Jihočeský volejbal vychovává řadu talentovaných žen, které přes absenci nejvyšší soutěže na jihu republiky, jsou v extralize vidět. Jednou z nich je osmnáctiletá Nela Jasečková, která v Ostravě začne svou čtvrtou sezonu mezi ženami.

Její tatínek Stanislav se Slovenskem vybojoval stříbrné medaile na MS v ledním hokeji, její strýček Roman Lengyel válel řadu let za fotbalové Dynamo. S výběrem sportu však měla poslední slovo maminka Hanka. „Začínala jsem v 6 letech na Hlincově Hoře. Dostala jsem se tam díky mamce, která dřív hrála volejbal a přihlásila mě tam, abych to zkusila,“ vypráví Nela Jasečková. „Předtím jsem dělala atletiku a tancování, ale to mě nějak extra nebavilo. První rok mě to na volejbale taky moc nebavilo, protože jsem tam nikoho neznala. Pak mi to začalo jít a začala jsem se bavit s holkami a zůstala jsem u toho,“ přibližuje své první volejbalové krůčky.

„Taťka chtěl, abych dělala to, co mě bude bavit a podporoval mě v tom maximálně. Hokejistku si ze mě ani nepřál mít. Už měl bráchu,“ usmívá se. Její bratr Sebastian hají na Slovensku extraligový dres Michalovců. „Má to těžší. Nahlíží se na něj, když se řekne Jasečko, tak většina lidí ví. Očekává se, že bude jako táta. Brzdila ho hodně zranění, ale věřím, že ukáže, co umí,“ drží palce o 3 roky staršímu sourozenci.

A teď zpátky na palubovku. V mládežnických kategoriích Nela Jasečková svými výkony vyčnívala a kolikrát nastupovala i se staršími spoluhráčkami. Jejího talentu si všimli i reprezentační trenéři. „O vrcholovém volejbalu jsem začala přemýšlet, když mi přišla první pozvánka do reprezentačního výběru mladých nadějí od pana Nováka. Tam mi došlo, že bych asi jednou mohla být dobrá v tom, co dělám,“ zmiňuje moment, který byl v jejím dalším rozvoji stěžejní.

Pro další volejbalový růst musela zamířit za extraligovou perspektivou, která v jižních Čechách chyběla. Není tajemstvím, že byl na spadnutí přesun do mládeže pod Ještěd.

„Všechno už bylo dohodnuté s Libercem, ale tenkrát mi po ME přišla nabídka z Ostravy, že bych mohla hrát u nich extraligu žen. Přišlo mi to jako lepší možnost se zlepšovat, tak jsem ji vzala,“ vrací se k „last minute“ změně adresy Nela Jasečková.

Ta v patnácti letech zamířila přes celou republiku Ostravy, která byla vzdálená téměř 400 km od domova.

„První rok byl hodně těžký. Ostrava byla daleko od domova a všechno pro mě bylo nové. Spolužáci si mě dobírali za můj přízvuk,“ vzpomíná už s úsměvem na začátky v hutnickém městě nebojácná Jasečková.

Hned po příchodu se zapojila k ženskému týmu, kam si ji vybral trenér Zdeněk Pommer mladší.

„Je to kvalitní trenér, sedli jsme si i lidsky a spolupráce je fajn. Nemám si na co stěžovat,“ hlásí na adresu šéfa střídačky Jasečková. „V Ostravě se pracuje hodně s mladými hráčkami. Chtějí si nás tu vypiplat, abychom mohly konkurovat zkušenějším hráčkám,“ doplňuje.

Šikovné smečařce tamní prostředí svědčí. Dostává dostatečný prostor na palubovce a zároveň se může učit od zkušenějších spoluhráček. V týmu se potkala s rodačkou z Českých Budějovic Sandrou Skřivanovou za svobodna Kotlabovou. Vynachválit si pak nemůže

spolupráci s Petrou Kojdovou, kterou vedení přivedlo loni. „Jsem neskutečně ráda, že přišla. Je to hráčka, která toho odehrála hodně v reprezentaci a byla v zahraničí. K ní můžu vzhlížet a brát si od ní rady,“ oceňuje svou spoluhráčku 183 centimetrů vysoká smečařka.

