S motokrosem začínal skutečně pozdě. „Ve třiatřiceti letech jsme se s kamarádem domluvili, že si koupíme motokrosové motorky a občas se půjdeme svézt. Do té doby jsem měl jenom enduro a jednou za čas jsem si byl sám zajezdit po lese. Motokrosu jsem dlouho odolával s tím, že na něj nemám peníze," vrací se ke svým začátkům.

Ve třiatřiceti ale poprvé okusil závody a už u nich zůstal. „Po půl roce ježdění jsem zkusil Amatér Cup a další rok už jsem jezdil krajský přebor a Šumavský pohár," uvádí.

Jakmile splnil hranici čtyřiceti let, naskočil do mistrovství republiky veteránů, které se jede souběžně s hlavními třídami MX1 a MX2. To znamená perfektně připravené závody na našich nejlepších tratích a také početná divácká kulisa. „Jsou to super závody a pro mě skvělý zážitek," neskrývá nadšení. „Stát na stupních vítězů s takovými borci, jakými jsou Martin Žerava nebo Jindra Hrabica, to je pro mě něco neskutečného. Jsem za to moc rád," ještě jednou zdůrazní.

O Mikasovu přípravu se stará trenérská dvojice Jaroslav Čadek a David Čadek v Davidově motokrosové akademii. „Jsem jim oběma vděčný. Spoustu mě toho naučili a chtěl bych jim moc poděkovat," posílá dík rodinnému trenérskému týmu.

Motokros bere Jihočech hodně vážně. „Letos jsem měl skutečně kvalitní zimní přípravu. S klukama jsem pravidelně chodil do tělocvičny a snažil jsem se každý týden sedět na motorce. To se vyplatilo, jsem dobře rozjetý a baví mě to," libuje si.

V polovině veteránského šampionátu je Mikas třetí za oběma velkými piloty Žeravou a Hrabicou. Uhájit třetí příčku i na konci sezony je pro něj velkým lákadlem. „Je to můj cíl," přikývne.

Na suverénního Žeravu mezi veterány nikdo nemá. On navíc jezdí k veteránům i hlavní třídu MX1, kde je průběžně sedmý. „S Martinem Žeravou se absolutně nemohu měřit. Jindru Hrabicu bych mohl potrápit, pokud bych měl hodně sil. Ale přece jen je to kvalitní pilot. Ztrácím na něj hlavně v těch úsecích, kde se jede na srdce. On dokáže brzdit později než já. Tam mi ta zkušenost a praxe chybí," sportovně uznává.

Přestože se v motokrosu našel, neplní si Ladislav Mikas žádný svůj životní sen. „Motokros dříve nebyl ani můj nějak moc oblíbený sport. Jezdil jsem si sice na závody dívat, ale že by mě to nějak strašně zaujalo, to zase ne. Za mlada jsem chtěl hlavně postavit barák. A věděl jsem, že když budu jezdit motokros, tak ho určitě nepostavím. Zaplaťpánbůh jsem nejdříve postavil dům a až potom jsem začal jezdit motokros," směje se.