Obraz Vincenta van Gogha skrýval tajemství. Odhalil ho rentgen díla

Muž v klobouku se širokou krempou a šátkem na krku upřeně hledí na zadní stranu plátna. To je popis dosud nově objeveného autoportrétu Vincenta van Gogha, jedné z nejpopulárnějších a nejvlivnějších osobností západních dějin umění. Autoportrét se více než půl století skrýval očím návštěvníků ve sbírce Skotské národní galerie.

Vandal hodil dort na obraz Mony Lisy. Zveřejněné podrobnosti útoku baví i šokují

„Bylo to naprosto vzrušující,“ řekla pro The Guardian Lesley Stevensonová, vedoucí konzervátorka obrazů v dané instituci, o okamžiku, kdy rutinní konzervační rentgenový snímek jiného van Goghova obrazu, Hlava rolnické ženy, odhalil tento mimořádný nález na zadní straně plátna, skrytý více než sto let pod vrstvami lepidla a kartonu.

Podle Stevensonové od malého skromného obrazu, který v roce 1960 galerii daroval edinburský právník Alexander Maitland, v galerii nic neočekávali. Byl rentgenován v rámci katalogizace a přípravy na letní výstavu francouzského impresionismu Královské skotské akademie. Ačkoli totiž byl van Gogh Holanďan, většinu své umělecké kariéry strávil ve Francii.

Náhodný objev

Rentgenové desky se zpracovávaly ve staromódní temné komoře, a když se Stevensonová podívala na snímky, uvědomila si, že se dívá na tvář samotného van Gogha. „A hle! Z rolnické ženy toho moc nevidíme, ale co vidíme, je olovnatá běloba, mnohem těžší pigment, který používal na obličej, a který se objeví poté, co rentgenový snímek projde kartonem,“ popsala.

Zbraň, kterou se nejspíš zabil van Gogh, se vydražila za více než čtyři miliony

Další výzkum naznačil, že obraz je jedním ze série experimentálních autoportrétů. Existuje pět podobných děl, vystavených ve van Goghově muzeu v Nizozemsku, namalovaných na zadní straně dřívějších pláten z doby, kdy žil v Nuenenu na jihu země, od prosince 1883 do listopadu 1885. Tam vytvořil řadu obrazů s rolníky, které byly přípravou na jeho rané mistrovské dílo Jedlíci brambor, namalované v roce 1885.

Frances Fowleová, vedoucí kurátorka pro francouzské umění, uvedla pro The Guardian, že „tento objev přispěl k našemu poznání klíčového období Van Goghova uměleckého vývoje, kdy se poprvé setkal s díly francouzských impresionistů poté, co se v roce 1886 přestěhoval do Paříže. Tam ho podporoval jeho bratr Theo a tam narazil na avantgardní umělce, jako byli Henri de Toulouse-Lautrec a Émile Bernard“.

Inspirován Georgesem Seuratem a Paulem Gauguinem si osvojil barevnější a expresivnější styl malby, poprvé experimentoval s lomeným štětcem, používal sám sebe jako model a kvůli úspoře peněz znovu používal plátna. „Toto období, kdy začal vytvářet autoportréty, bylo klíčové pro vývoj jeho vyzrálého stylu, jelikož začal experimentovat s vlastním osobitým tahem štětce. Van Gogh byl velmi nezávislý myslitel a svůj radikální nový styl tak rychle rozvinul,“ vysvětlila Fowleová.

Náročný proces odhalování

Nyní konzervátoři zahájí proces odhalování autoportrétu, který je v nejistém stavu pod vrstvami lepidla a kartonu, a zároveň zachovají původní malbu. „Je to jako vstoupit do neznáma,“ řekla Stevensonová. „Výzvou bude odstranění lepidla z vrstev olejové barvy, přičemž se využije rozdíl v rozpustnosti lepidla na živočišné bázi a olejové barvy,“ popsala chystaný proces.

„Objev nového díla je mimořádný. Cokoli, co nám poskytne více informací o umělci, je obrovským bonusem. Také se ukazuje přínos technologické analýzy, díky které můžeme stále objevovat nové věci,“ dodala konzervátorka obrazů.