„Zatímco ostatní plemena potřebují kromě píce také jádro, sóju a vitaminy, normandky dávají mléko pouze z píce. Přitom jejich mléko má mnohem lepší sýrařskou výtěžnost než mléko jiných plemen. A také mimořádně chutné jemně mramorované maso,“ uvedl předseda Svazu chovatelů normandského skotu Pavel Jirků.

Problémy s ustájením

Sám sbírá zkušenosti s chovem normandského skotu v Zemědělském družstvu Podkleťan v Křemži na Českokrumlovsku, kde pracuje jako zootechnik. S oblíbeným chovem francouzských farmářů, kteří tohoto plemene chovají přes 600 tisíc kusů, což je víc než součet krav všech plemen v republice, začalo družstvo v šumavském předhůří před třemi lety.
„Začali jsme s telaty narozenými z embryí a tímto způsobem tvoříme začátek stáda. Teď už máme odchované první krávy. Ještě potřebujeme dořešit zimní ustájení normandského skotu – zatímco ve Francii může být díky příznivému počasí celý rok na pastvě, u nás musí být na zimu pod střechou a zjistili jsme, že naše velké stáje mu nesvědčí,“ popsal Jirků.
Pokud vše půjde hladce a stádo normandek se podaří křemežským farmářům rozšířit, zřejmě ho budou chovat v Krásetíně. Tam mají přímo pod Kletí stáj s příhodnými pastvinami, kde nyní chovají holštýnský skot. „Ani do budoucna však nechceme zcela nahradit nynější zhruba 580 hlavé stádo složené z červenostrakatého, černostrakatého a holštýnského skotu novým plemenem. Normandek bychom chtěli maximálně pětinu,“ plánuje předseda Podkleťanu Otta Šandera.
Chovatelé v Zemědělském družstvu Hříšice na Jindřichohradecku odchovali první tři jalovičky a dva býčky narozené po přenosu embryí už před pěti lety. O dva roky později si pořídili pět jalovic z padesátihlavého stáda, které bylo přivezeno z Francie.
„Nyní máme čtyři čistokrevné normandky a asi padesát dalších v různém stupni křížení. Když se nám nové odchovy osvědčí, perspektivně bychom mohli mít okolo třiceti procent tohoto plemene,“ řekl zootechnik hříšického družstva Zdeněk Leitkep.
Doplňkový chov normandek má farmářům pomoci k vyšším cenám za mléko. Zpracovatelé jim totiž zaplatí víc za takzvané vysokosložkové mléko. A mléko od tohoto francouzského plemene má vyšší podíl bílkovin a obsahuje i vzácný BB kapa kasein, díky nimž má toto mléko až o 5,4 procenta vyšší sýrařskou výtěžnost.
„Holštýnské krávy mají všeobecně v mléce málo bílkovin, normandky by nám dotáhly potřebnou kvalitu. Jsou také lepší na výtěžnost masa. Špičkové maso mají nejen jatečné kusy, ale dobré maso mají i krávy, které se vyřadí z chovu, zatímco holštýnky mají po průměrných pěti šesti letech maso skoro nepoživatelné,“ srovnává Leitkep.
Podle místopředsedy Svazu chovatelů normandského skotu Jana Zámečníka jsou jihočeští chovatelé ve zkoušení nového plemene nejaktivnější. „Přitom na Českobudějovicku, Českokrumlovsku a Jindřichohradecku je zhruba padesát procent chovů v rámci republiky,“ upřesnil.
Zájemci o chov normandského plemene se mohou zúčastnit mezinárodního semináře, který se uskuteční ve čtvrtek od 9.30 hodin v Kulturním domě v Holubově na Českokrumlovsku. Zkušenosti s chovem tam budou prezentovat odborníci z Francie i Česka.