Celosvětová epidemie/pandemie koronaviru SARS-CoV-2, způsobující onemocnění COVID-19 je skutečností, a to že přijde do České republiky bylo jasné přibližně měsíc, v podstatě od doby, kdy v Číně izolovali desítky milionů obyvatel. Jako starosta i jako občan bych očekával, že stát bude na tuto variantu připraven nebo se na ni aspoň za tu dobu připraví. Onemocnění COVID-19 je skutečně jenom taková jiná chřipka, pokud ovšem nejste nemocní nebo nejste senioři. Čínská data ukazují, že úmrtnost ve skupině nad 70 let je zhruba deset procent. A deset procent je dost. Proto bych očekával, že jakási opatření v souvislostí s touto nemocí nastanou.

Na úvod bych chtěl napsat, že věřím ve zdravý rozum lidí a věřím, že oni sami se nakonec zachovají tak, aby minimalizovali rizika spojená s touto nemocí, věřím, že drtivá většina je schopna si odpustit lyžovačku v Itálii a větší srocení davů. Mile mě překvapili zaměstnavatelé jak ti velcí, tak ti v okolí, kteří často posílají zaměstnance do domácí karantény, i když jim to nikdo nenařizoval. Tudíž věřím tomu, že nejsme Itálie a průběh nemoci nebude nijak zásadně zlý. Není důvod k panice, naše společnost je podle mého názoru připravena pandemii zdárně zvládnout.

Nicméně to, co předvádí česká státní správa, ve mně vzbuzuje přesně opačné pocity.

Nejdříve státní správa absolutně odmítá "panikáře" a odmítá testovat lidi, kteří sice nesplňují všechna kritéria pro nákazu, ale sami tak nějak cítí, že jim není hej. I hloupé zvíře pozná, kdy má zalézt do kouta. Dá se říci, že český zdravotní systém napoprvé odmítl otestovat nakažené číslo 2, číslo 5 a číslo 8, číslo 11 se nakazilo od čísla 8. Každý třetí nakažený se přihlásil, ale byl poslán do háje. Už toto je na rezignaci ministra zdravotnictví. V pondělí jsem viděl tiskovku ČZU o profesorovi, který se nakazil v Itálii, pak tři dny učil v kampusu pro 20.000 lidí, ale prý se potkal pouze s 20 studenty a 25 pedagogy z katedry. Podle ředitelky krajské hygienické stanice Praha je potřeba pro nákazu kontakt po dobu 15ti minut, jinak se onemocnění nepřenese. Sorry paní doktorko, ale něco málo si z biologie pamatuji a přenosy skrz oční rohovku v Číně potvrzují, že někdy stačí i jedno kýchnutí.

Lhaní, zapírání, nekompetentnost - i to samo stačí na rezignaci odpovědných. Mno odpovědných - ministr zdravotnictví je právník, hlavní hygienik ČR výživová poradkyně.

Druhá úroveň, na které státní správa selhala, je informovanost. Existuje cosi, čemu se říká krizové řízení. Krizové řízení je přesně sestaveno od vlády až po povodňovou komisi nejmenší obce, je funkční, máme k dispozici návody, kontakty, informační systémy. Umíme řešit evakuace, náhradní ubytování, umíme zvládnout situace, kdy k nám nedojede lidově řečeno ani kolo. Jednotlivá města, obce a kraje zaktivovaly složky krizového řízení, probraly jednotlivé aspekty, své možnosti a vybavení. Jediná věc, která nám chybí, a to velmi, jsou informace. Očekával bych připravenost, očekával bych letáček (ve Středočeském kraji prý mají) pro občany, očekával bych informace o možnostech nouzového zásobování, o postupech při podezření na koronavirus, docela bych očekával, že dostanu informaci, pokud našeho občana umístí stát do domácí karantény. Už třeba z toho důvodu, že mu můžeme zajistit poskytnutí služeb, můžeme zajistit donášku obědů, nákupy apod. Můžeme zavést opatření v zásobování vodou, měli bychom informace, zde řešit možnou nákazu přes splaškové vody (viz Bulovka). Očekával bych krizové kontakty na dodavatele desinfekcí pro naši složku IZS, kontakt na dodavatele respirátorů, když nám stát zakázal si obojí nakoupit, očekával bych prostě nějaký systémový postup.

Místo toho nám Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje zrušil školení pro velitele zásahových jednotek, pro strojníky a i pro nositele dýchací techniky. Kdy sakra jindy udělat školení, než právě teď? Sídlíte ve stejném baráku se záchrankou, takže jste hasičům mohli předvést, jak se kontrolují desítky účastníků akce, nositelům jste mohli vysvětlit, jak desinfikovat dýchací přístroj i sebe po zásahu u nakaženého, velitelům jste mohli sdělit aktuální pokyny, jak se s tímto novým problémem vypořádat. Nemyslím si, že se těch lidí bojíte, aby vás nenakazili, spíše mám pocit, že nevíte, co byste nám řekli. Je to smutné, a to zvláště za situace, kdy při případném italském scénáři zůstane velká část práce právě na obcích a jejich zásahových jednotkách. Nechci to přivolávat, ale chci být připraven, protože, kdo je připraven, není překvapen. A ze zkušenosti vím, že pokud jsem připraven, k ničemu nedojde. A to je náš cíl, nechci žádné čárky, chci mít jednotku na základně bez práce, ale připravenou.

Poslední věcí je pomsta vlády biatlonovému sportu. Sorry chlapci, já vím, že vám šéfa přede dvěma roky v Novém Městě vypískali, já vím, že tam starostuje kolega Michal Šmarda, který vládě v létě zatápěl, já dokonce vím, že biatlon nemá zastoupení v "Národní sportovní agentuře vysloužilých hokejistů a fotbalistů", ale vysvětlete mi laskavě, o co je nebezpečnějších 30.000 lidí kolem trati v Novém Městě oproti 20.000 lidí na stadiónu v Praze při derby nebo 13.000 lidí v hale na hokeji? Je to pomsta, neschopnost nebo jen absolutní chaos?

Potřeboval jsem se vypsat z blbé nálady, kterou naštěstí překrývá dobrý pocit z kamarádů a známých, kteří ruší zájezdy do Itálie, nevykoupili supermarkety v Mladé Vožici a prostě fungují normálně a jsem přesvědčen, že by fungovali normálně, i kdyby se to vládě prostě vymklo z rukou a museli jsme to začít řešit sami.

Jsme připraveni!

Stanislav Šmejkal