Může prezident házet vládě klacky pod nohy?
Prezident ČR je součástí moci výkonné, z toho plyne, že jeho hlavním partnerem na politické scéně je vláda. Nemůže jí nařizovat, co má projednávat a jaké návrhy posílat do sněmovny. Natož ji odvolat, kdy se mu zachce. Skutečně velkou pravomoc má po sněmovních volbách, kdy záleží zcela na jeho libovůli, koho jmenuje premiérem, a to dokonce dvakrát po sobě.

Kalendář seriálu Deníku:
→ Vztah k vládě
→ Vztah k armádě
→ Vztah k justici
→ Vztah k parlamentu
→ Role v zahraniční politice ve středu 25. ledna
→ To nejlepší a souhrn seriálu ve čtvrtek 26. ledna

Může prezident odvolat vládu?
Ústavu je nutné číst jako propojený celek. Nelze vytrhnout jeden odstavec o odvolání vlády, když v jiné části textu jsou jasně dané mantinely tohoto aktu. Konkrétně článek 75 stanovuje podmínku, kdy k tomu může přistoupit: Prezident republiky odvolá vládu, která nepodala demisi, ačkoliv ji byla povinna podat. A jinde je řečeno, kdy tak kabinet musí učinit.

Může prezident jmenovat a odvolat ministry podle svého?
Ústava říká, že tak činí na návrh předsedy vlády. O výklad těchto ustanovení se vedou mnohaleté spory, nejčastěji za Miloše Zeman, který aktuálně odmítl jmenovat ministrem životného prostředí Petra Hladíka, ačkoliv mu ho navrhl premiér Petr Fiala. Za vlády Andreje Babiše odmítl navrhované členy vlády za ČSSD, Miroslava Pocheho (zahraničí) a Michala Šmardu (kultura). Se jmenováním některých ministrů ovšem váhali i Václav Havel a Václav Klaus. Na rozdíl od Zemana ale nakonec vždy navrženého šéfa resortu jmenovali.

Článek 62 Ústavy ČR
Prezident
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,

Článek 64 Ústavy ČR
(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

Musí prezident jmenovat premiérem vítěze voleb?
Ústava se o tom nezmiňuje, je to výlučná prezidentova pravomoc. V anketě Deníku na otázku, zda by vždy jmenovali lídra vítězné strany premiérem, Babiš odpověděl kladně, Pavel záporně. Pro představu. Kdyby vyhrála SPD, Babiš by Okamuru jmenoval předsedou vlády, Pavel by zřejmě hledal jiné cesty ke sněmovní většině pro vládu. V minulosti se to stalo několikrát. Václav Klaus jmenoval v roce 2010 premiérem Petra Nečase z ODS, ačkoliv volby vyhrála ČSSD. V roce 2021 jmenoval Miloš Zeman premiérem Petra Fialu, ačkoli nejvyšší počet mandátů získalo hnutí ANO. Nutno dodat, že Jiří Paroubek i Andrej Babiš dali v obou případech jasně najevo, že o jmenování nestojí, neboť nemají šanci získat ve sněmovně většinu. Naopak v roce 2013 ji Miroslava Němcová z ODS měla, ale Zeman to ignoroval a jmenoval svoji (Rusnokovu) vládu, která řídila zemi bez důvěry až do předčasných voleb.

Může prezident mluvit vládě do práce?
Svým způsobem ano. Oba finalisté deklarovali, že by využívali pravomoc plynoucí z článku 64 Ústavy ČR, která umožňuje hlavě státu účastnit se zasedání kabinetu. Andrej Babiš by se této kompetence chopil jako bývalý lídr opozice a prezentoval by své názory na denní agendu vlády, což nebyl záměr tvůrců Ústavy ČR. Petr Pavel by se této pravomoci chopil střídmě a zasedání vlády by se účastnil ve výjimečných případech. Naopak schůzky se členy vlády by oba konali pravidelně, což odpovídá duchu ústavy.

Zdroj: Deník