Leží nedaleko velkého lesního Huteckého komplexu a okolí zdobí třpytivé hladiny několika rybníků. Bývalo jich tu ale mnohem více, o čemž svědčí dosud patrné zbytky jejich hrází. Traduje se, že prý jich bylo právě tolik, kolik má rok týdnů – tedy dvaapadesát, a tak výlov se tu prakticky mohl konat každý týden. Jen na sklonku 14. století jich tu bylo založeno dvacet! Podle toho se prý blízká Lhota nazývá Zárybničnou.
Potomci žili ještě v 18. století
Ves se původěn nazývala Zmyslov a písemně je poprvé připomínána již v roce 1384, kdy tu je vzpomínán jakýsi Bohuslav ze Zmyslova. Další zpráva je z roku 1421, kdy král Zikmund zapsal nějakému Petrovi ze Zmyslova vesnici Dobronice. Později tu žil Jan ze Zmyslova, který od krále Vladislava dostal jeden ze zdejších dvorů. Několik pustých kmecích dvorů v roce 1536 koupila táborská obec. V 16. století tu žil svobodník Jan starší Lhotka, který v roce 1536 obdržel majestát, aby se mohl psát „ze Zmyslova“. Tak vznikl český rod Lhotků ze Zmyslova, jehož potomci žili ještě na počátku 18. století. Z dalších známých rodů tu žili Zmyslovští z Radvanova.
Zdejší tvrz, která snad vznikla až počátkem 17. století, držel spolu s dvěma dvory Bohuslav Dvořecký z Olbramovic. Zúčastnil se odboje českých stavů a za to propadl hrdlem i ctí. Trest mu ale pak byl změněn na „pouhou“ ztrátu veškerého majetku. Třetí dvůr vlastnil Jindřich Sádlo z Vrážného, ale i jemu byl z té samé příčiny zabaven majetek. Celé zboží pak v roce 1630 koupil Jan Oldřich z Eggenberka na Chýnově a Smyslov připojil ke svému chýnovskému panství. Dnes je Smyslov jednou z místních částí města Tábora.
Tajné spojení s Chýnovem
Stará tvrz stávala na místě stavění pozdějšího čp.1. Podle místní tradice z ní vedla tajná podzemní chodba: byla metr vysoká, stejně tak i široká a podle starých pamětníků směřovala směrem na Chýnov. Byla prý na mnoha místech zasypaná a zřícená. Tomu napovídala skutečnost, že při stavbě jedné z místních chalup se často propadala zem, a když chtěli postavit komín, museli pod něj udělat velice hluboký základ. Místní rodák Jan Novák mi svého času vyprávěl, že na místě staré tvrze kdysi stávala dřevěná, zchátralá chalupa. To bylo ještě před druhou světovou válkou a její majitel ji pak nechal strhnout a na místě postavil nové stavení. Pan Novák se stavby zúčastnil a dobře si pamatoval, jak při práci narazili na krásně klenuté sklepy.
Letos to je právě sedmdesát let, co se o Smyslovu, bohužel, vypravovalo i daleko v kraji. Bylo to díky záhadné, dodnes neobjasněné vraždě v čase, kdy se ve vsi konal okrskový sjezd hasičů.
Lidi děsila záhadná světýlka
Jistý čeledín ze vsi měl donést do Zárybničné Lhoty zapůjčené cepy. Řekl si, že to bude pěkná procházka, cepy si hodil přes rameno a směle se vydal na cestu. Když procházel hustým lesem, nemohl se zbavit dojmu, že ho kdosi neustále sleduje. Znervózněl, ale šlapal dál. Po chvíli mu to ale nedalo, zastavil se, otočil a uviděl, že ho pronásledují světýlka. Ze strachu se dal do běhu a současně ucítil, že do zad dostává jednu herdu za druhou. Když konečně vyběhl z lesa a zastavil se, aby si odpočinul, uvědomil si, že to byly cepy, které ho při běhu „obšťastňovaly“ ranami do zad.
Ve Smyslově měli ale mnohem více problémů. Důvodem toho byly okolní hluboké lesy, a tak bylo stále co řešit. Známým kabrňákem na likvidaci strašidel byl smyslovský šenkýř. Když se u křížku za vsí začala objevovat světýlka a lidé se jich báli, jednoduše je zaklel. Více se v těch místech údajně neobjevila.