Záhady, zločiny a soudní procesy, které změnily chod dějin. To je videopodcast Jaroslava Krupky s názvem Dějiny temné a tajemné, který se na webu denik.cz těší už druhým rokem mimořádné oblibě. Další tisíce lidí ho sledují na Facebooku.

Přijďte na křest knihy Dějiny temné i tajemné od Jaroslava Krupky

  • 11. dubna 2024 od 16.30 Kavárna Langhans, Vodičkova 37, Praha 1
  • Kmotr: herec Tomáš Karger

Tušil jsi, že záhady budou mít u čtenářů takový úspěch?
Opravdu jsem doufal, že historické příběhy čtenáře zaujmou i v téhle podobě, protože už dřív se na stránkách Deníku dobře četly a nadále čtou. Příležitost vyprávět je i formou podcastu a videopodcastu mě nadchla, protože mi dala možnost propojit práci s mými celoživotními koníčky, což je amatérské divadlo a historický či přesněji řečeno scénický šerm.

Jak to celé vlastně vzniklo?
Vlastně ani nevím. Zájem o historii a trochu i o tajemno se u mě určitě rozvíjel už od dětství, na čemž měly tehdy obrovskou zásluhu knihy Václava Cibuly Pražské pověsti a Pražské figurky ilustrované Cyrilem Boudou. Cibulův způsob psaní jsem naprosto miloval a Boudových ilustrací jsem se současně trochu bál, což byla naprosto přesná kombinace na to, aby mě to zaujalo. Svůj vliv ale mělo trochu i to, že jsem u babičky s dědou a u své pratety viděl obrázek jednoho a téhož mladého muže ve dvou různých uniformách, a dozvěděl se, že to byl můj prastrýček, který během první světové války zběhl z rakousko-uherské armády k československým legiím a padl v bitvě u Zborova, a že psal prý domů krásné dopisy. Chtěl jsem si ty dopisy jednou přečíst a nějak vyprávět jeho příběh. A po mnoha letech se mi to splnilo.

Ve Vltava Labe Media jsem o historii začal psát nejdříve pro Dotyk.cz. Zjistili jsme, že tyto texty mají u čtenářů docela ohlas, tak jsem jich postupně psal víc a víc, a pak už se na to organicky navalovaly další věci.

Jaké pevnostní brány měla nebo má Praha a jaké příběhy jsou s nimi spojeny?
PODCAST: Dějiny temné i tajemné. O pražských hradbách a pevnostech

Co tě na historii baví a zajímá nejvíc?
Že můžu různé nové informace, které si o historických událostech zjišťuji, konfrontovat i s dávnými vzpomínkami na to, jak se o nich psalo v mém dětství. To byl ještě hluboký socialismus, co mi o nich navíc říkali rodiče, prarodiče a další lidé, co na mě v tom věku měli vliv, a že to není něco, co je mrtvé – naopak mám pocit, že náš pohled na historii docela zásadně ovlivňuje náš každodenní život.

Zdroj: DeníkSledujte podcast Dějiny temné i tajemné

Známé i odvrácené stránky dějin, zajímavé historické příběhy, neopakovatelné lidské osudy, vraždy, války, katastrofy i dávná rodinná mikrodramata. To vše v původním podcastu Deníku, sledujícím a zkoumajícím tajemnou i temnou tvář lidských dějin.

Podcast Jaroslava Krupky nabízí desítky mrazivých příběhů a další pro vás chystá. Poslechnout si je můžete na webu denik.cz/podcasty, na všech obvyklých platformách a na facebookové stránce pořadu.

Nový díl Dějin temných a tajemných vychází každý týden. V Deníku se ale kromě toho věnuješ také české a světové historii, vědě a fake news. Jak to všechno stíháš? Spíš někdy?
To je docela trefná otázka, protože mám zřejmě kvůli jedné zdravotní epizodě spojené s delším pobytem v nemocnici opravdu trochu narušené spaní, takže jsem občas vzhůru třeba už od tří ráno. To ale nepíšu ani se k tomu nepřipravuji, spíš vyrážím na dlouhé procházky po Praze a okolí spojené s cestou do práce a fotím si svítání na různých zajímavých místech. Na Facebooku jsem si z toho udělal cyklus Ranní cesty do práce, kde k těm fotkám přidávám různé historické, literární či jiné citáty. Má to docela ohlas, ale vzniklo to úplně mimoděk.

