Když statistici přišli s tím, že se česká ekonomika těsně vyhnula recesi, zavládlo všeobecné veselí. Teď už se všechno jeví jinak. Z čísel, která máme nově k dispozici, to spíš vypadá na útlum aktivity.

Markéta Šichtářová
je ekonomka

Tedy: průmyslová produkce v dubnu meziročně reálně vzrostla o 1,2 %. To byl horší výsledek, než se očekávalo. Ještě během března průmysl dokázal růst o téměř 3 procenta.

V posledních měsících se stalo pravidlem, že průmyslu jako celku pomáhají vylepšovat výsledky automobilky. Je to ale spíš jen hra s čísly, protože výrobě aut pomáhá nízká srovnávací základna z loňského roku. To znamená z doby, kdy automobilkám chyběla k dokončování aut řada komponentů v čele s čipy. Také nyní tato hra čísel pokračuje, protože výroba aut v meziročním porovnání vzrostla o výrazných 30 procent. Ale pozor meziměsíčně byla produkce aut o 5 procent nižší! Loni totiž výroba „stála“ kvůli chybějícím dílům, proto nyní nutně „musí“ být opticky lepší. Ale z měsíce na měsíc se už zhoršuje, což je mnohem víc vypovídající informace.

Spíše stagnace

A jestliže průmyslníky opouští úsměv, pak naprostá většina dalších průmyslových odvětví hlásí pokles. Situace je nejvážnější ve výrobě kovů, hutnictví, slévárenství či v chemickém průmyslu. V těchto oborech také klesla skoro o čtvrtinu hodnota nových zakázek. Tato odvětví mají společného jmenovatele jsou vysoce energeticky náročná. A pak mají ještě dalšího: Vzpomínáte, kde začínala první inflační vlna? A kde začínala vlna zpomalování ekonomik po prvním lockdownu? Bingo, právě tady. Náhoda? Vůbec ne.

close info Zdroj: Deník zoom_in

Takže co nás čeká: Ani vliv (alespoň opticky) výrazně ožívajících automobilek nevydrží věčně, naopak vždyť meziměsíčně již vidíme pokles výroby. Navíc ačkoli burzovní ceny energií klesly, řada podniků má nyní zafixované vyšší ceny elektřiny a plynu, což dál zvyšuje náklady v průmyslu, hlavně v energeticky náročných odvětvích. Průmysl jako celek tedy bude dál zpomalovat. V celém letošním roce tedy očekávám jen zhruba stagnaci průmyslu.

Průmysl však není jediný obor, který čelí zpomalení. Třeba stavební produkce v dubnu meziročně klesla o 6,4 procenta. Propad stavebnictví tak zrychluje. Ještě v březnu stavebnictví klesalo „jen“ o 2,6 procenta. A klesaly všechny segmenty stavebnictví: nedaří se rozjíždět projekty výstavby bytů, domů ani inženýrské stavby financované třeba státem. Vlastně statistku zachraňuje jen několik málo velkých projektů. Třeba počet zahájených bytů meziročně klesl o téměř čtvrtinu konkrétně o 24,6 procenta.

Zlepšení zatím ne

To je ovšem mnohem horší výsledek než v zahraničí. Stavební produkce v EU v celém prvním čtvrtletí v podstatě stagnovala. Česká republika svým výkonem skončila mírně pod průměrem EU, podobně jako Německo. Proti růstu stavebnictví dál půjdou drahé hypotéky, drahé energie i drahé materiály. V letošním roce čekám od stavebnictví pokles o 2 procenta.

Takže co z toho všeho vyjde, když to shrneme: Nadšení zatím není namístě. Ekonomika sice není v útlumu, ale spíš proto, že loni v něm už byla a moc se to proti minulému roku zhoršit nedá. A to ještě nezačal platit vládní konsolidační a úsporný balíček, který nejspíš ekonomiku ještě dál sestřelí.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.