To všechno napomohlo tomu, že v uplynulém ročníku patřilo příjmení Jasečková mezi důležité články sestavy. „Na začátku sezony mi trenér řekl, abych byla hlavně zdravá (loni nehrála přes 2 měsíce kvůli ošklivému zranění kotníku – pozn. redakce). Všechno ostatní pak půjde a že mi věří. Začátek sezony byl dobrý. Cítila jsem se skvěle a všechno šlo tak, jak jsem si představovala. V prosinci jsem se zranila. Koleno nebylo dobré a vyřadilo mě na 2 měsíce, věděla jsem, že budu muset na operaci. S doktorem jsme se bavili a chtěla jsem sezonu dohrát, dostala jsem injekce a vypadalo to dobře. Na začátku února to vypadalo dobře, ale jak přišla větší a větší zátěž, tak se to zhoršovalo,“ popisuje své zdravotní patálie Jasečková, jež nakonec v dlouhodobé části nastřádala 196 bodů, což bylo čtvrté nejvyšší číslo v týmové produktivitě.

Se sebezapřením ročník dohrála.

„Jak jsme dohrály play-off, tak týden na to jsem šla na operaci. Taťka mi domluvil přes známého špičkového doktora pana Neorala. Myslím, že to zvládl fakt dobře,“ děkuje na dálku doktorovi, který dával dohromady i MMA zápasníka Vémolu.

Během rekonvalescence zavítala i na barážové utkání žen Madety s extraligovým Šternberkem.

„Sledovala jsem je. Po prvním zápase jsem věřila, že by to mohlo vyjít. Byla jsem se s mamkou podívat na domácím zápase se Šternberkem. Myslím, že by to bylo moc fajn, kdyby tady byla ženská extraliga. Za mě je to strašná škoda, že v Budějovicích není, protože by jim slušela,“ říká Jasečková.

Samotnou ji čeká s Ostravou již čtvrtý ročník mezi extraligou smetánkou.

„Většina holek zůstává. Určitě bychom chtěly hrát ve vrchní polovině tabulky. A pro mě bude nejdůležitější, abych celou sezonu zvládla bez zranění. Hlavně, aby drželo koleno. Zbytek pak přijde, tak nějak samo,“ doufá nahlas. „Ještě jsem tady nic neukázala, vždycky mi do toho přišlo zranění, takže se chci Ostravě odvděčit. Udělat maximum,“ vypráví Nela Jasečková, která nosí na dresu 8.

Letos to bude pro odchovaňkyni SK Hlincovka možná poslední ročník v Ostravě. Má před sebou maturitu, a potom se uvidí.

„Smlouvu mám poslední rok. Chtěla bych se posunout o level výš, ale bude záležet na tom, jak bude vypadat letošní sezona. Uvidíme, kam přijde nabídka a jak to budu cítit dál,“ říká Nela Jasečková, která by si jednou ráda zahrála v zahraničí.

Jako mezistupeň se nabízí některé tuzemské kluby, které pravidelně hrají o medaile. A poté…

„Mým snem je Itálie. Vždycky si dávám ty nejvyšší cíle a jednou bych si ráda zahrála v Itálii, Turecku, Polsku nebo Německu,“ usmívá se Nela Jasečková, která pravidelně reprezentuje Česko v mládežnických výběrech.

Českobudějovická rodačka během července ještě zabojuje o nominaci na ME kategorie U20, které se odehraje během srpna v Irsku. „Mám za sebou první soustředění a řekla bych, že se koleno zlepšuje každým tréninkem. Hodně mi pomohl po operaci kondiční trenér Jarda Tobiška, se kterým jsme pracovali na jeho posílení,“ klepe na dřevo sympatická smečařka.

České reprezentantky čeká v Dublinu evropská špička, když narazí mimo jiné na Italka, Srbky nebo Polky.

„Když jsme viděly s holkami skupinu, kterou nám nalosovali, tak to bude hodně těžké. Myslím, že máme dost kvalitní kádr, abychom předvedly kvalitní výkon a potrápily volejbalovou špičku,“ hlásí odhodlaně. „Ráda bych si tam zahrála,“ přeje si na závěr Nela Jasečková. (autor: Tomáš Příhoda)

Produktivita během základní části v Ostravě:
2021/2022 – 53 bodů
2022/2023 – 86 bodů
2023/2024 – 196 bodů