V polovině sedmdesátých let propadl běžeckým závodům na 100 kilometrů na silnici a přiřadil se ke třem dalším Jihočechům, kteří se při nich dostali pod osm hodin. V roce 1976, kdy Miloslav Sládek ze Škody ČB zaběhl na dráze ve Vítkovicích 7:50:07, běžel Kopecký na silnici v Jihlavě 7:58:00, a pak „přiutíkali“ do klubu další – v roce 1978 vytvořil Jindřich Čistota (KIN ČB) v Havlovicích dodnes v kraji rekordních 7:07:57, Vladimír Pechek z Nové Včelnice tamtéž v roce 1996 zaběhl 7:17:17 a Zdeněk Přívratský z Českého Krumlova roku 1990 ve Vídni 7:27:50. Kopecký si stovku dal také roku 1975 na silnici v Košicích (8:57:20), Václav Klíma (RH) ji měl tamtéž v roce 1978 za 9:27:09. Z „čerstvé krve“ pak zapsali Jiří Hořejší z Č. Krumlova 8:56:56 ve Vídni 1990, Zdeněk Vosátka z Písku 9:31:43 a 9:33:46 v letech 2012 a 2013, Jan Marek (KIN) 9:58:00 v Horažďovicích 1985.

Běžet tak celý den…

A „dálkoplazti“ měli i jiné „kratochvíle“, třeba čtyřiadvacetihodinovku. Zdeněk Přívratský při ní na mistrovství Evropy v Basileji v roce 1993 na silnici urazil 232,250 km, v Niortu rok nato 198,785 km, Zdeněk Kopecký „nakroužil“ v roce 1977 na dráze v Ostravě 200,9 kilometru, v roce 1990 na silnici v Mittersilu měl 187,468 km, roku 1992 v Apeldoornu při mistrovství Evropy 175,724 km, roku 1993 v Plzni 187,792 km, 1995 v Basileji 171,218 km, rok poté v Niortu 186,960 km, atd. Zdeněk Vosátka z Písku v roce 2013 měl v Plzni 178,5 km

Martina Němečková (Čtyři Dvory) v březnu 2008 uběhla v brněnské hale 174,057 km a po roce tam výkon vylepšila na 179,5 kilometru. Dva měsíce nato při mistrovství světa v Bergamu na silnici měla 175,098 km, po roce při dalším šampionátu v Brivé 177,502 km. roku 1992 v Apeldoornu při mistrovství Evropy 175,724 km. Nezapomeňme ani na Marii Traczovou (RH ČB) s jejími 171,693 kilometru ze silnice v Plzni 1996…

A pokud vás ještě dost nebolí nohy, připomeňme si Kopeckého „spartathlon“ v roce 1993 z Atén do Sparty (246 km), v němž doběhl na 39. místě v čase 35:15:26…

Po těchto „velenáložích“ se budějovický vytrvalec věnuje jiné „disciplíně“ - chce uběhnout co nejvíc maratonů. Letos přidal další tři, nejlepší v čase 5:28:21, a má jich na kontě 383. Tím je šestý v tabulce nejpilnějších maratonců ČR všech dob. „Povinným termínem“ se zdál být pro něho nedělní maraton v pražské Stromovce v rámci Zlatého Zátopkova týdne, ale Zdeněk Kopecký tam startoval „jen“ na poloviční trati. Podle statistik serveru behej.com šel půlmaraton zase poprvé po sedmi letech. Byl to jeho teprve osmý závod na této trati v životě; nejlepšího výkonu dosáhl před deseti lety ve Velešíně (1:48:19). Tentokrát skončil na 88. místě časem 2:57:06. Jihočeské barvy v maratonu uhájil 2. místem 39letý Michael Vaněček ze Vlachova Březí časem 3:02:35.

Zdeněk Kopecký byl aktuálně pro náš web nedosažitelný – chtěli jsme se ho zeptat, cože své dávky tak zkrátil, a zda snad to nebylo počasím. Ale jak jsme zjistili, v Praze bylo ten den 27-32 stupňů, a v tom se těžko běhá nejen maraton, ale i půlmaraton…