Pohled na aktuální případ týrání zvířat – konkrétně retrívra, který žil opuštěný na soukromém pozemku v Brně bez dostatku vody a jídla, kde zubožené zvíře doslova živořilo na malém prostoru plném bahna a výkalů – mě ujišťuje, že stávající tresty za týrání zvířat jsou skandálně nízké. Jednoznačně neodrazují psychicky narušené jedince od toho, aby drželi zvířata v naprosto nevyhovujících podmínkách, a aby bezbranným tvorům způsobovali dlouhotrvající trýzeň.

A jestliže jsou dosud platné zákony proti bestiím žijícím v lidské kůži už řadu let bezzubé, pak nepochybně už nastal čas přistoupit k tvrdšímu řešení. K takovému, které přinese větší šanci, že si majitelé a chovatelé zvířat napříště dobře rozmyslí, jak se budou o své svěřence starat. To, že soudy nyní udělují za týrání zvířat zpravidla jen podmíněné tresty odnětí svobody, očividně nestačí. Plně proto podporuji návrh Senátu, který vrátil novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání Poslanecké sněmovně, a to právě s připomínkou, aby stát tresty ukládané za týrání zvířat zvýšil ze současných pěti na šest let odnětí svobody.

Poslanecká sněmovna takové zvýšení na podzim odmítla s odůvodněním, že tím by se tresty za týrání zvířat dostaly na úroveň trestů ukládaných za násilí páchané na lidech. Takový přístup je však naprosto neomluvitelný! Stejně jako v našem právním řádu platí vyšší sazby za ubližování bezbranným dětem, měly by se vyšší sazby vztahovat také na stejně bezbranná zvířata. Ten, kdo je dokáže týrat, není nic jiného než zrůda a nezaslouží si žádné ohledy! Je zřejmé, že jde o psychicky narušeného člověka, u kterého je velké riziko, že napříště může podobným způsobem ublížit i jiným bezbranným tvorům – třeba i dětem.

Apeluji proto na svědomí našich zákonodárců, aby si při úterním hlasování o vráceném návrhu novely zákona na ochranu zvířat uvědomili nejen to, kdo se týrání zvířat dopouští, ale aby také zohlednili dopady týrání na zvířata samotná. Na živé bytosti, které se postupnou domestikací naučily důvěřovat silnějším tvorům – tedy nám, lidem. Jistě nemusím nikomu připomínat, že v ČR je už mnoho let uzákoněno, že zvíře není pouhá věc, ale je to živý tvor, který podobně jako člověk cítí a vnímá. A protože zvíře je ve stejně bezbranné situaci jako dítě, měl by se stát postarat o to, aby se zvířatům v právním řádu dostalo podobně ochranného statusu, jaký mají děti a další slabší jedinci ve společnosti. Když už si člověk usurpoval právo zvířata domestikovat, měl by také umět zajistit jim právo prožít kvalitní život ve společnosti, která jim nebude ubližovat.

RNDr. Evžen Korec, CSc.

předseda CaneCorso klubu ČR, ředitel Zoologické zahrady Tábor