Vůbec nejvíce proslavil londýnskou Metropolitní policii alias legendární Scotland Yard případ Jacka Rozparovače – jakkoli se jej policejním inspektorům nakonec nepodařilo vyřešit
Legendární Scotland Yard proslavil neúspěch. Inspiroval i slavného spisovatele

Jestli jsem správně počítala, vyšlo už skoro sedmdesát příběhů. Je ještě kde brát? Nebylo už všechno zajímavé odhaleno? Kde vlastně ty příběhy hledáš?
Nikdy nebude všechno odhaleno, pořád bude co objevovat. Historie je současně bezedná studna i neuvěřitelně živý a neustále kvetoucí a plodící strom, zásoba historických příběhů je nevyčerpatelná. Kam se hrabe ropa a plyn.

Jakou největší „záhadu“ se ti povedlo rozlousknout? A je nějaká, která ti doteď nedá spát?
Já zas až tak moc nevěřím na záhady, léta novinářské praxe mě vedou spíš ke skepticismu, navíc u řady „záhad“ si lze všimnout, že prostě byla období, kdy byl právě jejich typ v módě. Třeba v 50. letech minulého století lidi fascinovala blížící se možnost letů do vesmíru, takže noviny byly plné pozorování UFO. V určitém období 20. let zase lidi fascinoval fenomén poltergeist, svou éru popularity si užily i duchařské seance a podobně. Takže to mě vlastně zas tolik nebere.

Kniha Jaroslava Krupky Dějiny temné i tajemné.Kniha Jaroslava KrupkyZdroj: Deník/Jakub VítekSpíš jsem rád, když se mi podaří objevit nějaký opravdu zajímavý lidský osud nebo příběh, který není úplně obecně známý, ale něčím mě chytí a říkám si, že by ho lidé vlastně měli znát. Dva takové příběhy jsem měl i v rodině, jeden jsem už zmiňoval, příběh svého prastrýčka legionáře Františka Alexandra Maxy, tím druhým byl příběh ředitele příbramského gymnázia z doby protektorátu Josefa Lukeše, který byl příbuzným mé prababičky a za heydrichiády byl popraven – přičemž jeho osud a okolnosti jeho popravy inspirovaly vznik slavné povídky a ještě slavnějšího filmu Vyšší princip. Osobně mám moc rád také příběh moravského kronikáře Josefa Župky, po jehož zveřejnění mi přišlo několik opravdu vřelých reakcí od lidí, kteří si pana Župku pamatovali a skutečně s láskou na něj vzpomínali.

Pokud jde o to, která záhada mi nedá spát, strašně rád bych se dozvěděl, kde skutečně skončily lebky českých pánů sťatých na Staroměstském náměstí. Přijde mi totiž, že to je záhada, která by se ještě rozlousknout dala, ty lebky jsou nejspíš skutečně dodnes někde ukryty a zachovány, a jejich někdejší nositelé by si zasloužili, aby byl jejich příběh dopovězen.

Jan Roháč z Dubé byl oběšen na nejvyšším břevně třípatrové šibenice, oděný do červeného roucha a spoutaný pozlacenými okovy
PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Nejkrvavější pražská poprava

Bývá to někdy dobrodružství? Byl jsi někdy při svých „pátráních“ dokonce v nebezpečí?
To ne, nejvíc se toho najde v archivech a knihách a archiváři i knihovníci jsou zcela mírumilovní lidé. Adrenalin si užívám spíš u rubriky Deník proti fake news, tam to někdy trochu divočejší je, ale u psaní o historii bývá jediným důvodem k obavám reakce čtenářů, kteří jsou velmi pozorní a často velmi sečtělí i znalí, a neopominou upozornit na jakoukoli chybu.

Jaroslav Krupka v centrální redakci Deníku v Praze.Jaroslav Krupka v centrální redakci Deníku v Praze.Zdroj: Jan HerzánMy tě v redakci ve dnech natáčení podcastu často vídáme v dobových kostýmech. Co všechno už sis kvůli pořadu na sebe vzal? A kde ty kostýmy sháníš?
Zatím těch kostýmů bylo asi devět nebo deset a mám je právě díky historickému šermu spojenému s divadlem, čemuž se věnuju, ehm, už pětatřicet let. Občas říkám (a obávám se, že to ani není nadsázka), že můj historický šatník je o dost bohatší než normální šatník občanský. Za ta léta už znám řadu skvělých řemeslníků, obuvníků, krejčích, švadlen, kloboučníků, výrobců zbraní i zbrojí, kteří pro nás tyhle věci vyrábějí, baví mě pořizovat si občas něco dalšího, ale začíná mě dost limitovat prostor. Třeba páté sedlo už opravdu nevím, kam bych dal.

