Jedním z často probíraných témat je penzijní reforma. Od vládních představitelů slýcháme, že současný průběžný systém je neudržitelný, protože populace stárne, procento penzistů přibývá a naopak podíl výdělečně činných lidí přispívajících na jejich důchody klesá. To je sice pravda, ale slova o neudržitelnosti průběžného systému vyvolávají obavy z možných snah o nahrazení tohoto systému něčím jiným.

Václav Hořejší
je imunolog, mikrobiolog, biochemik

Přestože penzijní reforma, již navrhuje Fialova vláda, staví na průběžném systému, pravicové strany tradičně podporují i spoření ve fondech. ODS má dodnes v programu větu: „Klíčové je snížení závislosti lidí na státním pilíři a více soukromých peněz v penzijním systému.“ To vyvolává dojem, že alespoň někteří pravicoví politici a ekonomové by rádi zavedli nějakou variantu někdejšího, naštěstí zrušeného „druhého důchodového pilíře“, tedy převádění části odvodů do bankovních fondů, které by úspory investičně zhodnocovaly. Spoléhat na něco takového je ale iluzorní. Je zřejmé, že takový systém by byl výhodný hlavně pro vlastníky finančních institucí a nesl by rizika, která nynější systém nemá. Shrňme si argumenty pro zachování průběžného systému.

Zásadním parametrem je nastavení výše odvodů do systému tedy výše jakési „důchodové daně“, která je podstatnou součástí příjmů (kolem 36 %) státního rozpočtu. Podle demografů by se náklady na důchody měly postupně zvyšovat až do roku 2060, kdy by měly být v reálné hodnotě asi o 37 % vyšší než nyní. Chceme-li udržovat alespoň nynější úroveň penzí, bylo by potřeba vybrat navíc takovou částku na oné „důchodové dani“ (nebo částečně na jiných příjmech státního rozpočtu). Náklady na důchody by pak vzrostly z nynějších 8 % HDP na asi 11,5 % HDP, což je už nyní situace v řadě jiných evropských zemí. 

Nové zdroje

Doufám tedy, že se prosadí jednoduché „parametrické“ úpravy stávajícího bezpečného průběžného systému, tedy hlavně zvyšování odvodů z výrazně progresivně zdaňovaných mezd. Významně pomůže i rozumné prodloužení věku pro odchod do důchodu. Je tedy na čase přestat strašit lidi kolapsem důchodového systému nebo propadem budoucích důchodců do bídy. 

Bude to však asi komplikovanější. Bude-li rychlým tempem postupovat robotizace a využívání umělé inteligence, lze se obávat vysoké nezaměstnanosti, a tedy výrazného snížení odvodů z mezd do státního rozpočtu a naopak nárůstu žádostí o podporu. V této souvislosti se ovšem jeví poněkud nepatřičně starost s tím, že máme nízkou porodnost a bude nás postupně ubývat. (Že by právě to svým způsobem pomohlo?)

V každém případě bude nutné opatřit prostředky na důchody a jiné sociální dávky z dosud nevyužívaných zdrojů v první řadě asi zdaněním „práce“ robotů a umělé inteligence, ale také zamezením odlivu dividend mezinárodních firem do zahraničí či zákazem využívání daňových rájů. 

close info Zdroj: Deník zoom_in

Zajištění takového robustního systému sociálního zabezpečení je podle mne podmíněno tím, abychom dlouhodobě měli spíše levicově orientované vlády. Doufám, že k takovému obratu brzy dojde a pomine nynější dominance pravicových stran, které by si nejspíše přály systém „ať se postará každý sám o sebe“. To ale rozhodnou voliči.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.