VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Venta se těší na duel Česka se Slovinskem

Jindřichův Hradec - Temperamentní Slovinec Matej Venta se stal po příchodu k Vajgaru miláčkem jindřichohradeckého publika. Proti Chomutovu zářil

19.3.2013
SDÍLEJ:

ROZEHRÁVAČ. Matej Venta v souboji s USK Praha. Proti tomuto soupeři nastoupí znovu tuto středu. Foto: Foto: Zdeněk Píša

V utkání Mattoni NBL proti Chomutovu patřil Matej Venta k nejlepším hráčům Lvů a měl lví podíl na vítězství jindřichohradeckých basketbalistů 111:103. Zaznamenal 21 bodů, což bylo nejvíce ze všech domácích hráčů. S bývalým slovinským juniorským reprezentantem jsme hovořili nejen o utkání s Chomutovem.

Dnes jste podal výborný výkon. Dá se označit za váš nejlepší v dresu jindřichohradeckých Lvů?
Takhle jsem o tom nepřemýšlel. Mám za sebou více povedených zápasů za Jindřichův Hradec. Pro mě je ale důležité nejen dobře zahrát, ale taky vyhrát a to se dnes podařilo. Takže ano, dnešní utkání považuji za jedno z těch lepších, i když určité rezervy by se našly.

Jaké například?
Koncovku zápasu jsem mohl odehrát zkušeněji. Dopustil jsem se zbytečně pátého útočného faulu. Tým ten závěr zápasu však perfektně zvládl. Z mé strany to byl dobrý zápas, ale kdybych ho mohl dohrát do konce, byl bych ještě spokojenější.

Po třech čtvrtinách jste měli již čtrnáctibodový náskok, ale Levhartům se podařil návrat do zápasu a o výhru jste museli bojovat až do samého závěru. Bylo to ovlivněno také zraněním Jana Tomance?
Určitě. V Honzovi máme velkou útočnou sílu. Na jeho hru se můžeme spolehnout. Chomutovu se pak podařilo proměnit několik trojkových pokusů a také díky tomu se vrátil do hry. Hlavně že jsme nezpanikařili a dovedli zápas do vítězného konce.

Jak jste se s jeho odchodem z palubovky vyrovnávali?
Tomanec nám chyběl posledních zhruba dvanáct minut. Scházely nám hlavně jeho obranné a útočné doskoky. Museli jsme se semknout jako kolektiv a díky tomu jsme to  zvládli. Všichni věříme, že Honza bude brzy v pořádku a bude schopen hrát. Je to klíčový hráč.

Úspěch s Chomutovem jste oslavovali již na hřišti. Mělo pro vás vítězství nad Severočechy mimořádný význam?
Ta výhra byla důležitá, protože jsme zůstali ve hře o předkolo play-off a to je náš hlavní úkol. Škoda domácích proher se Svitavami a USK Praha. Doufám, že nás to na konci nebude bolet. Pokud vyhrajeme všechny čtyři zápasy, které zbývají do konce, máme velkou šanci dostat se do předkola play-off. Jisté to však není, protože to záleží i na ostatních výsledcích.

Co kdybyste nad Levharty nevyhráli?
Nechci být pesimista, ale případná prohra by zřejmě znamenala konec nadějí na postup do play-off.

Díky svému temperamentu dokážete působit na spoluhráče nejen na hřišti, ale i ve chvílích, kdy právě nehrajete…
Taková už je moje povaha. Kvůli tomu mě lidé mají i nemají rádi. Beru to jako svoji práci, být generálem na hřišti. Každý musí vědět co je jeho úkolem a pokud to ví, tak je basketbal vlastně velice snadná hra.

Bylo po vašem příchodu do Jindřichova Hradce těžké naladit se na společnou notu se zbytkem mužstva?
To je vždy těžší přijít do nového týmu na konci sezony. Nezbývá tolik času na sehrání se se spoluhráči a zapadnutí do nového prostředí. Mám však dost zkušeností na to, abych se s tím vypořádal. Je ale jasné, že na začátku tým trochu trpěl.

Jindřichův Hradec je asi úplně jiné mužstvo než Prostějov, kde jste předtím působil…
Jindřichův Hradec, jako nováček Mattoni NBL, zatím nemá ten respekt protihráčů a rozhodčích jako Prostějov. Prostějov má také víc zkušených hráčů, kteří si dokáží poradit v koncovkách vyrovnaných zápasů. Jinak ale velký rozdíl není. Hradec má silnou ofenzivu, podobně jako Prostějov.

S jakými pocity jste odcházel z Prostějova?
Nejenom kvůli mě, ale rovněž kvůli mé rodině to bylo hrozně těžké rozhodnutí. Vedení Prostějova ale udělalo chybu, že nezajistilo dobře tým po ekonomické stránce. Byl jsem zklamaný, protože jsme žili v neustálé nejistotě a já musím živit svou rodinu. Mohli to říci na rovinu a já jsem si mohl vybrat jiný klub.

