Jsou to hrdinové nedělních polských voleb, polského boje za udržení unijního pojetí demokracie, která to měla po osmi letech vlády Jaroslawa Kaczynského skutečně nahnuté. Tisíce a tisíce polských voličů stály ve frontách, aby mohly ve volbách odevzdat svůj hlas. Na některých místech i dlouhé hodiny poté, co v neděli v devět večer volby oficiálně skončily.

Odpoledne se navíc v Polsku rychle ochladilo, babí léto řeklo své poslední slovo v sobotu.

Stát v tomhle počasí, kdy ještě navíc někdy občas ledově sprchlo, bylo skutečně statečné. Zvláště, když se už po uzavření volebních místností a povolebních průzkumech mohlo zdát, že už je z pohledu polské opozice vyhráno a vlastně není už o co bojovat. Ti Poláci, kteří přesto ve frontách před volebními místnostmi vytrvali, nechtěli nic ponechat náhodě.

Výsledkem je největší volební účast v dějinách demokratického Polska. K volbám přišly čtyři pětiny polských voličů. Navíc tak, že vládou Práva a spravedlnosti politicky účelově nachystané referendum, které mělo rozhodovat o zákazu privatizace státních podniků, důchodovém věku a plotu na hranici s Běloruskem, většinou moudře ignorovali. A s účastí kolem třiceti procent, dvacet procent pod hranicí platnosti, ho učinili neplatným.

Voličská účast je možná to nejdůležitější, co bychom si my Češi z výsledku polských voleb měli vzít. A varování, že pokud se k moci dostanou, jako v Polsku, politici s autoritářskými sklony, schopní nedodržovat pravidla demokracie, je třeba obrovské úsilí, aby se demokracie před nimi zachránila a dostala šanci k obnově.

V české situaci je to vzkaz o to složitější, že ODS jako hlavní vládní strana se už roky s Jarosławem Kaczyńským a jeho Právem a spravedlností (PiS) na evropské úrovni spojuje. Doma v Česku občanští demokraté přešlapy Práva a spravedlnosti osm let omlouvají nebo dělají, že je nevidí.

Teď mají mezi nyní vítěznými polskými demokraty z ostudy kabát. Premiér a šéf ODS Petr Fiala bude k Donaldu Tuskovi, svému pravděpodobnému novému polskému protějšku, velmi obtížně hledat cestu. Tento rozměr hlavní a nejsilnější české vládní strany by neměl být přehlížen, protože zpochybňuje celý demokratický étos současné české vlády. Étos, díky němuž před dvěma roky vyhrála pětikoalice volby nad Andrejem Babišem. I podle jejích hesel jiným, ale podobně velkým nebezpečím pro demokracii, jako v Polsku Právo a spravedlnost, spojenec českých Občanských demokratů. Tyto dvě věci prostě nejdou dohromady.