismu a často i brzkého kapitalismu.

V době diska a depešáků, kdy hudbu ovládly syntezátory a převzaté písničky, často zazářily hvězdy, které si už dnes nikdo nepamatuje, ale spousta jiných tvoří a zpívá dodnes. Podíváme se i na jejich začátky a soukromý život, který s popularitou mnohdy dostal na frak. Žijící zpěváci a zpěvačky připojí i své vzpomínky na pro ně zlaté osmdesátky.

Reportéři Deníku se zaměřili i na fotky z jejich kariéry nebo zajímavosti, jako je typický znak daného interpreta, největší zklamání, skandál či propadák, který zažil, jeho citát, největší hit nebo nejsledovanější video na YouTube. A dozvíte se i to, co jste o něm možná nevěděli. Na webu Deníku bude fotografií a videí (včetně nejslavnějších videoklipů) mnohem více.

Devět největších hitů: 

C dur, a moll (1979)

Netvař se na mě tak přísně (1982) – autor hudby

Céčka, sbírá céčka (1984) – autor hudby

Největší z nálezů a ztrát (1984) – autor hudby

To se oslaví (1984) – autor hudby

Každý mi tě lásko závidí (1985) – autor hudby

Děti ráje (1985) – autor hudby

Poupata (1985) – autor hudby

Léto (1986) – autor hudby