Horečka sama o sobě není nemoc. Jedná se o příznak toho, že tělo reaguje na patogeny a aktivizuje svou obranyschopnost. Při vysoké tělesné teplotě se viry a bakterie nemohou tak dobře množit. Vyšší teplota se v organismu vytvoří, když tělo bojuje proti virům či bakteriím. Horečka je tedy důležitým přirozeným obranným mechanismem organismu, který není vždy vhodné použitím léků zastavit.

close S příchodem chladnějšího počasí se především menší děti začínají potýkat s onemocněním dýchacích cest. A s tím často přichází zvýšená teplota či horečka. info Zdroj: Se svolením Botticelli zoom_in S příchodem chladnějšího počasí se především menší děti začínají potýkat s onemocněním dýchacích cest. A s tím často přichází zvýšená teplota či horečka.

Kdy a jak efektivně snižovat teplotu u dětí?

| Video: Youtube

Kdy je teplota jen zvýšená a kdy je už horečka?

Pokud naměříme u dítěte do 38,4 stupně, mluvíme o zvýšené teplotě. Od 38,5 stupňů se jedná už o horečku, od 39 stupňů vysokou horečku. Příčinou zvýšené teploty mohou být nejrůznější infekce, jako třeba chřipka, zánět středního ucha nebo infekce zažívacího traktu.

Někdy se také může stát, že dítě má horečku večer nebo v noci bez jakýchkoli jiných příznaků nemoci a druhý den se cítí opět zcela dobře, jak se můžeme dočíst na specializovaném německém webu Kinder Gesundheit.

Kdy je nutné snižovat horečku?

Protože se jedná o obrannou reakci organismu, odborníci radí, aby rodiče nesnižovali horečku okamžitě. Pouze ve výjimečných případech - například pokud dítě horečkou velmi trpí a zdá se být stále více vyčerpané - a pokud možno až tehdy, když tělesná teplota přesáhne 39° Celsia. Vhodnými pro děti na snížení horečky jsou prostředky ve formě čípků, šťáv či kapek k tomu určených. Tablety by se měly podávat pouze podle pokynů lékaře.

Kyselina acetylsalicylová, látka, která se používá ke snižování tvorby sraženin v cévách srdce a mozku u dospělých a seniorů, se nesmí podávat dětem s horečkou. Může u nich způsobit závažné poškození mozku. Zejména při velmi vysoké teplotě můžou k jejímu snížení pomoci čerstvé, nepříliš studené obklady a zábaly na čelo, zápěstí nebo lýtka (pokud jsou teplá).

A co radí dětská lékařka?

Horečka není nemoc
Snížení teploty zmírňuje příznaky, ale ne skutečnou příčinu horečky. Proto je důležité organismus léčit a vyléčit s ohledem na základní onemocnění, které horečku způsobilo.

„Pokud již dítě nemá v anamnéze febrilní křeče nebo je mladší 2 měsíců, teplotu do 38 stupňů nesnižujeme, jelikož může dojít ke zpomalení činnosti imunitního systému. Jen častěji sledujeme dítě a dbáme na dostatečný pitný režim a sledujeme také výdej tekutin i barvu moči. Dále dbáme na lehké oblečení a větrání. U dětí mladších 2 měsíců snižujeme teplotu od 37,5 ºC,“ uvádí pediatrička Marta Hricová na webových stránkách Dětská lékařka radí.

A jak si poradily se zvýšenou teplotou maminky?

Jiřina Navrátilová z Vlašimi má dvě děti, kluka a holčičku: „U obou snižuji teplotu, až když vystoupí nad 38 stupňů. A to tím, že podávám lék na snížení horečky, který mám právě doma, na trhu je jich v nabídce několik. Využívám i babské rady a chladím kotníky i zápěstí. Doteď jim to vždycky pomohlo,“ pochválila si maminka.

close Příčinou zvýšené teploty mohou být nejrůznější infekce, jako třeba chřipka, zánět středního ucha nebo infekce zažívacího traktu. info Zdroj: Se svolením Botticelli zoom_in Příčinou zvýšené teploty mohou být nejrůznější infekce, jako třeba chřipka, zánět středního ucha nebo infekce zažívacího traktu.

Jaroslava Teleková z Lučence: „U mých dvou dětí jsem snižovala teplotu až tehdy, když dosáhla 38 stupňů a více, nejdříve léky nebo sirupy a když nepomohlo, tak i zábaly,“ svěřila se maminka Sašky a Alexe.

Petra Juřátková z Olomouce: „Většinou teplotu do 38 stupňů mým dcerám nesnižuji, ale záleží na okolnostech. Když vidím, že dítě se opravdu subjektivně trápí a čeká ho těžká noc a má i další potíže, dám prášek na snížení teploty i dříve. Záleží také, jakým teploměrem a v jaké části těla měříme,“ upřesnila maminka Adélky a Beátky.

Proč je na teploměru maximálně 42 stupňů?

Maximální tělesná teplota, kterou může člověk přežít, je 42,3 °Celsia. Při vyšších teplotách dochází totiž k výrazné změně prostorového uspořádání molekul bílkovin v těle (proces lze přirovnat ke změně struktury bílkoviny ve vajíčku při vaření), co vede ke ztrátě jeho biologických funkcí. A tím i k nezvratnému poškození mozku.