Kliknutím zvětšíte„Vzal jsem si do nájmu malou hospůdku na vesnici. Od lednového otevření si lidé postupně zvykali a přicházelo jich stále více. Ale co čert nechtěl, přišel koronavirus. A přes noc konec tržeb. A pak čekání na pomoc od vlády, která každý den slibuje něco jiného,“ popsal svou situaci rozmrzelý hospodský Miroslav Hassl (na snímku), který emotivně prožívá každé prohlášení vlády klopotně hledající způsob, jak živnostníkům pomoci.
„Pro můj případ se nejprve rýsovaly vhodné možnosti na přežití. Prominutí záloh na sociální a zdravotní pojištění – super. Ošetřovné – super. Ale bojuji s úřady kvůli tomu, že mám dítě ve střídavé péči a já jsem OSVČ a bývalá žena je zaměstnanec. Živnostenský úřad se mnou nekomunikuje. Musím platit nájem, elektřinu, plyn, úvěr na podnikání, poplatky za odpad, televizi, rozhlas, internet, čištění trubek, revize, hypotéku, domácí inkaso, živobytí,“ vyjmenoval své výdaje Miroslav Hassl.
Příspěvek 25 tisíc? Jak pro koho…
Podle svých slov čekal hlavně na slíbených a dlouho s velkou slávou reklamovaných 15 000 korun na každý měsíc, na který mu vláda zavřela živnost, aby si mohl koupit za tyto peníze alespoň jídlo pro sebe a pro své dítě.
„Těch 15 tisíc nakonec není, je 25 tisíc korun. Ale co to? Vůbec ne pro mne a jistě pro mnoho dalších. A to přitom spadám do hlavní kategorie přímo zavřených živností a živnost mám jako hlavní a jediný zdroj příjmu,“ divil se ještě před několika dny původním pravidlům programu Pětadvacítka hospodský z Třinecka.
S příspěvkem ve výši 25 tisíc korun se v duchu rozloučil. „Snažil jsem se sám sobě pomoci jinými cestami. Chci dosáhnout alespoň odklad splátek, které jsem začal řešit se svou bankou. Mám u ní úvěr a hypotéku. U úvěru mi však mi byl nabídnut jen tříměsíční odklad, ačkoliv žádal o úlevu na šest měsíců. Dobře, opět jsem sklonil hlavu, oni jsou páni a majitelé mých půjčených peněz a odešel jsem s tím, že alespoň něco mám konečně vyřízené,“ považoval Miroslav Hassl jednání v bance za první malou výhru.
„Jenže pak mi přišla oficiální odpověď z banky, že mi mou žádost přiklepli a odsouhlasili. Ale opět překvapení. Na konci dopisu jedna věta vše změnila. Jestli mi prý přijde na tento účet, na který mi dali odklad, nějaký finanční obnos, tak ho mohou použít na umoření té splátky odkladu. Takže jaký může být výsledek? Pokud mi přijde část ošetřovného, tak mi ho podle nich mohou sebrat. Výsledek je tedy opět nula,“ konstatoval dále Miroslav Hassl.
Nová naděje mu svitla až na přelomu minulého a tohoto týdne, kdy ministerstvo financí začalo upravovat podmínky programu Pětadvacítka.
„Nový návrh je velmi pozitivní, ale vláda již tolikrát změnila na poslední chvíli své rozhodnutí, že jí neuvěřím, dokud nebudu mít peníze na účtu,“ uvedl k aktuálnímu řešení třinecký hospodský a odhodlaně dodal: „Nechci dát svou kůži zadarmo. Chci přežít a pokračovat ve svém snu!“
ŽIVNOSTNÍCI V ÚZKÝCH. Deník se příběhům živnostníků a tomu, jak (ne)zvládají současnou situaci, pozorně věnuje. Všechny příběhy si můžete přečíst ZDE. Vše o podnikání pak najdete ZDE. Pište nám na e-mail zivnostnici@denik.cz své příběhy a zkušenosti, jak situaci zvládáte.
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
