Podle plánu zahájí letošní turistickou sezonu na zřícenině hradu Choustník, od sobotu 16. května bude otevřeno od 9 do 17 hodin o víkendu. V červnu potom přivítá hrad návštěvníky denně. V září a říjnu se vrací k víkendovému provozu.

U vstupu bude k dispozici desinfekce, režim je bez průvodce. Přístupná je jedna věž, hrad je dostatečně prostorný, aby návštěvníci dodržovali dvoumetrové rozestupy. 

Během zimní uzavírky došlo k opravě zábradlí a pražců na mostní konstrukci v areálu.

Choustník je zřícenina hradu asi jeden kilometr východně od stejnojmenné obce v okrese Tábor. Stojí na vrcholu dominantního vrchu v nadmořské výšce 660 m uvnitř přírodní rezervace Choustník. Hrad je v Česku vzácnou ukázkou tzv. ganerbenburgu, neboli hradu tvořeném více jádry, ve kterých sídlilo několik různých majitelů. Věž hradu slouží jako rozhledna. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR.

VLASTNÍCI

Raně gotický hrad založil Beneš z Choustníka po roce 1262 (až 1282). Jeho potomci, Beneš a Jan z Choustníka, žili na hradě společně a rozdělili hradní jádro na dvě oddělené části (odbytné paláce). V Čechách byl podobně rozdělen jen hrad Skála.

O sto let později byl Choustník významnou oporou Rožmberků, kteří z něho učinili předsunutou bránu do středních Čech. Další rozvoj hradu nastal až v 15. století, kdy kolem něj bylo vybudováno masivní opevnění s dvěma dělostřeleckými kruhovými baštami, které se osvědčilo v období husitských nepokojů. Hrad zůstal nedobyt.

V roce 1597 prodal poslední Rožmberk Petr Vok hrad s pivovarem, chmelnicemi, mlýnem, pilou, poplužním dvorem, zahradami, štěpnicemi, ovčínem a osmi vesnicemi Jiřímu Homutovi z Harasova. Ten však nechal hrad zchátrat a už od roku 1614 byl veden v záznamech jako pustý. Poté následovalo období střídání majitelů, které trvalo až do roku 1932, kdy tehdejší majitelé postoupili hrad Klubu československých turistů. V současné době je v majetku obce Choustník.

Své mládí v okolí hradu strávila hraběnka Eleonora Kounicová, mimo jiné příznivkyně Boženy Němcové. 

POVĚSTI

Původ jména hradu i vesnice vysvětluje pověst. Krásný a statečný panoš zamiloval se do dcery císaře Bedřicha Rudobradého. Princezna jeho lásku opětovala, ale císař jí nepřál. Milenci proto prchli a po dlouhé cestě usadili se v kraji táborském a vystavěli si hrad. Po čase zapomněl císař na svůj hněv a šel dceru hledat. Aby nebyl poznán, dal si své rezavé vousy ostříhati a přidělati vousy falešné. Šel a šel, až přišel v naše kraje a stanul před hradem, jehož neznal. Zaklepal na bránu a byl puštěn do hradu. Svou dceru poznal ihned, ale sám se dal poznati, až se přesvědčil, že jeho dcera je šťastna. Potom strhl falešné vousy a s dětmi se smířil. Od toho, že měl falešné vousy, nazván byl hrad fousáč – foustník, a z toho vzniklo jméno Choustník.

Ke hradu se váží i další pověsti. Podle nich páni z Choustníka získali rodový znak žebřík do erbu odměnou za dobytí města Milána, při kterém jako první dosáhli vrcholu milánských hradeb. Erb dostali od Přemysla Otakara I. a zároveň získali pozemky u Soběslavi. Ještě jedna pověst se vztahuje k hradu. Jednou za rok se k hradní studni slétají čarodějnice z okolí a tropí své rejdy.

SOUČASNOST

Prohlédnout si dnes můžete mohutné hradby a dvě čtyřhranné palácové věže. Jedna z nich je upravena jako rozhledna s dobrým výhledem na Soběslavsko a Táborsko. Na hradě je možné si zakoupit upomínkové předměty a občerstvení. Na hradě je též možné  po dohodě s obecním úřadem uzavírat sňatky. V létě se zde pravidelní konají středověké slavnosti s bohatým programem. Sklanaté okolí je častým cílem lezců a dalších dobrodruhů.