S týmem Děčína přijede do Strakonic i Robert Landa, který má na město příjemné vzpomínky z období, kdy ve Strakonicích s basketbalem začínal. Do Strakonic už se moc těší, jak prozradil v rozhovoru pro Deník.

Jak jde zatím příprava Děčína na nový ročník Kooperativa NBL?
Díky třem finálovým účastem v NBL a dlouhodbé konfrontaci se zahraničními celky v přípravě máme myslím dobrou pozici pro shánění kvalitních sparingů do přípravy na nový ročník nejvyšší české soutěže. Každoročně se střetáváme se silnými zahraničními týmy. Letos to byl anglický mistr, špička polské ligy, dva celky z německé Bundesligy. Možnost měřit síly se silnějšími kluby je podnětná a inspirativní a byť prohrajeme, pravidelně se nám takové lekce v domácí lize v dobrém vrátí.

Sledujete i přípravy svých soupeřů a dá se odhadnout jejich síla už nyní?
Rozložení sil v NBL se ročník od ročníku mění, nicméně něco jistého zůstává - ke špičce patří Nymburk, Děčín a Pardubice. Letošním černým koněm mohou být Svitavy i Prostějov. Vždy silná je Opava, nevyzpytatelný Kolín a Ostrava, ambiciózní je Brno i Ústí, stabilní je USK. Já vždycky zůstanu fanouškem jihočeských klubů, a tak přeji Jindřichovu Hradci, aby se mu v letošní sezóně dařilo lépe než v té minulé.

V pátek sehrajete generálku s rakouským Gmundenem. Co k zápasu říct?
My bychom už trošku potřebovali odehrát vítězné utkání. Ochutnat si radost z dobré práce, potvrdit kvalitní přípravu a zdravě se nabudit na začátek soutěže. Naši předchozí soupeři patřili k širší evropské špičce, rakouská soutěž je v tomto porovnání slabší. Chceme odehrát skvělý zápas a vyhrát.

Generálka na ligu se odehraje ve Strakonicích. Jak k tomu došlo?
Pokud vím, naše vedení hledalo město na jihu Čech s odpovídající a vybavenou halou, který by se zhostilo pořádání mezinárodního utkání. Ze Strakonic vzešel zájem a díky rychlosti jednání už se na případné další zájemce nedostalo. Město navíc slaví 650 let a taková sportovní událost se k oslavám výborně hodí.

Vy jste ve Strakonicích jako hráč působil. Máte na ně jasné vzpomínky?
No jistě! Začal jsem s basketem v patnácti letech a už ve druhé sezoně mi trenér Janda dal příležitost nastupovat za Strakonice ve třetí nejvyšší soutěži. Pamatuji si město, pravidelnou cestu z vlakového nádraží do haly, restauraci V Ráji, několik spoluhráčů z toho roku. Ostřílení hráči mě přijali jako začátečníka velicd hezky a já jsem vděčný za to, že jsem příležitost hrát ve Strakonicích dostal.

Jak silná je podle vás aktuální jihočeská basketbalová stopa?
Jsou tu individuality i týmy. Přes léto působím u dívčí reprezentace do 16 let v roli asistenta trenéra. A rodačka z Českých Budějovic Veronika Voráčková získala v této kategorii před dvěma lety titul mistryň Evropy. Letos se probojovala do národního týmu žen a je členkou euroligového týmu USK Praha. Strakonický tým nemůže chybět v ŽBL, v NBL působí stabilně Jindřichův Hradec a nejvyšší soutěž by moc slušela i dlouhodobě basketbalově silnému Písku. Výraznou osobností jihočeského basketbalu je samozřejmě Lukáš Kraus. V děčínském klubu pak zanechala nejvýraznější jihočeskou stopu strakonická rodačka Kateřina Kramlová, která ve třech stříbrných sezónách působila u týmu jako fyzioterapeutka.