Co ti na Dějiny temné a tajemné píšou čtenáři? Který z příběhů u nich vzbudil největší ohlas?
Těžko říct, který největší, byla jich řada. Hodně čtenářských reakcí vždycky vzbuzují takové ty příběhy či dějinné události, které jsou vnímány hodně kontroverzně. Klasickým příkladem je třeba příběh bratří Mašínů nebo dění na Volyni během druhé světové války. Osobně mě potěšilo, že se dost četl i příběh Jany z Arku, což samozřejmě není žádné tajemné odhalení, ale mám s touto francouzskou národní hrdinkou spojeny své začátky v historickém šermu, protože první hra, které jsem se účastnil, byla právě o ní. Jako student žurnalistiky jsem pak procestoval stopem po Francii řadu míst poznamenaných její přítomností, a navíc jsem se k ní po letech vrátil vlastním scénářem ke scénickému vystoupení, které jsme uvedli před osmi lety. A přijde mi, že její příběh je inspirativní dodnes, dnes možná více než kdy jindy.

Panna přísahá, že vzbudí takový válečný ryk, jaký nebylo po tisíc let slyšet ve Francii, sdělila Jana z Arku v dopise okupační anglické armádě. Její příklad vrátil Francouzům odvahu, nakonec se však stala nepohodlnou a skončila v rukách svých nepřátel
PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Život a smrt Panny orleánské

Dostáváš od čtenářů tipy, kam by ses měl podívat příště?
Tipy dostávám a jsem za taková upozornění vždycky moc vděčný. Třeba jsem se tak dostal k případu dost zapomenuté mnohonásobné vraždy studentů z roudnického gymnázia, také příběhu z doby heydrichiády, který je podstatně méně známý než Vyšší princip.

Nedávno se Dějiny temné a tajemné dočkaly knižní podoby. Už 11. dubna tě čeká křest. Co všechno se do knihy vešlo?
Čtenáři v ní najdou dvacet příběhů z českých dějin, které jsou vždy spojeny s nějakým zločinem a většinou i záhadou. A to jak z dávnější minulosti, tak i z 20. století. Zvlášť ty příběhy uplynulého století mě zaujaly, protože to není tak dávno, stále ještě žijí lidé, kteří je mohou pamatovat, a přitom se udála řada věcí, o nichž se mnoho neví a příliš nepíše. Téměř každý ví třeba o tom, že Oskar Schindler, proslavený Spielbergovým filmem Schindlerův seznam z první poloviny 90. let, dovezl Židy z nacistického koncentračního tábora Plašov na území okupovaného Polska v závěru války na Moravu do bývalé textilky v Brněnci, ale už se tolik neví, jak dobrodružný a bohužel tragický byl příběh jejího předchozího majitele, po němž na území protektorátu pátral britský špion. Další záhada s tragickým vyvrcholením se pojí s Pražským povstáním v květnu 1945, kdy zmizela dodnes nevyjasněným způsobem těla 19 zajatých rukojmích z bojů o Dejvické nádraží. Zvláštní je i případ poválečného vraždění na zámku Kunštát, k němuž se stále objevují nové a nové informace. Ale tak bychom mohli pokračovat dlouho. Tajemno totiž nekončí, tajemno trvá.

Jaroslav KrupkaJaroslav KrupkaZdroj: Deník

Autor podcastového seriálu Dějiny Temné i tajemné Jaroslav Krupka

Jaroslav Krupka vystudoval obory masová komunikace a žurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Během studií přispíval do časopisů Kinorevue, Tvar, Mladý svět a Týden.

Od roku 1994 pracoval v časopise Strategie zaměřeném na masovou komunikaci, kde postupně působil jako redaktor, editor a vedoucí příloh. Několik let byl také redaktorem a editorem Lidových novin a zástupcem šéfredaktora odborného časopisu Marketing & Media a internetového webu Médiář.

Je autorem knih Česká reklama - od pana Vajíčka po falešné soby a Český historický šerm - ze suterénu až na hladiny oceánů.

Do vydavatelství regionálních deníků Vltava Labe Media nastoupil v roce 2017 a věnuje se zejména české a světové historii, ale také vědeckým tématům a odhalování falešných zpráv. Vedle psaní pro Deník připravuje pravidelně podcast Dějiny temné i tajemné, jehož tvorba položila základy k jeho další, v pořadí již třetí knížce.

Při vyprávění historických příběhů mu hodně pomáhají jeho celoživotní koníčky, scénický šerm a historické vojenství. Rád se také toulá českou krajinou za mokřady a tůněmi, jež by mohly být domovem pro silně ohrožené žáby kuňky, na něž si z dětství pamatuje jako na své věrné kamarádky, a rád by přispěl k jejich záchraně.