Na kanál ve slovenské metropoli dorazil až minulý týden v pátek. Dráhu už ale poznával při nedávném soustředění. „Je dost náročná, a zároveň jsem cítil, že mě dost baví,“ prohlásil.

Premiéra v extrémním slalomu

„To sice není špatný poznatek, ale mohlo by hrozit, že kdybych ji často projížděl, mohl bych se zbytečně unavit. Proto jsem do Bratislavy raději přijel o pár dní později než kolegové z reprezentace,“ vysvětloval závodník USK Praha, který na světových šampionátech získal dvě zlaté a dvě stříbrné medaile.

Po návratu z Tokia se olympijský vítěz věnoval společenským povinnostem a k tréninku se vracel postupně. Mohl tak na dálku sledovat své parťáky při závodech světového poháru v Seu d'Urgell a Pau.

Kanoista Martin Fuksa ukazuje dvě stříbrné medaile, které získal na mistrovství světa v rychlostní kanoistice v Kodani.
Fuksovi titul proklouzl mezi prsty: Dvě stříbra? Nebudu se rouhat, ale zamrzí to

„Bylo to super, protože našim se dařilo,“ usmál se. „Stejně bych nemohl jet o celkové pořadí, protože jsem vynechal i předolympijský pohárový závod v Markkleebergu. Zároveň jsem měl v té době spoustu aktivit a bylo jasné, že směrem k Bratislavě jsem potřeboval trénovat.“

Bratislavská trať byla během léta uzavřená a nebylo snadné na ní trénovat. „Ještě teď se tady kolem pracuje. Ani to nevypadá, že by se mělo za pár dní začít závodit. Vím, že jeden čas sem nechtěli nikoho pouštět. Možná to bylo kvůli covidu, ale v té době jsem tady nebyl, takže k tomu mohu těžko víc říct,“ krčil rameny.Jiří Prskavec během focení pro DeníkJiří Prskavec během focení pro DeníkZdroj: Deník/Martin Divíšek

Jiří Prskavec se během nadcházejícího víkendu představí kromě tradičního závodu kajakářů poprvé i v extrémním slalomu. „Chci si ho vyzkoušet, protože pořád nevíme, jestli se bude cross počítat do příští olympijské nominace. Musím se do toho trochu pustit, ale chybějí mi zkušenosti,“ přiznal.

„Kontaktní závod si vyzkoušel asi před osmi lety jen jednou v životě, ale v Bratislavě se do něj musím nejdřív kvalifikovat z jízdy, kterou pojedu sám. Bude záležet na rychlosti, a pak se uvidí,“ konstatoval.

Když vydrží v tempu, má velké šance

Hlavní důraz ale klade na tradiční kajakářské vystoupení. „Cítím se tady dobře. Myslím, že jsem ve slušné formě. Akorát si nejsem jistý, jestli moje tělo vydrží až do cíle a nedojdou mi síly. Náročná trať bude bolet. Jsem zvědavý, zda vydržím celý závod v tempu. Pokud ano, tak šance určitě mám,“ pokyvoval Jířa hlavou.

Na rozdíl od Tokia za ním přijede manželka Tereza se syny Jiříčkem a Marečkem. „Budeme od sebe trochu odděleni, protože jako diváci mají z hygienických důvodů své místo za plotem. Normálně spolu pobýt asi nebude možné, protože budou v jiném hotelu, ale jsem rád, že mě uvidí závodit. Moc se na to těším. A zpátky už pojedeme spolu,“ dodává.