Neandrtálci možná vůbec nebyli primitivní. Dokládají to výsledky nové studie, která zjistila, že s chutí konzumovali mořské plody. Ty jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které jsou důležité pro růst mozku.

Jste příznivci tzv. paleo stravy? Tak opatrně, skutečná strava našich dávných předků moc zdravá nebyla
Pravěké odpadky vydaly tajemství. Lidé pravidelně s jídlem konzumovali jed

Archeologové bádali v lokalitě Gruta da Figueira Brava u Lisabonu. Kromě kamenných nástrojů a dřevěného uhlí zde našli mušle, škeble a hlavně velké množství zbytků ulit kraba německého, latinským názvem Cancer pagurus.

Tento krab žije v Severním moři, severním Atlantiku a Středozemním moři. Dodnes ho hojně konzumují ve Španělsku, Portugalsku, Itálii a Francii. Neandrtálci lovili hlavně větší dospělé kraby, z každého pak měli kolem 200 gramů masa.

Zdroj: Youtube

Kraby si opékali na ohni

Neandrtálci možná kraby lovili podobně jako domorodé skupiny po celé Severní Americe. Ty chytaly kraby v době odlivu pomocí oštěpů v mělkých skalních jezírkách poblíž jeskyň.

Ovládnutí ohně ukázalo našim předkům cestu k úplně novým světům
Kdy začali pravěcí lidé používat oblečení? Nejnovější objev přepisuje dějiny

Stopy na krunýřích krabů naznačují, že je naši předci jedli podobně, jak je lidé konzumují dnes. Neandrtálci ale k rozbíjení krunýřů používali spíše kamenné nástroje, zatímco dnes milovníci mořských plodů využívají kovová kladiva a příbory.

Vědci rovněž našli na krunýřích černé stopy naznačující způsob přípravy krabů. Pravěcí lidé je podle expertů opékali na žhavých uhlících při teplotě až 500 stupňů Celsia a poté je rozlomili, aby se dostali k vařenému masu. „Jestli takové potraviny vnímali jako chutné, zda mořské plody odrážely nějaký druh slavnosti, přidávaly sociální hodnotu tomu, kdo je sklízel, nebo měly jiný význam spojený s konzumací, je mimo naše chápání,“ uvedli vědci ve studii publikované v časopise Frontiers in Environmental Archaeology.

Archeologové také naznačili, že byli pravěcí lidé schopni lovit širokou škálu zvířat a přizpůsobovat se různým prostředím.

Neandrtálci nebyli primitivní 

Konzumace krabů neandrtálci vypovídá podle odborníků také o inteligenci našich předchůdců. Vědci si až donedávna mysleli, že chuť na mořské plody (které jsou přirozeným zdrojem důležitých výživných látek) byla jedinečná pro druh Homo sapiens. A ten tím pádem byl chytřejší, než již vyhynulí pravěcí lidé.

Tak to ale není. „Naše výsledky jsou dalším hřebíčkem do rakve zastaralé představy, že neandrtálci byli primitivními obyvateli jeskyní, kteří se sotva dokázali uživit těly ulovených velkých zvířat,“ citoval portál CNN autorku studie a postdoktorandku z Katalánského institutu paleoekologie a sociální evoluce člověka ve španělské Tarragoně Marianu Nabaisovou.

Výstava Měnící se svět v Muzeu východních Čech přibližuje přechod člověka od lovu a sběračství k mnohem efektivnějšímu zemědělství.
Pravěk nebyl jen boj o holý život. Na menu byl i kančí gulášek s bylinkami

Podle portálu iflscience ale dodala, že podobné zastaralé názory se přeci jen mohou do určité míry vztahovat na neandrtálské populace z doby ledové. Rozhodně ale ne na ty, které žily na jižních poloostrovech. Ty už jedly mnohem "moderněji", čímž výrazně vývojově pokročily. „Společně se souvisejícími důkazy o rozsáhlé spotřebě slávek, škeblí a řady ryb naše údaje vyvrací představu, že mořské potraviny hrály významnou roli ve vzniku domněle vyšších kognitivních schopností u raně moderních lidských populací subsaharské Afriky,“ dodala vědkyně.

Už minulé studie zaměřené na potravu neandrtálců navíc zjistily, že pravěcí lidé dokázali zabít obří slony anebo vařili jídla, ve kterých kombinovali rostliny a luštěniny. Podle vědců je tedy třeba se zbavit stereotypů o neandrtálcích, kteří byli nakonec stejně inteligentní, kreativní a emocionálně citliví, jako my. Ve skutečnosti někteří odborníci tvrdí, že bychom neandrtálce měli brát jako svůj poddruh.

Maso velkých savců ale i houby

Neandrtálci jsou pravěkou formou člověka. Jejich původ je dle dnešních teorií spjat s evolučním skokem, ke kterému došlo před 800 tisíci lety v Africe. Před 114 až 131 tisíci lety pak evropští neandrtálci pronikli až do střední Asie. Vyhynuli před 40 tisíci lety.

Byli podobně zruční jako moderní lidé té doby, používali pěstní klíny, dřevěné a kostěné nástroje. K výrobě i k vaření používali oheň. Živili se masem velkých savců, srstnatých nosorožců, mamutů, sobů nebo divokých koní a ovcí. A také, jak je dle nejnovějšího výzkumu jasné, mořskými živočichy. Někdy jedli ale i lesní mech, houby nebo piniové oříšky.