Češi stále častěji konzumují psychoaktivní léky, což je problém, na který se budou muset zaměřit i poskytovatelé zdravotní péče. Podle Zprávy o problematickém užívání psychoaktivních léků v České republice 2021 má s těmito látkami zkušenosti přes 15 procent obyvatel, což nás může na první dobrou šokovat, na stranu druhou by nás to ale nemělo ani překvapovat. Léky na bolest, na spaní i na psychickou tenzi a úzkost jsou předepisovány i volně prodávány s cílem ulevit od obtíží, které jsou průvodními jevy řady civilizačních onemocnění.

Myslím si ale, že v tomto ohledu musíme zaměřit pozornost hlavně na osoby starší 65 let. Objem psychoaktivních léků, který u těchto věkových kategorií koluje, se meziročně zvyšuje, což samozřejmě odráží i častější výskyt psychických obtíží a onemocnění. Zajímavé je, že oproti všem ostatním návykovým látkám jsou právě psychoaktivní léky častěji užívány ženami, a to až dvojnásobně. Další kategorií jsou děti a teenageři, u nichž je množství užívání psychoaktivních léků blízké evropskému průměru, avšak užití za účelem „dostat se do nálady“ je mírně vyšší.

Časté jsou situace, kdy toho dosahují kombinací léku s alkoholem nebo jinou návykovou látku. I v tomto způsobu užívání mladiství mírně vybočují z evropského průměru. Z výběru suverénně dominují anxiolytika a hypnotika, ale i volně dostupné léky proti bolesti typu paralenu. Ani jedna z těchto kategorií léků ale není droga. Dostáváme se tak do komplikované situace, kdy legálně distribuovaná farmaka do značné míry uspokojují poptávku po populárních látkách, jako je extáze.

Ladislav Dékány
je odborným garantem Národní linky pro odvykání

Rozhodně nechci, aby to vyznělo, že jsou tím vinni výlučně praktičtí lékaři. Jde spíše o systémové selhání, se kterým se české zdravotnictví ještě nedokázalo vypořádat. Nelze zpochybnit fakt, že lékaři v Česku jsou pracovně přetíženi a sužuje je nedostatek času, což se projevuje i v tom, kolik pozornosti jsou schopni věnovat jednomu pacientovi. Ve snaze poskytnout rychlou pomoc se dostávají do situace, kdy léky předepisují na příliš dlouhou dobu, a podporují tak riziko, že pacient ztratí nad užíváním kontrolu nebo propadne závislosti.

Dobrý sluha, zlý pán

Za ještě nebezpečnější považuji to, že se psychoaktivní léky stávají jakýmsi lifestylovým tématem, které si získává místo jak na sociálních sítích, tak v marketingu obchodních společností. Sociální sítě jsou dnes plné skupin, kde se uživatelé svěřují se svými zkušenostmi s konkrétními druhy léčiv. To sice může být vnímáno jako edukace, ale na druhou stranu se zejména u teenagerů často setkáváme s tím, že tyto debaty podporují touhu věc vyzkoušet, a to rozhodně ne výlučně z terapeutických důvodů.

close info Zdroj: Deník zoom_in

Samostatným tématem je agresivní marketing farmaceutické lobby. Často zmiňovaná opioidová krize v USA, jejímž symbolem se stal poměrně běžné dostupný a zároveň vysoce návykový lék na bolest fentanyl, je děsivým příkladem, jaké následky může mít nedostatečná regulace trhu s léčivými přípravky.

Debata o regulaci nejen Fentanylu, ale i dalších léků, je komplikovaná. Bavíme se totiž o lécích na spaní, stres či bolest, které pravděpodobně většina z nás najde ve svých domácích lékárničkách. A to je jejich nebezpečí pokud vás sužuje nějaké onemocnění, většinou po těchto přípravcích sáhnete jako po první a rychlé pomoci. Slibují chvilkové a zásadní zvýšení kvality života, ovšem daní za jejich dlouhodobé a nezodpovědné užívání může být závislost, se kterou potom pacient složitě bojuje.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.