Hlavními znečišťovateli ovzduší na jihu Čech zůstávají nadále teplárny. Uvedlo to sdružení Arnika v rámci své kampaně Budoucnost bez jedu.
Nejvíce skleníkových plynů a látek způsobujících kyselé srážky loni vypustily teplárny v Českých Budějovicích, v Plané nad Lužnicí a ve Strakonicích.

Co se dozvíme ze statistiky

„Tyto žebříčky znečišťovatelů slouží k porovnání vypouštění nebezpečných látek průmyslovými podniky do životního prostředí,“ vysvětluje Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
„To opravdu funguje, takže na základě této statistiky podniky zjistí, jak na tom skutečně jsou. Existuje řada příkladů, že pak podniky, které jsou velkými přispěvateli škodlivin, snižují svou emisi nebezpečných látek do životního prostředí.“
Co statistiky zjistily? Například, že strakonický podnik uvolnil do vzduchu i nejvíc rtuti. Žebříček největších producentů škodlivin v pondělí novinářům představilo sdružení Arnika, které vychází z dat Integrovaného registru znečišťování.

Brisk z hitparády zmizel

Z hitparády naopak zmizel výrobce zapalovacích svíček Brisk Tábor, kde firma nahradila za čtyři miliony korun technologii k odmašťování kovových dílců.
„Je to uzavřený okruh, který nevypouští nic do ovzduší. Mastný koncentrát se jako nebezpečný odpad předává externí firmě k odbornému zneškodnění,“ uvedl ekolog Brisku Radek Šváb.
Emise tetrachlorethylenu, který se používá jako rozpouštědlo, výrazně snížila díky kvalitnější celulóze i papírna ve Větřní.
Ředitel Teplárny Strakonice Aleš Seitz údaje uvedené v tiskové zprávě Arniky odsouhlasil jako správné. Podle něj je logické, že teplárny obsadily v absolutním žebříčku přední místa, protože jde o největší dodavatele tepla a elektřiny v regionu. Zprávu však považuje za tendenční a poškozující dlouholeté úsilí tepláren zaměřené na snižování dopadů na životní prostředí. Zpráva údajně zcela ignoruje několik důležitých aspektů.
„Teplárna Strakonice vyrábí teplo a elektřinu v takzvaném kogeneračním cyklu, což v konečném důsledku znamená výraznou úsporu paliva. V případě, že by se teplo a elektřina vyráběly odděleně, spotřeba paliva těchto dvou fiktivních zdrojů by byla o zhruba 30 procent vyšší. Zpráva tedy vůbec nebere v úvahu ekologický přínos kombinované výroby tepla a elektřiny,“ uvedl Seitz.

Jihočeský kraj není nejhorší

Nejnovější údaje z registru znečišťování, kam české firmy musejí každý rok povinně hlásit údaje o vypouštěných chemických látkách, opět potvrdily, že Jihočeský kraj nepatří v Česku k regionům s největším znečištěním z průmyslových či zemědělských zdrojů.
Loni údaje nahlásilo 65 firem z kraje, o tři méně než v roce předešlém. Nejčastěji zmiňovanou látkou je amoniak. Arnika sleduje škodliviny vypouštěné do ovzduší, vody nebo půdy rozdělené do 15 skupin.
„Meziročně se snížily emise potenciálně rakovinotvorných látek o devět tun, což je více než polovina toho, co vykazovaly průmyslové provozy v předchozím roce,“ podotkl předseda Arniky Jindřich Petrlík. Mezi podniky produkujícími potenciálně rakovinotvorné látky jsou z kraje nejhorší českokrumlovská pobočka společnosti Fronius Česká republika, dále krumlovský GrozBeckert Czech a EGE České Budějovice.
„První a třetí provoz získaly nelichotivá místa v tabulkách Arniky kvůli vysokým emisím styrenu z lakoven a Fronius Česká republika kvůli emisím tetrachlorethylenu, který používá jako odmašťovadlo,“ zdůvodnila vedoucí českobudějovické pobočky sdružení Arnika Jitka Straková.
Kvůli dalším škodlivinám se do tabulek dostala i Jaderná elektrárna Temelín. Je jediným provozem na jihu Čech, který vypustil v roce 2006 do životního prostředí látky poškozující ozónovou vrstvu Země - konkrétně šlo o 96 kilogramů měkkých freonů používaných k čištění chladicích věží.
Meziročně to však bylo o 12 kilogramů méně. Ovzduší výrazně znečišťují také zemědělské farmy, jež produkují čpavek. Ten však není člověku tak nebezpečný, protože se včas odhalí.

Registr si může každý pročíst

Registr je veřejně přístupný na stránkách www.irz.cz. Podle Arniky je žebříček motivací pro firmy, aby se polepšily. Podle sdružení ale nelze součtem všech emisí odvodit, kdo je největší znečišťovatel.
Každá látka totiž působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí.
Problémem statistiky je, že nezahrnuje škodliviny, které vypouštějí do životního prostředí obyvatelé. Samozřejmě, že ovzduší negativně ovlivňují lidé, kteří doma topí v kamnech například plastové lahve nebo další látky, které nejsou určené k topení.
Škodliviny v ovzduší se pak nasčítají, takže jedna městská teplárna může být předstižena stovkami neukázněných domácností. „Aby byl výzkum objektivní, museli bychom škálu rozšířit dál,“ připouští Jindřich Petrlik ze sdružení Arnika.

Příště se objeví i domácnosti

„Škodliviny vypouštěné z domácností se v komplexním hodnocení neobjeví. Stejně tak z dopravy. Doufáme, že v příštím období již tito znečišťovatelé v průzkumech zaznamenáni budou. Ačkoliv vyhodnocení malých znečišťovatelů bude méně přesné než u průmyslových zdrojů,“ dodává závěrem Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika, které se každoročně zabývá největšími znečišťovateli životního prostředí.