Stavbaři ve větších firmách si vydělali podle statististických údajů průměrně 18 157 korun, což je o téměř deset procent více než předloni. Měsíčně si tak přilepšili o 1760 korun. Celorepublikový růst byl přitom 7,3 procenta, na jihu Moravy 16,3 procenta.
Největší českou firmou zabývající se zejména bytovou výstavbou v jihozápadních Čechách je českobudějovická společnost CBPS, dříve známá pod názvem Českobudějovické pozemní stavby. CBPS zaměstnává ve svém hlavním budějovickém sídle a dalších sedmi dceřiných společnostech na pět set zaměstnanců. Za první etapu rekonstrukce Lannovy třídy v Českých Budějovicích podle projektu architekta Zdeňka Urbance získaly nedávno CBPS titul udělovaný prestižním stavbám - Presta.
„V dělnických i technických profesích si vydělají naši zaměstnanci minimálně o pět set korun víc, než je krajský průměr,“ uvedla personální ředitelka CBPS Zuzana Hanžlová. Jenže stavební boom a poptávka po odbornících přináší firmám téměř neřešitelné problémy s náborem nových pracovníků. Nejde jen o zedníky, ale nedostupní jsou zejména stavební technici – mistři, přípraváři, stavbyvedoucí či rozpočtáři jsou skupinou profesí, která je v jižních Čechách už nejméně rok prakticky nedostupná.
Platy ve stavebnictví na jihu Čech sice patří k nejvyšším, přesto za republikovým průměrem zaostávají o 2150 korun. Lépe své pracovníky odměňují firmy ze čtyř krajů včetně Prahy. Nejvíce si loni nosili domů právě stavbaři z Prahy, o bezmála 9200 korun měsíčně více než jejich kolegové na jihu Čech. Naopak nejnižší mzdy měli i přes čtyřprocentní růst stavbaři z Karlovarského kraje. Brali v průměru 16 232 korun hrubého.
Manažeři stavebních firem přitom upozorňují na to, že podnikání v oboru je v regionu nejtěžší v celém Česku.
„Ziskovost stavebních firem v jižních Čechách je nejnižší v České republice. Investoři nás stahují na cenách dodávek na minimální platy. Z toho vyplývá, že nemůžeme přeplácet pracovníky, jako se to děje v Praze, kde většina firem sanuje mzdy z lukrativních zakázek, jako jsou například dálnice nebo železniční koridory,“ řekl ředitel Mane stavební Bohumil Stašek.
Stavební firma Mane zaměstnává dvě stovky pracovníků, od zedníků přes topenáře a instalatéry až po pokrývače. Převážná část jejích stavebních kapacit je využita na bytovou výstavbu.
„Bytová výstavba je samozřejmě spojena s minimálním ziskem. Průměrná mzda v naší firmě v loňském roce dosáhla 17 500 korun,“ sdělil Bohumil Stašek.
Průměrná mzda pracovníků ve stavebnictví v loňském roce činila 20 304 korun. Tuto hranici překročil kromě Prahy už jen Jihomoravský kraj. I když platy jihočeských stavbařů meziročně rostly, počet lidí v tomto odvětví mírně klesl.
Stavební firmy z kraje v loňském roce propustily jedno procento zaměstnanců, tedy asi kolem 170 lidí. Na 168 firem s více než dvaceti pracovníky tak nyní zaměstnává přes 9360 lidí.
Ačkoli by se tím mohl teoreticky posílit počet stavebníků v evidencích úřadů práce, firmy mají se sháněním nových zaměstnanců problémy.
„Noví kvalitní pracovníci se shánějí těžko. Je jich málo a dávají přednost firmám, které jim nabídnou lepší podmínky. Na pracovních úřadech jsou podle našich zkušeností lidé, kteří pracovat nechtějí,“ potvrdil Antonín Fišer, provozní ředitel společnosti Památky Tábor, která zaměstnává okolo čtyřiceti lidí.