Podle Terezy Uhlíkové z odboru kultury musí být výstava kompletně deinstalovaná do 10. října. „Ale asi zmizí do víkendu, kdy bude ve městě noční běh,“ nechala se slyšet. Například na Slepém rameni Malše už Žraloka neuvidíte, Člověče, nezlob se opustí náměstí ve středu. Pouze pryskyřicová moucha Co je štěstí? na Černé věži zůstane do 24. října.

Po šesti letech se „maskot města“ vrátil jako odlitek původní mouchy k jubilejnímu desátému ročníku Umění ve městě. „Vyslyšeli jsme volání obyvatel,“ uvedl její autor Michal Trpák. Ani tentokrát však moucha nazvaná Co je štěstí? nezůstane trvale.

Co se vůbec stane se sochami? Michal Trpák, který stojí za výstavou oživující veřejný prostor ve městě a sám zde vystavuje svá díla, napůl vtipkuje: „Čekáme, že se budou ateliéry předhánět.“ A vysvětluje: „Některé byly vyrobeny přímo pro tuto výstavu, ale nejdou si své uplatnění dál.“

Jeho cementové sousoší Humanoidi z roku 2007, jež bylo součástí nultého ročníku, potkávají kolemjdoucí od roku 2009 na začátku Lannovy třídy dodnes. Sochy Ondreje4, které byly přes léto a září dominantou Zátkova nábřeží, prý budou pokračovat na výstavu do Beskyd.

Projekt měl za cíl oživit veřejný prostor a vzbudil vlnu diskuzí. Například galerista Jaroslav Konáš vidí ve výstavě přínos: „Že město takovou prezentaci umožní, je nejen nesmírně záslužné, ale také poučné pro obě strany, sochaře i diváky.“ Ti nemusí mířit do galerie, aby se setkali s uměleckým dílem. Naopak Michal Škoda, kurátor z Domu umění, který zorganizoval v Českých Budějovicích kontroverzní výstavu Vnímání ve veřejném prostoru kolem Samsonovy kašny, říká: „Když se užívá venkovní prostor, je málo případů, kdy to dopadne dobře. Umění ve městě je ukázkou toho, jak by to být nemělo.“ Kritizuje převážně kvalitu exponátů a jejich nepromyšlené rozmístění.