Jak jste se vůbec dostal ke canicrossu?
Je to delší příběh…
Povídejte…
Začátek byl tehdy, když moje mamka domů přivedla naši první fenku, amerického staforda. To je statné plemeno, kterého se každý bojí, i když neoprávněně, protože je to mírumilovný pes. Je to totiž hlavně o výcviku a postoji pána. Tehdy jsme potřebovali řešit výcvik a začal jsem si proto dávat dohromady, kde v okolí a jak se cvičí psi.
Co následovalo?
Zaujalo mě cvičení v Lužnici (obec osm kilometrů od Třeboně severním směrem – pozn. autora), kde se výcvik vede pozitivním posilováním psa. Pes si sám přijde na plnění cviků a není stresován, že by něco neudělal dobře a pak byl trestán. Zkrátka když udělá dobře, dostane odměnu. Když ne, bude se snažit dál, aby ji dostal. Navštívil jsem úvodní hodinu a bylo rozhodnuto.
A po jaké době jste tedy objevil canicross?
Asi po půl roce, co jsem chodil na cvičák. Postupně jsem se totiž zajímal o další aktivity a zjistil jsem, že se dá dělat se psem mnohem víc než jen cvičení poslušnosti. Z vyprávění jsem se dozvěděl o canicrossu, který se závodně provozuje převážně na severu Čech a k nám na jih se dostane jen různě amatérsky. Rozhodli jsme se založit jihočeskou skupinu a začít trénovat. Není to jen o tréninku se psem, ale i běžec – psovod musí být fyzicky zdatný.
Jak to?
Většina závodních tratí je v délce kolem pěti kilometrů a běhá se ve vysokém tempu. Dnes už máme vlastní skupinu a pravidelně se scházíme na běh nebo v posilovně.
Kde jste čerpal první informace o tomto sportu?
Úplně na začátku hlavně z vyprávění a pak internetu. Nejvíce mě zaujaly závody koloběžek, kterým se říká scooter a v budoucnu bych se chtěl této disciplíně věnovat, ale napřed musíte se svým psem zvládnout techniku běhu, tedy canicross, nebo naučit psa tahat při dogtrekingu, což jsou túry se psy. Sami chceme šířit tento sport po okolí a získat více členů, nebo se podílet na vytváření skupin vlastních.
Jak nyní probíhají tréninky?
Tréninky jsou v Lužnici, kde probíhá výcvik psů Jihočeské psí akademie. Dnes už máme tréninky rozděleny na skupiny, začátečníci a pokročilí. První krůčky jsou o tom, aby pes pochopil, že když má na sobě postroj a pán mu dá povel, aby správně táhnul. Různě dneska vidíte, že pes si jde svojí cestou a pán za ním vlaje. V canicrossu jde o souhru a kontrolovaný pohyb psa a běžce – psovoda.
V čem nejvíce?
Pes si musí zvyknout na břemeno, běžce za sebou (úsměv). Dále na ostatní psy, na diváky a postupně se připravit na přechod do druhé skupiny. Pokročilí už zvládají základy canicrossu a scházejí se ke společnému běhu, tady už začíná opravdová zábava. Hromadný start, vytlačování vašeho psa z trati jiným psem, štípání za běhu a jiné fauly, zkrátka je to maso. Ovšem vše musí probíhat bezpečně, žádné napadání jiným psem a podobně, pošťuchování je dovoleno.
Každý ze závodníků má svého psa?
Ano. Ani nevím, že by někdo běžel s jiným půjčeným psem. Běžec a pes na sebe musí být zvyklí, běžec dává povely ohledně změny trasy nebo vybízí psa k rychlejšímu běhu a pes je naučený reagovat na „smluvené" povely.
Jaké je potřebné vybavení pro canicross?
Krom tenisek a oblečení na běh je potřeba mít „sedák" podobný horolezeckému, vodítko s amortizérem neboli vodítko s gumou pro zmírnění nárazů mezi psem a psovodem a nakonec vhodný postroj pro psa.
Dáváte si v canicrossu nějaké cíle?
Samozřejmě, je to sport a já jsem soutěživý typ.
Plánujete se účastnit nějakého závodu?
Mám v plánu jich letos pár objet, ale většina oficiálních závodů se odehrává ve městech jako Praha, Brno, Ostrava a výše na sever, tak jsem navrhl, že u nás u Veselí nad Lužnicí jsou vhodné prostory a nabídl jsem i pomoc s realizací prvního jihočeského závodu.
Co vás k tomu vedlo?
Myslím si, že na pískovnách u města Veselí nad Lužnicí a obce Vlkov jsou k tomu vhodné prostory. Už se zde dělalo a dělá několik závodů různých druhů. Jako třeba známý Betonový muž a žena. Pískovny jsou dobrá lokalita a podobný závod se tam nechá dobře zorganizovat.
Vy sám se postavíte na start?
Ano. Půjde o premiéru i pro mě. Zatím jsem viděl jen videa na internetu, kde se na startovní pole hromadného startu postaví padesátka běžců se psy. Tak uvidíme, jak se nám povede, tréninky probíhají v malé skupině, snad nebude tréma a nezaspíme start. S časem si teď moc hlavu nelámu, váhově budeme patřit do nejvyšší kategorie váhy psa a tam jsou nadupaní závodní psi. První závod si chci hlavně užít a okusit závodní atmosféru.
Při pořádání si dáváte nějaké ambice?
