Myšlenka, že 27 evropských výtvarníků umělecky karikuje své země, je jistě zajímavá. Skutečnost, že Černý tuto myšlenku zneužil, zadavatele podvedl a podvodem získal prestižní výstavní místo a publicitu, je naopak ostudná.
V diskusi okolo Entropy jakoby zapadla jedna z motivací, proč Černý dílo vytvořil, proč mystifikoval, proč od počátku zadání díla podváděl.
„Jestli jsem chtěl někoho urazit, je to Václav Klaus. Protože Klaus uráží Čechy,“ řekl Černý při slavnostním odhalení díla. Inteligentní Saša Vondra mohl hrát nedovtipného, nikoli však po těchto slovech.
Černý se Evropě omlouvá. Je ochoten odstranit Bulharsko a vrátit vládě její dva miliony.
Je ale také ochoten odstranit nápisy zesměšňující prezidenta České republiky? Nikoliv.
Nechtěl přece urazit nikoho jiného než Václava Klause.
Umělec má samozřejmě právo karikovat politickou reprezentaci své země, nikoli však za cenu podvodu na zadavateli veřejné zakázky.
Česká vláda se ústy svého místopředsedy či velvyslance Evropě omlouvá také. Nedokáže však vysvětlit Evropanům, že byla podvedena a že ji dílo nereprezentuje.
Entropa visí a představitelé české vlády ji slavnostně odhalili. Prostor, který vláda této skládačce poskytuje, je vyhrazen právě a jen pro uměleckou reprezentaci České republiky. A Černý používá tento podvodně získaný prostor pro svá soukromá sdělení.
Jaká je tedy výsledná situace Entropy? Miliardář Bakala, dlouhodobě podporující skupinu obvykle nazývanou „pravda a láska“, věnoval deset milionů na zesměšnění Václava Klause před celou Evropou. A Česká republika k tomu poskytla prostor. Bakala i Černý zřejmě splnili svůj záměr. Saša Vondra by měl pro veřejnost podrobně rozklíčovat, jak k tomuto šlendriánu a ostudě mohlo dojít a kdo je za ně odpovědný. A ten zodpovědný by měl zvážit svoji rezignaci. Prezidenta možná může zesměšňovat umělec a jeho sponzor, nikoli však vláda, a to ještě z veřejných prostředků.

Tomáš Jirsa
senátor