Karel Lavický, jehož domovským klubem je YC DIM Bezdrev, jede po účasti v Londýně a Riu již na svoji třetí olympiádu ve třídě RS:X. Jeho trenér Patrik Pollák závodil dokonce na třech OH, konkrétně v Atlantě, Sydney a Pekingu. Těsně před odletem se podělili o své dojmy před vrcholem sezony.

Jak se vám líbí olympijská kolekce oblečení?

KL: Pěkné. Vyfotili jsme se v něm a uvidíme, zda vůbec bude nějaká příležitost si slavnostní oblečení obléknout.

Těšíte se?

PP: Těšíme se, přestože jsme se teď během fasování oblečení dozvěděli, že existuje takzvaná green ambulance, tedy zelená sanitka, která v Japonsku přijede pro každého, komu vyjde pozitivní PCR test, a odveze ho na samotku do hotelového pokoje, kde musí přečkat dva týdny. Bude dostávat jen jídlo pod dveřmi. To bude brutální. Neumím si to představit, jestli by nás naložili třeba jen v neoprenu a jen tak nás odvezli a už nás nikdo nikdy neuvidí…

KL: Bude to specifická a sterilní olympiáda…

Jak často se budete muset v Japonsku testovat?

PP: Každý den musíme podstoupit antigenní test. Zatím není jasné, kde a kdy bude testování probíhat, každý tým by měl mít covidového oficíra, ale my jsem jenom dva, já jsem trenér a vedoucí v jedné osobě, takže to budu nejspíš já. Jsem zvědavý, jak to všechno stihnu. Bude to výzva. Vedoucí jako jediní budou mít mítinky, trenéři ne, takže to je pro mě jednodušší, že budu mít všechny informace přímo. Doufám, že nebudeme každý den trávit tři hodiny testováním.

KL: Letíme tam relativně s předstihem, deset dnů předem, tak snad budeme mít čas na to, aby si to všechno sedlo. Na vodu se smí až od 15. července, takže první tři dny budeme v Japonsku v nějaké formě karantény.

Kde se konají jachtařské soutěže?

KL: Jachting bude probíhat v Enoshimě, což je město na stejnojmenném ostrově asi hodinu cesty jižně od Tokia.

PP: Je to stejný olympijský přístav, kde se konaly jachtařské závody už na olympiádě v roce 1964. Je připraveno pět závodních okruhů, z nichž pro windsurfaře připadají v úvahu tři, protože dva okruhy jsou daleko od břehu, kam prkna obvykle nejezdí. Karel tam už závodil na mistrovství světa v roce 2017, i já jsem tam už kdysi byl. Takže to pro nás není úplně nové místo. Ale v tomto ročním období jsme tam nebyli.

Máte nějakou představu, jak by mělo během olympijské regaty foukat?

KL: Máme informace, že by měly být velké vlny. Jakub Kozelský, který tam v tomto období byl, říká, že při normální situaci fouká silná bríza přes 20 uzlů s ostrými vlnami, na nichž mají 49ery velké problémy odhalzovat nebo jet na zadní vítr. Ale léto je v Japonsku doba tajfunů, které počasím zamíchají, takže mohou být víceméně jakékoli podmínky. Myslím, že za týden, během kterého budeme závodit, se vystřídají všechny druhy počasí. Doufám, že se před závodem dostaneme na vodu na trénink. Kontejner má samozřejmě zpoždění, tak uvidíme, kdy nakonec přijede. Je v něm motorák, prkno a plachty si beru do letadla.

PP: Když jsem byl v Enoshimě naposledy, přišel tajfun, tři dny byly obrovské vlny jako paneláky, nikdo nemohl vyplout. Pak taky může přijít tsunami. Dostali jsme instrukce a místo na moři, kde je hluboko a kde se tsunami nevytvoří. Tam máme v takovém případě rychle plout, pokud by nás zastihla na moři. A také evakuační místo na břehu, kam se máme jít případně schovat. Když jsem byl v Japonsku poprvé, bylo zemětřesení, tajfun už jsem tam taky zažil, takže je to jasné, letos nás čeká tsunami.

Bude olympijská regata ještě v něčem specifická?

PP: Například si na vodu v Enoshimě nesmím vzít telefon, meteostanici, tablet ani GPS. A to ani během tréninku. Je to pro všechny stejné, je to údajně proto, aby měli všichni stejné podmínky. Ale Angličani tam už mají čtyři roky naházené meteobóje… Můžu si vzít anemometr, bavlnku a foťák, který nemá připojení na wifi, a naopak musíme mít vysílačku VHF, píšťalku, nůž a po celou dobu na sobě oblečenou záchrannou vestu. Vestu musí mít i závodníci, Karel si ji může sundat, jen pokud se bude převlékat. Musí v ní už vyplout i ve slabém větru a jen pokud nevytáhnou vlajku, tak si ve startovním prostoru může vestu sundat. Normálně se ve slabém větru ve vestě nejezdí, protože závodníci pumpují a vesta by jim překážela a bylo by jim horko.

Kde budete bydlet?

KL: V Enoshimě bude vytvořena samostatná jachtařská vesnice – nějaký hotelový komplex, kde by měli všichni jachtaři i s doprovodem bydlet. Je to asi půlhodiny jízdy od přístavu. Museli jsme nahlásit místa, kde se chceme pohybovat. Vše bude fungovat na principu bubliny, z níž nemůžeme vůbec ven. A dokonce i v rámci bubliny jsme museli upřesnit místa, kde budeme, třeba olympijskou vesnici. Bude to hlídané aplikací v telefonu, kterou si musí každý účastník her nainstalovat. Bude tak sledovaný a bude jasné, s kým se potkal. Kdyby byl pozitivní, aby bylo snadné dohledat všechny kontakty.

PP: Ale už jsme slyšeli, že Angličani mají nějaké svoje bydlení. A také někteří trenéři vůbec nedostali akreditaci, aby mohli bydlet v Enoshimě. Nikdo v tom vlastně ještě nemá jasno, jak to nakonec bude.

Půjdete na slavnostní zahájení?

PP: Rádi bychom, ale podle posledních informací, které jsem dostal, tak mají všichni jachtaři zákaz na zahájení jít. Nicméně se budeme snažit udělat maximum pro to, abychom tam mohli. Zahájení k olympiádě patří a chtěli bychom být u toho. Navíc zahájení je 23. července a my máme druhý den volno. Takže by se to i hodilo.

Kdy se budete vracet domů?

PP: Je dané, že do dvou dnů po skončení závodu musíme zase odletět. Pak to upřesnili tak, že do 48 hodin po skončení poslední rozjížďky. Takže přiletět můžeme nejdříve 31. Července. Pokud bychom využívali rezervní dny, tak až 3. Srpna.

KL: Také bude záležet na tom, jestli se dostanu do medailové rozjížďky pro prvních deset, která je naplánována na 31. července a 1. srpna má rezervní den. Máme zabukovanou letenku až na 3. srpna, ale je možné ji přebukovat podle potřeby.