Trenér Forejt vás po utkání se Svitavami vyhlásil nejlepším hráčem utkání. Víte o tom?
Tak vím o tom. Určitě mě to potěšilo, ale hlavní je fakt, že jsme vyhráli. Už nejsem nejmladší, abych lpěl na těchto věcech. V mém věku jako daleko důležitěji vnímám týmovou hru a výhru.

Vám osobně se celkem dařilo v útoku i obraně, ne?
Tak je to právě určitě tím týmem. Když všichni bráníme, tak nám vychází i útok. A když v útoku každý hrajeme sám, pak z toho vyplynou chyby. Dařilo se nám všem, z čehož jsem mohl těžit i já.

Na začátku sezony však měl trenér k vám nějaké připomínky. Řešili jste to osobně?
Sedli a řekli jsme si k tomu něco. Jde o to, že začátek sezony jsme nechytli. Jako tým jsme si nestačili sednout. Vázlo to vše celkově. Byli jsme nervózní a nikdo nevěděl, co od toho čekat. Nyní jak sezona běží, tak už je vše vyrovnanější.

Jak vůbec hodnotíte aktuální sílu vašeho týmu?
Myslím, že potenciál v Jindřichově Hradci je dobrý. Je jasné, že nebudeme porážet Nymburk, ale doma bychom měli vyhrávat a pokusit se také přivézt něco z venku. Troufnu si říct, že třeba být na sedmém místě bychom mohli zvládnout.

K Lions jste přišel v létě po dvou letech v Německu. Jak proběhl první kontakt s klubem?
Trenér Karel Forejt mě už jednou trénoval v Poděbradech, a tak jsme se domluvili, že přijdu na měsíc. A pak se uvidí, zda zůstanu nebo nezůstanu. Nakonec jsem zůstal. (úsměv)

Neměl jste obavy z návratu do Mattoni NBL?
To určitě ne. Byl jsem naprosto v klidu. Navíc jsem do Jindřichova Hradce chtěl, protože jsem znal trenéra Forejta a hlavně bych si chtěl dodělat školu.

Studujete tedy zároveň při hraní basketbalu?
Zatím ne. Protože jsem se v létě nestihl přihlásit. Ale od ledna budu chodit na fakultu managementu Vysoké školy ekonomické v Praze, která je právě v Jindřichově Hradci.

Takže byste chtěl u Lions kvůli škole vydržet delší dobu?
No, to by bylo naprosto ideální. Hradec je navíc takové malé město, ve kterém se mi líbí a také jsem si tu už našel přítelkyni, takže jsem naprosto spokojený.

Bydlíte však v Olomouci. Dostanete se někdy domů?
Spíše vůbec. Většinou hrajeme v sobotu, neděli máme volno, ale hned v pondělí trénink. Takže jen na neděli by to nemělo cenu. Domů se podívám asi až na Vánoce.

Zmiňovali jsme několikrát trenéra Karla Forejta. On v létě sliboval tvrdou letní přípravu. Dodržel své slovo?
Musím říct, že to bylo velmi náročné. Navíc, upřímně, já jsem přišel trochu lenivý, protože jsem toho předtím moc nedělal. Všichni kluci to ale zvládli, jen já se s tím trochu trápil.

A nyní už se netrápíte?
Teď už ne. Po měsíci letní přípravy už mě to lenošení přešlo a už jsem, řekl bych, v pohodě. (úsměv)

V mužstvu Lvů jsou nyní tři Američané. Domluvíte se v týmu bez problémů?
V kabině se bavíme tak půl na půl. Někdy anglicky a někdy česky, kdy oni jen poslouchají. Tým si ale sedl. Myslím si, že sportovní manažer Radim Valcha vybral dobrý tým jak po herní stránce, tak i lidské.

Právě Američané odvádějí dobré výkony, ne?
Určitě. Myslím si, že každý z nich přesně ví, jakou má svojí roli. Jsou si toho vědomi a dodržují to, co od nich kouč vyžaduje.

Naposledy proti Svitavám jste si připsali třetí domácí výhru. Takže doma se vám daří…
… nechci, aby to vyznělo blbě. Ale je to dáno i soupeři, které jsme doma měli relativně slabší či na naší úrovni. Naopak venku jsme hráli se samými favority. Ale doma jsme ukázali naši sílu a podali dobrý výkon. A samozřejmě nám pomáhají diváci, bez nich by to nešlo.

V sobotu vás čeká Brno. Co očekáváte od nováčka soutěže?
Abych se přiznal, tak vůbec nevím. Znám tam maximálně manažera Štěpána Vrubla, se kterým jsme spolu hráli v Prostějově a také Plzni. Ale asi mají mladý atletický tým.

Příští středu pak doma přivítáte Ústí. Jaký to bude soupeř?
Je postavený na cizincích. V základní sestavě hrají jeden Čech a čtyři Američané. Takže je také příliš neznám. Ale podíváme se na video, co od nich čekat. Díky Američanům se však asi budou snažit hrát individuálně. Hrajeme doma a věřím, že nás opět podpoří skvělí fanoušci.

Se Svitavami vám soupeř ulomil zub. Byl to faul?
To ne. Basketbal je kontaktní sport a to se prostě zkrátka stává.

Omezuje vás to nyní nějak?
Vůbec. Akorát v pondělí s tím půjdu k zubaři a nechám si zub dodělat.

A při samotném utkání, byla cítit nějaká bolest?
Taky ne. Šlo akorát o prvotní šok. Pak jsem to rychle vyběhal a nebyl ani naštvaný. (úsměv)

Máte na kontě pět medailí s Prostějovem. Jsou tedy zápasy s ním pro vás prestižní?
Na to období samozřejmě vzpomínám rád, tenkrát se tam vždy vytvořila super parta. Dnes ale ten tým je úplně jiný, i když přátel tam mám pořád dost. Když člověk někoho potká, tak pokecá. Třeba se Standou Votroubkem, který nyní hraje za USK Praha, vždy spolu popovídáme a zavzpomínáme.

Pavel Novák

Rok narození: 1983
Post: křídlo
Výška: 195 cm, váha: 86 kg
Předchozí kluby: Olomouc, BK Prostějov, Poděbrady, BK Opava, Loko Plzeň, Weiden (Německo)
Úspěchy: 1x stříbro Prostějov, 4x bronz Prostějov

Očima trenéra

„Pavel Novák měl naposledy proti Svitavám nejen dobrá čísla, ale hlavně vzhledem k jeho projevu na hřišti tam nechal úplně všechno. Navíc kvalitně brání. V jeho hře bylo minimum chyb, což jej dělá komplexním hráčem. Někdy jsem s ním nespokojený, protože se nechává unášet zápasem a někdy ty zbytečné chyby napáchá. Proti Svitavám ale hrál velice disciplinovaně a tedy se blížil těm mým představám, co bych od něj chtěl a věřím, že to zopakuje," říká Karel Forejt, hlavní trenér Lions.