Našel byste na svém prostějovském angažmá také pozitiva?
To je jasné. Mám tam spoustu kamarádů. Například s trenérem Cholevou mám dlouholetý přátelský vztah. Hlavně kvůli němu a městu samotnému se mi neodcházelo lehce. Ale musel jsem to udělat a nyní jsem šťastný, že jsem v Jindřichově Hradci. Kdybychom měli ještě o nějakou tu výhru víc, bylo by to ještě lepší. Ale s tím už se musíme poprat.

Říkáte, že Prostějov jako město se vám líbil. Jak se vám zamlouvá město u Vajgaru?
Jindřichův Hradec je také menší město. Na zdejší místo jsem slyšel samou chválu a prý bude ještě hezčí až vyjde sluníčko. A jaro je za dveřmi, takže se těším. Důležité je, že mě dobře přivítali spoluhráči, trenéři i fanoušci, takže jsem maximálně spokojený.

Jak jste se vůbec dostal do české Mattoni NBL?
Basketbal je můj život. Každý sportovec se chce dostat co nejvýše. Pro basketbalistu to znamená hrát NBA nebo Euroligu. Ale ne každému je přáno. Já jsem se dostal do Čech před osmi lety po těžkém zranění třísel. Tenkrát jsem se dostal do Nového Jičína a v Čechách se mi zalíbilo. Letos jsem tady už pátou sezonu.

Můžete přiblížit svůj basketbalový život v České republice?
V Novém Jičíně jsem hrál rok a půl. Potom jsem byl rok v Nymburce. Další rok a půl jsem strávil v Prostějově a teď jsem tady v Jindřichově Hradci.

Co považujete za svůj největší úspěch v basketbalu?
Před osmi lety jsem se slovinskou reprezentací získal v Brně zlatou medaili na juniorském mistrovství Evropy.  Ve finále jsme porazili Izrael a mými tehdejšími spoluhráči byli Vujačič nebo Dragič. A to jsou velká jména světového basketbalu. Potěšil mě i domácí titul získaný s Nymburkem. Individuální úspěchy mám také ve streetbalu.

Máte zkušenosti také se slovinskou ligou. Jakou má úroveň v porovnání s tou českou?
Především slovinští hráči a vlastně Slovinci obecně mají úplně jinou povahu. Tam jsou lidé velmi pracovně disciplinovaní. Mají také zcela odlišný temperament. Jinak se dnes basketbal hraje všude dobře. Ve Slovinsku jsou dva špičkové týmy, díky kterým má slovinská liga možná trochu vyšší úroveň, ale i česká Mattoni NBL má kvalitu. Každý rok se posouvá kvalitativně vpřed.

Existuje ještě reálná možnost zahrát si ve slovinské reprezentaci na významné akci?
Na mém postu rozehrávače je v reprezentačním týmu velká konkurence. Jsou tam dva hráči z NBA. Je tam taky Jaka Lakovič, který hraje v Itálii, tedy ve špičkové evropské lize. Příležitost dostávají i mladí talentovaní hráči. Pokud by však stavitelé reprezentace oslovili mě, nebudu váhat ani minutu.  Vezmu batoh na záda a půjdu třeba tisíc kilometrů pěšky pro takovou věc.

V listopadu začíná evropský šampionát ve Slovinsku. Těšíte se na vzájemný duel českých a slovinských basketbalistů?
Všichni ve Slovinsku čekají medaili, tak doufám, že to vyjde. Proti České republice bude hrát Slovinsko hned první utkání ve skupině a právě Čechům budu fandit hned po slovinském národním týmu nejvíce.

Autor: Michal Havelka

19.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Již nejsou mezi námi

Záchrana zvířete v Mezipotočí.

Hasiči zachraňovali koně z potoka

Na co zajít do kina

Táborsko - Přinášíme přehled programu kin.

Gymnasté Spartaku MAS si přivezli z Vršovic stříbro a bronz

Sezimovo Ústí – Desetičlenná výprava závodníků Spartaku MAS Sezimovo Ústí má za sebou účast ve Vánočním závodě ve sportovní gymnastice.

AKTUALIZUJEME

OBRAZEM: Na jihu Čech vázne provoz, sníh udělal ze silnic klouzačky

Jižní Čechy - Teploty pod nulou a v některých místech kraje vytrvale sněží. Tak vypadalo pondělní ráno, do kterého museli vyrazit i řidiči.

V předvánočním šlágru Kohouti favorita nezdolali, rozhodla produktivita

Tábor – Letos naposledy se táborští fanoušci vypravili na druholigový hokej. Přišlo jich více než dva tisíce a svého rozhodnutí nemuseli litovat.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT