Stavební řízení v České republice je oprávněně považováno za nepřiměřeně složité a dlouhé. Změnit to měl dlouho připravovaný nový stavební zákon. Byl schválen v roce 2021 a od 1. července měl zásadně změnit způsob povolování běžných i velkých staveb. Nová vláda však, ještě než nabyl účinnosti, připravila rozsáhlou novelu, která některé jeho aspekty zásadně mění.

V částečně pozměněném znění nyní novelu přijaly obě komory parlamentu, podepsal ji prezident a míří k publikaci ve sbírce zákonů. Účinnost zákona byla odložena na 1. ledna 2024 pro povolování velkých staveb a na 1. července 2024 v plném rozsahu.

Nutná digitalizace

Ačkoli bylo hlavním cílem nového stavebního zákona zjednodušení povolování staveb, opouští jeho novelizovaná varianta původně zamýšlené převedení kompetencí dotčených orgánů na stavební úřady. Novela však zachovává alespoň jediné řízení o povolení stavby, místo územního a stavebního řízení, a zákaz nechvalně známého úředního „ping- -pongu“, tedy vracení rozhodnutí odvolacím orgánem k novému projednání.

close info Zdroj: Deník zoom_in

Povolování staveb může alespoň částečně zjednodušit také vydávání jednotného environmentálního stanoviska, které nahradí vyjádření z oblasti životního prostředí, dosud vydávaná podle devíti různých zákonů. Koordinována do jednoho podkladu mají být i další stanoviska vydávaná stejnými úřady. Rozšiřují se možnosti projednání rozdílných hodnocení záměru mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány na společném jednání. Stále ovšem platí, že v konečném důsledku posuzují úřady záměr z hlediska jednotlivých veřejných zájmů odděleně, nikoli komplexně.

S tím souvisí, že navzdory původní koncepci zákona nevznikne soustava státních stavebních úřadů nezávislých na obcích a krajích. Povolovat většinu staveb tedy budou i nadále obecní a krajské stavební úřady. Výjimku představuje vznik Dopravního a energetického stavebního úřadu, který bude rozhodovat o vyhrazených stavbách, jako jsou dálnice, dráhy, letecké stavby, stavby jaderného zařízení, ale také velké výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů a další. Nezbytnou podmínkou fungování nové úpravy povolování staveb je zavedení elektronických informačních systémů, které mají umožnit digitalizaci veškeré komunikace mezi stavebníky a úřady.

Pavel Černý
je advokát

Územní plány budou podle nového zákona na všech úrovních pořizovány jednotným procesem. Vzniknou v elektronické verzi, ve strojově čitelném formátu a v tzv. jednotném standardu, tedy ve stejné formální podobě ve všech případech. To ovšem může přinést problémy obcím, které budou nuceny i kvůli dílčím změnám převést celý územní plán do nové grafické formy.

Praha, Brno a Ostrava budou moci vydávat vlastní stavební předpisy, které stanoví specifičtější požadavky na výstavbu, odchylné od celostátních prováděcích předpisů.

Zásadním aspektem nového stavebního zákona je podrobná úprava plánovacích smluv. Obcím, městským částem Prahy i investorům poskytne větší právní jistotu ohledně toho, co může být obsahem jejich vzájemných závazků v oblasti budoucího využití území, zejména při budování veřejné infrastruktury.

Po dlouhých a někdy i vyhrocených debatách je nový stavební zákon nakonec spíše souborem dílčích změn než zásadní reformou. Pro kritiky původního návrhu je to zřejmě dobrá zpráva. Z jiného pohledu jde o promarněnou příležitost.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.