Během pár minut přijíždějí policisté Jaroslav Král a Miroslav Borůvka z obvodního oddělení 
v Divadelní ulici. Dívce se ještě předtím podaří vyškrábat 
se z vody ven, na samostatné opuštění rybníka už jí však nezbývají síly. Policisté v mžiku prozkoumají terén a první se pak rychle vrhá na led. Druhý mu po celou dobu bude krýt záda.

„Když jsme přijeli, viděli jsme dívku jak leží na břiše 
na ledě a volá o pomoc. Protože jsem lehčí než kolega, šel jsem na led já. Šoupal jsem 
se k ní a pořád na ní mluvil. Říkal jsem jí, ať  nic nedělá, že 
se o ni postarám. Když jsem 
se k ní dostal, chytil jsem jí 
za ruce. Byla v šoku, podchlazená a klepala se zimou. Spolupráce s ní byla v rámci možností dobrá," popisuje  nadstrážmistr Jaroslav Král.

Než se policista dostane s dívenkou k břehu, přijíždí na místo druhá hlídka. Tvoří ji policisté Grzegorz Žywczok a Alena Mládková. Také oni 
se okamžitě zapojují do záchrany. „Než přijela druhá hlídka, snažil jsem se prošlapávat led u břehu, aby kolega věděl, kudy se bezpečně dostane ven. Led byl totiž hodně tenký a nikoho by neunesl. Začal jsem se bořit do bahna. 
Po příjezdu druhé hlídky  jsme  k sobě navázali svetry a jimi jsme pak dívku vytáhli ven," pokračuje podpraporčík Miroslav Borůvka.

Někoho by v tuto chvíli mohlo napadnout, proč zachránci nepoužili k vytažení třeba lano z auta. Na tuto otázku existuje jednoduchá odpověď. Jednak policisté nesmějí tahat služební vozidla na laně, takže je ani nemají k dispozici. I kdyby lano náhodou měli, stejně by ho v tu chvíli nevyužili. Miroslav Borůvka by pro něj totiž musel běžet do auta 
a to by bylo nebezpečné.

Musel by totiž na chvíli spustit z očí kolegu i zachraňovanou holčičku, pod nimiž se každou vteřinou mohl propadnout led. A to by v dané situaci rozhodně nebylo dobře. Dalším hlediskem je i délka lana, která je přibližně stejná, jako délka dvou svázaných policejních svetrů. Lano by tedy v zásadě nic neřešilo. 

„Když jsem se plazil ke břehu, kolega 
na mě zavolal, že navázali svetry a mám je po své levé ruce. Celou dobu se pode mnou houpal a praskal led. Byl jsem tedy rád, když jsme se konečně dostali ke břehu. Kolega dívenku vytáhl, vzal ji do náručí a pak si ji převzali hasiči," dodává zachránce Jaroslav Král. Když dívenku prohlédli lékaři v sanitce, s úlevou zjistili, že jí nic není.

Policisté Grzegorz Žywczok a Alena Mládková ji proto následně odvezli domů k rodičům. Zachránci se mezitím jeli převléct na služebnu. Oba skromně říkají, že na svém odvážném jednání nic mimořádného nespatřují, stejným způsobem by se určitě zachovali i v civilu.

Za obdivuhodný naopak považuje jejich výkon jihočeský policejní ředitel Radomír Heřman. Ten našemu Deníku řekl, že chce všechny čtyři zúčastněné táborské policisty začátkem příštího týdne osobně navštívit a zároveň jim předat slavnostní medaile krajského policejního ředitelství.

„Klobouk dolů, byl to precizní zákrok, přesně takhle to má být. Jejich jednání si velice považuji a cením, a to nejen z profesního hlediska jako jejich nadřízený, ale i z normální lidské stránky. Opravdu mi tím udělali velkou radost," nešetřil policejní šéf slovy chvály.