Jeden z nejstarších tuzemských podniků královny sportu sváděl s rozmary počasí vytrvalý, ale nakonec přece jen úspěšný boj. Na hromy, blesky a prudký liják, který bičoval na stadionu Míru všechno živé i neživé, dala rázně zapomenout tučná porce parádních atletických počinů.

Absolutním vrcholem úterního podvečera se stalo očekávané vystoupení překážkáře Petra Svobody. Halový mistr Evropy z roku 2011 se letos vrátil na tartan po více než tříleté pauze zapříčiněné vleklým a mimořádně nebezpečným zraněním. Do Tábora, kde před šesti lety stanovil stále platný český rekord na 110 metrů překážek, si s sebou přivlekl těžké břímě – úkol pokořit limit pro účast na mistrovství Evropy v Curychu. A velký návrat se nakonec podařil! Nominační bariéru pro šampionát pokořil sympatický sprinter o čtyři setiny sekundy a dostal celý stadion do varu. „Děkuju, Tábore," poznamenal Petr Svoboda dojemně po úspěšném vystoupení.

Ne všichni z „limitářů" pro Curych se ovšem ocitli na vytouženém emočním pólu. Mimořádně hořkou vůni měl například jubilejní desátý ročník Memoriálu ing. Jana Pána v běhu na 800 metrů. Jeho letošní král Jan Kubista zaběhl na táborském ovále parádní čas 1:47,39 min., ale byť jen letmý úsměv hledali diváci na jeho tváři marně. Ke kýženému vyplnění letenky do Curychu mu chybělo pouhých devět setin. „Je hezké něco vyhrát, ale tenhle čas je mi úplně k ničemu," truchlil v současnosti nejlepší český půlkař. Podobně krutě se zachoval osud k Janu Tesařovi na poloviční distanci. Souboj s nakonec vítězným Al-Sabanim ze Saudské Arábie měl mladému čtvrtkaři pomoci ke splnění limitu, v cíli mu však chybělo jednadvacet vteřin. Stejně vysoko se na seznamu zklamaných nedobrovolně ocitl také talentovaný břeclavský dálkař Radek Juška. V nabitém závodě si poradil se všemi konkurenty v čele s Milanem Pírkem, Ghaňanem Robertem Marteyem a dvojicí exreprezentantů Štěpán Wágner – Roman Novotný, pěticentimetrové manko za limitem pro Curych (795 cm) mu ale radost náležitě zkalilo.

Naopak spokojen opouštěl táborské atletické kolbiště známý výškař Jaroslav Bába, jenž se v promoklém sektoru a na samém sklonku Velké ceny vyznamenal výkonem 230 cm. Spolu s Petrem Svobodou tak udělali symbolickou tečku za fantastickou atletickou hostinou v mezinárodním měřítku.

Dodejme, že bohatou porci zkušenosti si z ní odnesla i početná enkláva mladých táborských závodníků. A pořadatelé? Ti si znovu vysloužili od pozvaných hostů i závodníků podtrženou jedničku.

Řekli po závodě

Jan Kubista, smutný vítěz Memoriálu ing. Jana Pána: „Je hezké něco vyhrát, ale tenhle čas je mi úplně k ničemu. Jsem strašně zklamaný, že se mi nepovedlo limit překonat. Měl jsem teď odjet na soustředění do Vysokých Tater, ale musím změnit plán. Ještě objedu nějaké ty závody a chci to zaběhnout, ať už mám konečně klid."

Petr Svoboda, vítěz běhu na 110 metrů překážek a hlavní hrdina večera: „Je to pro mne naprosto neuvěřitelný pocit, na který jsem musel hrozně dlouho čekat. Nakonec padl na téhle té dráze, kde jsem zaběhl český rekord, a která je mi asi zaslíbená. Připadám si jako po zlatu z mistrovství Evropy, kdy jsem jenom pořád dokola opakoval 'I am very happy'. Děkuju, Tábore! A déšť? Ten mi vůbec nevadil, já teď bojuju hlavně sám se sebou. Jsem teď opravdu hodně šťastný."