Američtí basketbalisté jsou ze zámoří zvyklí na poněkud odlišné pojetí basketbalu. Co musí změnit, aby se prosadili v české lize?
Musíte být tvrdý a zároveň chytrý. Není to pouze o tom, být dobrý po pohybové stránce. V české lize je potřeba víc myslet, protože se zde využívají různé obrané i útočné systémy.

Zřejmě to ale není tak jednoduché. Z amerických hráčů, kteří do Jindřichova Hradce před sezonou přišli, jste vydržel jediný.
Za prvé jsem měl štěstí, že mi vydrželo zdraví. To, že jsem se v kádru udržel celou sezonu, je také výsledkem práce v letním období. Na náročnou sezonu jsem se v létě připravoval poctivě.

Spojené státy jsou absolutní světovou špičku a čeští hráči se mají od Američanů zpravidla co učit. Naučil jste se naopak vy něco nového v Čechách?
Naučil jsem se hrát chytřeji. Jako střední rozehrávač jsem byl zvyklý hodně skórovat, ale tady je potřeba, aby rozehrávač míč podržel a rozdal ho spoluhráčům.

Jak vidíte svoji budoucnost v Kooperativa NBL? Budete v Čechách hrát také v příští sezoně?
Ještě nemám ponětí. Musím si promluvit se svým agentem. Basketbal chci každopádně dál hrát, i kdyby to mělo být někde jinde.

Na zámořské hráče se v českých klubech často hodně spoléhá. Výjimkou není ani Jindřichův Hradec, kde se na Američanech v posledních sezonách hodně staví. Pociťujete na sebe i vy větší tlak ze strany trenérů?
Určitě je na americké hráče ze strany vedení klubu vyvíjen větší tlak. Pociťuji to i sám na sobě. Trenéři očekávají, že když jsem přiletěl z Ameriky, že budu hrát zkrátka dobře a mé výkony tomu budou odpovídat.

Jak jste se dokázal adaptovat na české prostředí a jak se vám zamlouvá život v jižních Čechách?
Jindřichův Hradec je malé město a tím pádem je zde větší klid. Ve volném čase se tady dá dobře relaxovat. Kvalitně si zde odpočinu a mohu se pak naplno soustředit na basketbal.

Další informace o jindřichohradeckém basketbalu najdete ve středečním vydání Deníku