Ve stínu balíčkové bitvy se děje spousta zajímavých věcí. Z hlediska úspor za 150 miliard vypadají nicotně, ale když je poskládáme vedle sebe, kdekdo by se výslednému součtu divil. Třeba taková elektronická evidence tržeb (EET). Koalice ji zrušila, protože s ní přišla Babišova vláda. Podle ODS šlo o šikanu podnikatelů, takže její konec slíbila před volbami.

Jenže před těmi se zavázala i k tomu, že nebude zvyšovat daně. V navrženém konsolidačním balíčku tak ale činí s velkou vervou. Zdůvodňuje to nutností šetřit, neboť schodek státního rozpočtu je děsivý. Tím spíš by Fialovi ministři měli dbát na co nejlepší výběr již existujících berní. Opozice mluví až o čtyřicetimiliardovém výpadku, protože elektronické účtenky mnozí prodejci nahradili výhrůžným oznámením: Jen hotově. Stát se zcela zbytečně připravuje o miliardy, které pak horko těžko hledá v kapsách zaměstnanců a firem.

Pokud Celní správa vyžaduje od importérů prohlášení o bezdlužnosti včetně písemného dokladu od všech zdravotních pojišťoven (ty ho logicky lidem, kteří nejsou jejich klienty, odmítají vydat), pak oč jiného jde než o tupou byrokratickou buzeraci? O absurdním nahrazování rodných čísel bezpohlavními identifikátory a miliardách na to vyčleněných ani nemluvě.

Podobně se to má s úpornou, leč nenaplněnou snahou umožnit matkám malých dětí návrat do práce. Pestrá nabídka míst ve školkách, dětských skupinách, zkrácených úvazků nebo home office by měla být naprostou samozřejmostí. Jenže není. Kapacity předškolních zařízení jsou omezené, podmínky pro skupinové hlídání striktní. Jedním z důvodů jsou drakonické hygienické předpisy, které výrazně prodražují výstavbu školních budov. Požadovaný počet toalet, oplocených zahrad či výlevek na patře zvedá náklady do nesmyslných výšek. „Doplnění umyvadla do třídy vyjde na zhruba 45 tisíc korun,“ uvedla na pondělním kulatém stolu ke změně příslušné vyhlášky pirátská místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová.

Efektivní předpis by měl být na světě ještě letos. Totéž se týká sousedského hlídání. Čím jednodušší budou regule, tím větší bude přínos chystaného zákona. Neb, jak připomněla Richterová, v oblasti předškolní péče je český přístup zhruba o třetinu přísnější než v dnešním Německu(!).

Stát, který je posedlý zásahy do fungování rodiny, péče o děti či podnikání, ale neumí pořádně vybrat daně, je pro lidi zátěží.