Poslouchal jsem nedávno na ČT24 v pořadu Interview rozhovor s ministrem pro místní rozvoj o připravovaném zákonu o bydlení a byl jsem, mírně řečeno, poněkud na rozpacích. Tím spíše pak nad údajně souhlasným stanoviskem prezidenta, který byl ministrem publikován. Hledat v tomto zákoně cestu k vyřešení bytové krize u nás se mi zdá být cestou slepou.

Stanislav Křeček
veřejný ochránce práv

Zákon předpokládá, že majitelé bytů, kteří je nechtějí sami užívat (!), je poskytnou na základě smlouvy zprostředkovateli, což může být nezisková organizace nebo i obec. Na základě takové smlouvy o spolupráci se poskytovatel zavazuje zprostředkovat vlastníkovi bytu uzavření nájemní nebo podnájemní smlouvy s „potřebným, u kterého je v evidenci zapsán údaj o potřebě bytového podpůrného opatření“. Za to poskytne vlastníkovi, jehož vlastnická práva jsou zachována, garance a další pomoc.

Problém s náhradami

Velkorysé garanční plnění spočívá v tom, že poskytovatel zaplatí vlastníkovi kauci, nájem a náklady na služby, které nájemce vlastníkovi nezaplatil, a bude hradit škody, které byly na majetku vlastníka způsobeny, pokud za ně nájemce odpovídá. Což je a může být pro některé vlastníky výhodné a budou to jistě využívat, jak to činí i bez zákona dnes. Má to ovšem pro garanta takového plnění (stát, obce?) svá rizika.

Náklady na takové opravy mohou být vysoké. Pokud nájemce rozbije umyvadlo nebo vanu, jistě je vlastník nenahradí starým, opotřebovaným, ale moderním výrobkem, tedy podstatně dražším. A to nemluvím o případu, kdy nájemci vytopí celý dům nebo dům jinak poškodí. Nebo se snad nebouraly celé vybydlené domy, ve kterých „nájemci“ způsobili škody, za něž by podle nového zákona měl majiteli poskytnout náhradu poskytovatel? Ten je sice „oprávněn“ vymáhat na nájemci tuto garanci, kterou vlastníkovi poskytl, ale lze důvodně předpokládat, že toto „vymáhání“ skončí v nějakém dalším „milostivém létě“.

Pomoc od státu

Problém takového řešení vidím také v tom, že se tímto ve společnosti vytváří stereotyp vztahů majitel a zprostředkovaný nájemce, což neodpovídá ani modernímu řešení této problematiky v Evropě, ani přístupu podstatné části občanů, kteří se o své bydlení chtějí postarat sami za rozumnou cenu. Těm zákon nic nenabízí a nijak nepomáhá. A dokonce to nebude vyhovovat ani těm pronajímatelům, kteří si své nájemce chtějí vybírat podle svého a žádného zprostředkovatele nepotřebují.

close info Zdroj: Deník zoom_in Potřebujeme spíš zákon o sociálním bydlení, který by zajistil dostupné sociální bydlení, systém sdíleného opatrovnického bydlení pro ty, kteří se bez této pomoci neobejdou. Je správné postarat se o potřebné, ale především je třeba zajistit, aby se občané potřebnými nestávali. Trh to rozhodně, jako všude jinde na světě, nevyřeší a u nás to není jen věcí obcí. Zde musí přijít pomoc od státu, který je koneckonců garantem sociálních práv.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.