S nadcházející turistickou sezónou se opět stává aktuální otázka krátkodobých „nájmů“ poskytovaných vlastníky bytů těm „návštěvníkům“, kteří nerespektují ostatní obyvatele domu, chovají se často bezohledně a ruší nejen noční klid, ale často i zařízení domu. Je jistě namístě chránit vlastnická práva vlastníka bytu. Ale ne tak, že budou porušována stejná vlastnická práva ostatních vlastníků, zpravidla většiny. Způsob ochrany těchto práv však zákon, jak je patrné i z nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu, neposkytuje.

Neúčinná ochrana

Společenství vlastníků nemůže zakázat v domě krátkodobé pronájmy. Ve věci 26 Cdo 854/22 totiž Nejvyšší soud nedávno potvrdil rozhodnutí nižších soudů , že „… zákonná působnost společenství vlastníků ve smyslu § 1189 o. z. je omezena na oblast správy, provozu, údržby, oprav domu, jeho společných částí a pozemku, nemůže proto zasahovat do vlastnických práv k bytům (jednotkám) jednotlivých vlastníků.

Společenství vlastníků se tak při úpravě svých stanov (jejich změně) může (je oprávněno) pohybovat pouze v rámci kompetencí vyplývajících z jeho působnosti. Rozhodne-li shromáždění společenství vlastníků prostřednictvím stanov o omezení vlastnického práva vlastníků jednotek ohledně užívání bytu, jde o rozhodnutí, které bylo přijato v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout, a hledí se na něj, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z.).“

Stanislav Křeček
je veřejný ochránce práv

Doporučil však způsob ochrany těch postižených: „V případě, že vlastník jednotky užívá byt k jinému účelu, než vyplývá z prohlášení (§ 1166 o. z.) např. právě k ubytování cizích osob ke krátkodobému pronájmu a opakovaně (dlouhodobě) tím ruší obvyklý klid a pořádek v domě, má společenství vlastníků možnost postupovat podle § 1184 odst. 1 o. z. a navrhnout nucený prodej jednotky toho vlastníka, který přes písemnou výstrahu své povinnosti porušuje způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím výkon práv ostatních vlastníků jednotek…“

Tento způsob ochrany těch slušných je zcela nereálný, a je tedy onou příslovečnou „knížecí radou“. Bytová jednotka, jak plyne z citovaného usnesení, může být nuceně prodána jen ve zvláště kvalifikovaných případech, a je otázkou, zda by hlučné nebo jinak obtěžující chování osob, které se v bytě vlastníka zdržují několik dnů nebo týdnů v sezoně, tuto definici, zejména po několika letech, kdy bude nařízeno ve věci soudní jednání, postačovalo.

Důraznější zastání

Ale i kdyby, musí SVJ, resp. „osoba odpovědná za správu domu“ doručit rušícímu vlastníkovi písemnou výstrahu, což může být obtížné, ne-li vyloučeno, zdržuje-li se vlastník v cizině. Vlastník musí být vyzván, aby ve lhůtě nejméně 30 dnů napravil své jednání, čemuž dotyčný v některých případech vyhoví: v říjnu a listopadu již občasným návštěvníkům dávat byt k dispozici nebude. A příští rok se může situace opakovat s týmž výsledkem…

close info Zdroj: Deník zoom_in

Je tedy otázkou, zda by nebylo konečně vhodné poskytnout občanům bydlícím nejen ve vlastních bytech, ale i v bytech družstevních větší právo uspořádat si bydlení v domě podle vlastních představ, jako je to ostatně obvyklé u obdobných kondominií jinde ve světě. Voláme-li po zjednodušení práva vlastníků bytů odejmout nájemní právo, resp. vystěhovat z bytu ty nájemce, kteří hrubě porušují své povinnosti, tedy např. dlouhodobě neplatí nájem, bylo by namístě poskytnout větší zákonnou ochranu klidného bydlení i těm ostatním.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.