V záplavě radostných zpráv o tisících nově instalovaných solárních panelech nejsou téměř slyšet varovné hlasy odborných institucí, že se naše země a celá Evropská unie dobrovolně žene do nedostatku elektrické energie. Elektřina je přitom nervovou soustavou společnosti a její cena se odráží v ceně všech průmyslových výrobků, zemědělství, služeb či bydlení.

Podle státní instituce Česká energetická přenosová soustava (ČEPS) se již v roce 2025 staneme z exportéra elektřiny dovozcem s tím, že ji pravděpodobně v zimě nebude odkud dovážet.

Vše začalo tím, že klimatičtí vědci si na svých kongresech odhlasovali, že planetě hrozí zničení díky průmyslové produkci kysličníku uhličitého, a je tedy nutné přejít na „uhlíkově neutrální ekonomiku“. Na šíření strachu ze zničení planety se zviditelnila řada aktivistů typu Grety Thunbergové, které freneticky tleskali jak průmyslníci v Davosu, tak politici v OSN.

Tomáš Jirsa
je senátor

Mnoho těchto aktivistů včetně Thunbergové dnes přiznává že jim nejde tolik o záchranu planety, ale o zničení kapitalismu. A zdá se, že se jim záměr daří. Německo přijalo svoji Energiewende, tedy odklon nejen od uhlí, ale i od jaderné energie, a podobnou filozofii přijali politici celé Evropské unie pod názvem New Green Deal.

Jakkoli čeští politici opakovaně žádali Brusel o dopadové studie této nové unijní legislativy, nikdy tyto studie vlivu na český průmysl a společnost nedostali. Z dekarbonizace se stalo nové unijní náboženství.

Ideologům dekarbonizace se podařilo přesvědčit veřejnost, že záchranou planety se mají stát OZE, „obnovitelné zdroje energie“, které jsou ale fakticky „občasné zdroje energie“. Ze zelené tranzice se stal miliardový dotační byznys, kdy jeho protagonisté denně masírují veřejné mínění tvrzením, že OZE zachraňují planetu.

Přitom na globální klima naše snažení nemá žádný vliv, protože Čína a Indie každoročně navyšují své emise o násobky toho, co Evropa ušetří.

Záloha pro případ nepříznivého počasí

Záměrnou likvidací uhelných elektráren jde celá společnost do energetického nedostatku. Za každým občasným zdrojem elektrické energie musí být připravena záloha pro případ, že nesvítí sluníčko a nefouká. S navyšováním podílu OZE navíc roste potřeba záloh a regulací progresivně.

Zmíněná společnost ČEPS proto musí do regulace sítě investovat vyšší desítky miliard korun, což se samozřejmě projeví také v růstu cen elektřiny. Jistě, v létě je elektřiny dostatek. Naopak v lednu tohoto roku se však OZE podílely na celkové dodávce elektřiny 1,6 %, když jaderné elektrárny vyrobily 40,9 % a uhelné (parní) 45,8 %.

close info Zdroj: Deník zoom_in Díky vysokým cenám elektřiny již zpomaluje německý průmysl a i loajální Němci začali protestovat podporou AfD. Říká se tomu Železný zákon elektřiny: „Když jsou lidé nuceni volit mezi špinavou elektřinou a žádnou elektřinou, pokaždé si vyberou špinavou elektřinu“.

Je evidentní, že musíme provést revizi Green Dealu. Je potřeba snížit cenu emisních povolenek, jakýchsi novodobých odpustků, jejichž cena uměle dělá výrobu elektřiny z uhlí ztrátovou. Je potřeba přehodnotit nereálné emisní závazky a uhelné elektrárny odstavovat až tehdy, kdy za ně bude existovat plnohodnotná náhrada. Je potřeba snížit dotace do OZE, které již dnes elektřinu zdražují. Je potřeba podpořit výstavbu nových jaderných bloků.

Je potřeba vrátit se k rozumu.

Až vám dodavatelé pošlou na podzim nové smlouvy s novými cenami za elektrickou energii, nesvádějme to na válku na Ukrajině. Ve vysokých cenách elektřiny podporujeme sousedovy solární panely, zelenou ideologii a bouráme kapitalismus. Přesně tak, jak nám to zelení levicoví aktivisté ruku v ruce s klimatickými vědci před lety naplánovali.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.