Tímto závodem se chceme uvést do celorepublikového seriálu závodních psích spřežení. Letos u nás půjde jen o běh, v seriálu jde i o závody kol a koloběžek s jedním nebo se dvěma psy. Hlavně jsou tyto akce navštěvovány i oddíly ze Slovenska, Rakouska a Polska. Média o tyto závody jeví zájem, to napomůže ke zviditelnění tohoto sportu na jihu Čech a hlavně města Veselí nad Lužnicí. Letos bychom rádi uvítali na startu alespoň padesátku závodníků, účast přislíbili i běžci navštěvující mistrovství světa v tomto sportu.
Jaké budou podmínky k účasti?
Účast je podmíněna přihláškou a zaplacením startovného. Jeho výši ještě řešíme. Přihlášky budou na všech webech týkajících se psího spřežení a na webových stránkách jihočeské psí akademie. Další podmínkou je platný očkovací průkaz. Na místě bude veterinář ke kontrole průkazů a způsobilosti psa k závodu.
S přípravou vám bude někdo pomáhat?
Hlavní trenér Honza Hladký, už se pár závodů zúčastnil, a navíc pořádá s manželkou Terezou dogtrekingové akce, takže hlavně on vše organizuje a úkoluje ostatní. Já mám výhodu při tomto plánovaném závodu, že vím, kam zajít, a proto mám na starost lokalitu a vše kolem. Ostatní ze skupiny se starají o propagaci a sponzoring, bez něj by se tato akce ani nemohla uskutečnit, jde o nevýdělečný závod pro organizátory a z vlastních zdrojů se vše nepokryje.
Přítomnost zvířat přináší také nějaké náležitosti?
Určitě. Všichni závodní psi se musí prokázat platným očkovacím průkazem a pes musí být klinicky zdráv. Pro návštěvníky, kteří dorazí se svými mazlíčky a budou se chtít závodu zúčastnit, nebo se třeba jen pohybovat v blízkosti závodních psů, platí stejná pravidla. Vím, nikdo z nás asi nechodí venčit s očkovacím průkazem, ale je to jako s výstavou. I zde budou závodní plemena a nemůžeme riskovat například napadení psa od jiného neočkovaného psa.
Jakou máte představu o trati?
Start a cíl plánujeme na cestě nad hlavní pláží. Závod bude odstartován směrem na Vlkov kolem písečných dun a oběhne se velká pískovna, trať bude mít něco kolem čtyř a půl kilometru. Terén by měl všem vyhovovat, nejvíce se těším na část po okraji pole, kde se budou boty obalovat blátem, a to zahýbe s časy.
Plánujete nějaké kategorie?
Závod bude rozdělen do několika kategorií. Od mládeže po seniory a samozřejmě podle pohlaví běžců. Běžně se dělají hromadné starty, ale soutěží se hlavně podle váhy psa, do pětadvaceti kilo a nad pětadvacet kilo. Aby vše bylo spravedlivé pro všechny. Navíc bude možné na místě přihlásit štafety, takový neplánovaný závod a pro veřejnost bude připravena ukázková trať, kilometrová pro dospělé a pro ty nejmenší poloviční.
Kdy se závod uskuteční?
Vše je plánováno na sobotu 12. dubna.
Může na závod přijít i širší veřejnost?
Chceme ji právě oslovit a pozvat. Rádi bychom docílili toho, aby si lidé uvědomili a poznali, co vše je možné se psem dělat. Že je možné i něco jiného, než s ním pouze chodit kolem paneláků a nechat jej volně pobíhat. Tento sport je o běhání pána a psa, kdy jsou k sobě připoutáni vodítkem a pes využívá svoji energii k tahu a rychlejšímu běhu závodníka. Unavíte svého psa a sami uděláte něco pro své zdraví. Canicross je tak spojení venčení psa s užitečným. Na místě bude možnost se seznámit s vybavením pro tento sport.
Může se tedy někdo přidat rovnou také na start?
Je potřeba alespoň trochu aktivně sportovat. Ono totiž uběhnout čtyři kilometry vypadá jako hračka. Ale když pes nabere tempo, tak vás táhne slušnou rychlostí, pokud neběžíte s čivavou. (úsměv) Také je potřeba, aby pes zvládal tahání a reagoval na povely. Kdo přijde nově, myslím, že se pro něj nabízí ideálně kilometrová trať na zkoušku. Ale kdo si bude věřit, tak proč ne.
Co je canicross?
Jednoduše řečeno běhání se psem a tedy spojení příjemného s užitečným. „Když se řekne, že canicross je běh se psem, většina lidí si ho potom představí jako takové komplikovanější venčení. Ten opravdový canicross je ale souhra psa a člověka. Jde o to naučit psa tahat a pak toho využít k rychlejšímu běhu. A to je zážitek," přibližuje Šimon Cipro, který bude jedním z nejzkušenějších závodníků na startu závodu, který se 12. dubna uskuteční u Veselí nad Lužnicí.
Jihočeská psí akademie
Jihočeská psí akademie je soukromé cvičiště a zabývá se tréninkem psích sportů, výchovou a poslušností, ale i přípravou psů na výstavy, pořádáním závodů, jednodenních a víkendových seminářů a v neposlední řadě také pořádáním přednášek.
„Trénink psů, ať už sportů či poslušnosti, u nás probíhá metodikou pozitivního posilování. Naši trenéři pravidelně absolvují semináře a přednášky předních českých i zahraničních odborníků," představuje Tereza Hladká, hlavní trenér a majitel akademie.
Cvičiště Jihočeské psí akademie se nachází v obci Lužnice (mezi Třeboní a Lomnicí nad Lužnicí).