Docela nedávno ještě odpovídal: "Pokusím se nominovat na olympijské hry 2024." Domluvili jsme se, že s předolympijským rozhovorem ještě počkáme…Nepovedlo se. A tak historicky nejlepší jihočeský jachtař ukončil kariéru.

Na olympiádě byl třikrát. V Londýně, Riu a v Tokiu. V Londýně (31. místo), v Riu (36. místo). Přímo v Japonsku odpovídal: „Je to jiná olympiáda, obtížnější je setkávání, těžko se dostaneme třeba i na další sporty, to všechno dělá olympiádu olympiádou,“ popisoval.

K jachtingu se rodák z Českých Budějovic dostal vlastně úplně náhodou. Dobře se díval kolem sebe. A zvítězila dětská chuť po nové zkušenosti. Ke svému sportu potřebuje, jak už název windsurfing napovídá, vítr a prkno. „Hodně lidí si myslí, že musíme mít i vlny, ale tak to úplně není,“ usmívá se sympatický Jihočech. „Nám stačí vítr, ten naštěstí v Čechách je. Někdy víc, někdy míň, ale je,“ vysvětlil, jak si vybral právě jachting. Když začínal, prakticky nebyla žádná struktura klubů. Jako třináctiletý odvážný kluk se často toulal kolem vody. U Lipna. „Viděl jsem lidi, kteří se pohybovali po vodě, naučil jsem se to taky. A když už jsem si myslel, že to umím, tak jsem se přihlásil na první závody na Lipně,“ vrací se do doby, kdy teprve sbíral rozum. „Rodiče mi pořídili první komplet vybavení, pak už to začalo.“ Karel Lavický je členem Yacht clubu DIM Bezdrev.

Na konci června přijel do svého domácího klubu YC DIM Bezdrev podpořit děti závodící v jachtingu na olympiádě dětí a mládeže, kterou letos hostil Jihočeský kraj. Ujal se společně s Jakubem Staříkem komentování olympijské regaty pro ČT sport a měl čas i na krátký rozhovor.

Proč se rozhodl ukončit kariéru? Odpověď jsme nabídli hned v úvodu tohoto článku. Pro svaz jachtařů vysvětlil: "Nejjednodušší odpovědí by byl můj věk. Ale těch důvodů je samozřejmě víc. Asi rozhodující bylo, že mi závodní windsurfing přestal přinášet takové potěšení jako dřív. Chyběla radost ze závodění, trénování a celého života kolem windsurfingu. A bez toho vrcholový sport nejde dělat, protože přípravou strávíte veškerý svůj čas. A já už bych chtěl čas věnovat rodině i dalším svým povinnostem."

Na jihu Čech je mezi sportovci velmi dobře známý i Karlův tatínek Pavel. Gymnaziální profesor, výborný lyžař, za úspěšného syna přebíral spoustu ocenění. Třeba i na vyhlášení ankety Sportovec Jihočeského kraje…

Karel Lavický se vyjádřil i k tomu, na který okamžik ze sportovní kariéry vzpomíná nejraději: "Je toho spousta – vzpomínek, závodů, tréninků, míst, která jsem navštívil, zážitků… Je těžké něco vybrat… Asi mým posledním závodem byla kvalifikace letos ve francouzském Hyeres a pamatuju si, že můj první závod se odehrál také v Hyeres v roce 2003. Vzal mě tam tehdy ostřílený laserista Honza Čutka jako mladého začínajícího windsurfaře." Právě při návratu z Heyres jsme čekali, že budeme hodnotit povedenou kvalifikaci. Nestalo se. I tak Karel Lavický zůstává velkou hvězdou nejen jihočeského jachtingu.

Karel Lavický S windsurfingem začal v roce 2000 v olympijské třídě Mistral One design. Od roku 2005 závodil ve třídě RS:X, ve které se zúčastnil olympijských her v Londýně 2012, v Riu 2016 a v Tokiu 2022. V roce 2019 zvítězil v anketě Jachtař roku. Od roku 2022 závodil v nové olympijské třídě iQFoil a pokusil se o kvalifikaci na OH 2024 v Paříži. V roce 2020 byl také reprezentačním trenérem SCM pro třídy RS:X a Techno 293. Na Lipně pořádá ve spolupráci s populárním barem Davida Neumanna Windy Point kurzy windsurfingu.