Kliknutím zvětšíteV nezabydlené oblasti Čchiao-tchou objevili vědci dvě lidské kostry obklopené desítkami keramických nádob, z nichž některé patří k vůbec nejstarším malovaným nádobám, jaké kdy byly objeveny. Kostry i s nádobím našli v čemsi, co připomínalo mohylu. Dvacet z 50 nekrytých nádob, jež se zachovaly ve vzácně neporušeném stavu, podrobili vědci analýze, aby zjistili, co mohlo být původně uvnitř.
Už při předchozích výzkumech si vědci stanovili pravidla, podle nichž se určuje, zda se podařilo najít mezi archeologickými nálezy stopy po společensky významných potravinách - jsou to například takové, pro něž je obtížné sehnat přísady, nebo takové, jejichž výroba vyžaduje hodně času.
Pravěké pivo, jehož stopy se našly v nádobách, většinu těchto kritérií beze zbytku naplňuje. To vedlo archeology k závěru, že nádoby nesloužily pro podávání běžných nápojů k jídlu, ale měly závažnější společenský účel. Nová studie na toto téma byla publikována v odborném titulu PLOS One.
Podle nich všechno naznačuje, že pití piva představovalo součást rituálních obřadů souvisejících s pohřby zemřelých. K tomuto názoru vědci došli tím, že se pokusili spojit objev nádob s širším obrazem celé tehdejší čínské společnosti.
V nádobách kvasilo pivo, ukázala analýza
"Analýzou zbytků na dně nádob z Čchiao-tchou jsme zjistili, že tyto hrnčířské výrobky sloužily k uchovávání piva - v nejobecnějším smyslu toho slova. Nebylo to chmelené pivo ve stylu IPA (India Pale Ale, pozn. red.), jaké známe dnes, spíše pravděpodobně mírně kvašený sladký nápoj, vyznačující se zřejmě zakalenou barvou," uvedl antropolog Ťia-ťing Wang z Dartmouthské akademie v New Hampshiru.
Analýza se zaměřila na vzorky škrobu, fytolitů, tedy konzervovaných rostlinných zbytků, a plísní získaných z nádob, jež poté porovnávala s kontrolními vzorky odebranými z okolní půdy.
Výsledek odhalil, že se v keramice nacházejí stopy škrobových granulí, plísní, kvasinek a fytolitů odpovídajících procesu kvašení a zrání piva. K jeho výrobě použili pravěcí lidé pravděpodobně rýži, obilí a neznámé hlízy. Aby podpořili kvašení, přidali k nim zřejmě i rýžové slupky a jiné části rostlin.
Nádoby ale pocházejí z tak dávné doby, že je velmi obtížné říci s jistotou, jak tehdejší společnost pivo vyráběla. Za zmínku stojí třeba to, že rýže se v té době v Asii jako základní potravina teprve začínala používat.
"Jakým způsobem k tomu lidé před 9000 lety přistoupili, zatím nevíme. Kvašení mohlo probíhat i přirozeně. Není vyloučené, že pokud lidem nějaká zbylá rýže zplesnivěla, všimli si, že její zrna tím zesládla a stala se alkoholická. Ačkoli neznali biochemii, mohli si všimnout procesu kvašení, a ten pak zkoušeli napodobit metodou pokus omyl," říká Wang.
Proces výroby piva tvoří dvě základní fáze, v nichž obou jako činidlo figuruje plíseň. První fází je sacharifikace, tedy přeměna škrobu na cukr pomocí enzymů, a tou druhou fermentace neboli kvašení, tedy přeměna cukru na alkohol a jiná stadia s pomocí kvasinek.
Pivo změnilo lovce a sběrače
Výzkumníci se také pokusili zasadit objev těchto pivních nádob do širšího kontextu tehdejší čínské společnosti. Dnes představuje jižní Čína hlavní rýžovou základnu celé země, ale před 9000 lety to byla oblast osídlená jen lovci a sběrači, kteří si svou potravu nepěstovali, ale spoléhali se na její hledání.
Vyspělejší společnost opřená o cílené pěstování rýže se v Číně vytvořila až o několik tisíc let později. Tým stojící za novou studií se ale domnívá, že to mohlo být právě pivo, které v tehdejších lidech zájem o rýži podnítilo a přimělo je, aby se začali této plodině koordinovaně věnovat ve vzájemné spolupráci.
"Naše zjištění naznačují, že pití piva představovalo v jižní Číně základní prvek pravěkých pohřebních rituálů, což přispělo ke vzniku komplexních zemědělských společností o čtyři tisíciletí později,“ píší vědci ve své studii.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
